Před třiceti lety ekonomové Čínu teprve začínali brát vážně. Byla to ohromná, ale veskrze rozvojová země ničená maoistickými experimenty. Kdo se zajímal o Asii, upíral zrak na Japonsko. O generaci později se o ostrovní velmoci už tolik nemluví, všichni hledí na Čínu, která se stala dílnou světa. Historikové podotýkají, že nejde o nic zvláštního a že se Čína jen vrací na místo nejsilnější země světa, které jí po staletí patřilo. Až do roku 1500 dokázala držet s Evropou, respektive její vyspělejší částí krok. Podle britského ekonoma Anguse Maddisona bylo její hospodářství od začátku našeho letopočtu až do počátku novověku nejsilnější na světě a jen v dávných dobách mu konkurovala nikoliv Evropa, ale Indie. Nešlo jen o početnou populaci, ale také o technický pokrok, a tudíž srovnatelnou produkci na hlavu. Pokud roční výkon jednoho Západoevropana v době Kryštofa Kolumba představoval 770 historiky používaných takzvaných mezinárodních dolarů, tak jeden Číňan vytvořil téměř srovnatelných 600 dolarů. Jenomže v roce 1850 to v západní Evropě bylo na jednoho člověka 1567 dolarů, zatímco v Číně zůstávalo vše při starém.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef Pravec
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



