Růst obecních investic táhnou dotace. Podle starostů se bez nich města neobjedou

Rozkopané silnice řidiče přivádí k šílenství. Na druhou stranu alespoň to svědčí o tom, že obec zaplatila jejich opravu. Podobné investice do obecního majetku patří k faktorům, které přispívají k rozvoji města.

Z objemu kapitálových výdajů obcí si lze udělat obrázek, kolik starostové za takové věci utrácejí. V roce 2014 výše těchto výdajů meziročně vzrostla o více než 20 miliard na 90,3 miliardy korun. V roce 2015 sice celkové kapitálové výdaje klesly, avšak výsledky zkreslilo hlavní město. Ostatní obce opět proinvestovaly víc. Loni se však jejich kapitálové výdaje propadly o 26,5 miliardy.

Co se zbylými miliardami

Rozklíčování, z čeho obce investice financují, ukazuje, že na jejich nárůstu se nejvíce podepsalo čerpání evropských dotací. Předloni dobíhalo končící programovací období pro evropské fondy a nevyčerpané prostředky obce hojně utrácely.

Mezi roky 2014 a 2015 se průměrný podíl dotací na kapitálových výdajích pohyboval kolem 43 procent. V některých obcích tvořily dokonce více než polovinu. "V době realizace integrovaných projektů činily evropské dotace až 60 procent," uvádí například primátor Chomutova Marek Hrabáč.

Nyní se ovšem nové programovací období teprve rozbíhá, což v důsledku snižuje i objem obecních investic. Loni obce ze všech možných dotací, národních i evropských, ukrojily pouze 13,6 miliardy korun, zatímco v roce 2015 to bylo 36,6 miliardy. Jejich podíl na celkových kapitálových výdajích se tak snížil na 26 procent.

Přísné kontroly nechávají starosty v nejistotě, zda i kvůli formálnímu pochybení nebudou muset dotace vracet.

Z pohledu na celkové výsledky hospodaření obcí ale nelze tvrdit, že by jim peníze chyběly. Daňové příjmy obcí se každoročně zvyšují. Loni podle údajů ministerstva financí činily 228,9 miliardy a meziročně se zvýšily o 15,4 miliardy. Hospodaření obcí rovněž dlouhodobě vykazuje přebytek. Loni obce skončily v plusu 39,7 miliardy, o 17,9 miliardy víc než předloni.

Tyto prostředky si ale obce spíš schovávají na spolufinancování nových dotací. "V naprosté většině leží přebytky obecních rozpočtů z minulých let na běžných účtech v bankách a obce čekají na vyjasnění podmínek nových evropských programů," vysvětluje Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF − Czech Credit Bureau. Na konci prosince měly obce v bankách uloženo 125,2 miliardy korun, meziročně o 27,8 miliardy víc.

Na nové programovací období se připravuje například radnice v Českém Krumlově. Loni hospodařila s 11milionovým přebytkem, který letos plánuje utratit. Rovněž připravuje dokumentaci na nové projekty na rok 2018. "Chceme je mít hotové předtím, než budou známy konkrétní výzvy," přibližuje starosta Českého Krumlova Dalibor Carda.

Nejinak je tomu ve Frenštátě pod Radhoštěm. Už loni podle starostky Zdeňky Leščišinové město podalo žádost o dotaci na revitalizaci panelového sídliště a zateplení radnice. O další evropské peníze se chce obec ucházet i letos, například na novou techniku pro hasiče.

Povinné výdaje − koule na noze

Navzdory rostoucím příjmům ale dotace podle starostů představují jedinou možnost, jak investovat víc. Obcím přibývají ostatní výdaje, které zkrátka musí zaplatit a které neumožňují přidávat na investicích. Loni samosprávy na běžný provoz vynaložily 187,8 miliardy, meziročně o 8,4 miliardy víc. Pokud tedy chce vedení města do majetku směrovat víc peněz, neobejde se bez finanční injekce. Loni se totiž snížila i ta část peněz, které obce investovaly ze svého, a to zhruba o 3,6 miliardy.

Obce s největším podílem kapitálových výdajů v roce 2015 (%)

Zvětšit přes celé okno

Rumburk patří k městům s nejnižším podílem kapitálových výdajů. V roce 2015 tvořily jenom deset procent, zbytek činily provozní výdaje. Podle místostarosty Aloise Kittla musela v minulosti obec škrtat v investicích kvůli splácení dluhu. V současné době nemůže utrácet kvůli příspěvkům pro tamní ztrátovou Lužickou nemocnici. "Finančně nás potápí. Musíme ji podpořit částkou mezi 15 a 20 miliony," podotýká.

Roční rozpočet Rumburku se přitom pohybuje kolem 245 milionů. Kvůli tomu se podle Kittla odkládají opravy silnic, zateplení pečovatelského domu nebo renovace veřejného osvětlení. Na další investice si město půjčí od banky 60 milionů korun.

Potrestáni dotacemi

Jak ale podotýkají někteří starostové, s nimiž týdeník Ekonom hovořil − dotace jsou zároveň podle nich tak trochu za trest. A to i přes to, že díky nim vybudovali nebo opravili spoustu věcí.

Nejde jenom o to, že nechvalně prosluly kvůli korupčním skandálům. Následné přísné kontroly nechávají starosty v nejistotě, zda i kvůli formálnímu pochybení nebudou muset platit pokuty, a v nejhorším scénáři dokonce vracet celou dotaci. "S dotacemi jdeme do rizika," popisuje starosta Českého Krumlova Dalibor Carda.

Dopady tohoto rizika zakusil starosta Litovle Zdeněk Potužák. Obec ležící několik kilometrů od Olomouce má přitom jeden z nejvyšších podílů kapitálových výdajů na rozpočtu. Z evropských peněz zrekonstruovala náměstí a dekontaminovala tamní skládku. Když ji ale navštívil audit z ministerstva financí, u obou projektů jí vytkl pochybení ve výběrovém řízení. V případě opravy náměstí firma, která vyhrála stavební dozor, podle kontrolorů nesprávně prokázala předcházející praxi. Vedení obce si to prý mělo ověřit. "Tehdejší zákon nám to ale neukládal," brání se Potužák.

U dekontaminace skládky auditoři napadají podmínky veřejné zakázky. Podle nich byly moc přísné, a tudíž diskriminační. Potužák ale namítá, že jenom chtěl, aby zakázku vyhrála firma s dostatkem zkušeností. "Podmínky jsme stanovili přísně, ale dekontaminace skládky je velká věc. To musí dělat někdo, kdo tomu rozumí," upozorňuje. Litovli po kontrole hrozí až šestimilionová pokuta. Potužák se ale odvolal, a pokud neuspěje, chce jít k soudu. Kontrola od poskytovatele dotace totiž v obou případech žádná pochybení neprokázala.

Rozdílné výsledky dvou kontrol přitom nejsou úplně neobvyklé. Za rizikové starostové rovněž považují, když se z dotací hradí projekty, které nakonec každoročně prodraží běžné výdaje. Například pokud by obec rekonstruovala kino, na jeho provoz by pravděpodobně musela v dalších letech přispívat, což by zatížilo její rozpočet. Najdou se tak i města, která raději i od již přiklepnuté dotace nakonec upustila.

Touto zkušeností si prošel například i zmíněný Frenštát pod Radhoštěm. Město mělo z evropských peněz revitalizovat dům kultury celkem za 55 milionů korun. Nakonec se ukázalo, že pokud by oprava proběhla v rozsahu, na nějž získalo město dotaci, výrazně by se prodražila.

Jestliže by ale Frenštát neprovedl všechny zamýšlené práce, hrozil by mu postih. Městské zastupitelstvo raději zakázku i žádost o dotaci zrušilo. "Nechtěli jsme nic riskovat a dům kultury jsme opravovali po částech z vlastních peněz," přibližuje starostka Frenštátu Zdeňka Leščišinová.

Podobné zkušenosti vedou starosty k větší obezřetnosti, byť nad dotacemi zcela nelámou hůl. Města se podle Leščišinové nesnaží ucházet o peníze v každé výzvě, kterou poskytovatelé zrovna vypíší, ale cíleně si tituly vybírají. "Nechceme dělat žádné hurá projekty typu, že zrovna jsou k mání peníze na cyklostezky, tak rychle vymyslíme nějakou cyklostezku," nastiňuje Dalibor Carda, starosta Českého Krumlova.

Státe, dej víc!

Za situace, kdy obce investují víc jenom díky dotacím, se oslovení starostové shodují, že by pomohlo, kdyby do jejich rozpočtů proudilo víc peněz ze sdílených daní. "Kdyby bylo více prostředků, můžeme víc investovat," tvrdí starostka Frenštátu Zdeňka Leščišinová.

Náklady na provoz městských organizací a výkon veřejné správy rostou. Tím se snižuje objem peněz na rozvoj.

V současné době stát obcím posílá přibližně čtvrtinu toho, co na daních vybere. Obce však žádají zvýšení podílu z výnosu daně z přidané hodnoty. Ten se v minulosti snížil, aby města neparticipovala na vyšším výběru této daně, který byl určen na financování penzijní reformy. Od letoška se však díky pozměňovacímu senátnímu návrhu k novele zákona o rozpočtovém určení daní podíl již zvedl z 20,83 procenta na 21,4 procenta.

V Poslanecké sněmovně nicméně v současnosti leží návrh Libereckého kraje na jeho navýšení na 23,58 procenta od příštího roku. Stejný díl si přitom obce už nyní ukrajují z výnosu daní z příjmů. Srovnání by jim přineslo dalších 8,4 miliardy. "Obce zbytečně přichází o peníze ve svých rozpočtech, které by mohly smysluplně dle svých plánů investovat a které jim nyní dost chybí," zdůvodňuje záměr Martin Půta, hejtman Libereckého kraje.

Vláda však k úpravě vydala odmítavé stanovisko. Podle ministerstva financí představuje každoroční zátěž státního rozpočtu a neřeší problém rozvoje městské infrastruktury systémově.