Krajské uspořádání českého státu má tisíciletou tradici, jeho prvopočátky lze vysledovat už v hradské soustavě prvních Přemyslovců, kdy panovníkem jmenovaní úředníci dohlíželi z nově vybudovaných pevností na svěřená území. Skutečné kraje se objevily za Přemysla Otakara II. v polovině 13. století. Jejich proměnlivá soustava pak získala pevný řád za vlády Marie Terezie a Josefa II.
V 60. letech 19. století, při modernizaci habsburské monarchie, bylo krajské zřízení v Čechách i na Moravě zrušeno a základní administrativní jednotkou se staly země. A v jejich rámci v té době moderní okresy, které v sobě spojovaly správu a soudnictví a zajišťovaly většinu agendy. Od evidence obyvatelstva přes policejní, školské a sociální záležitosti až po údržbu cest nebo také péči o veřejné budovy.
Tento systém převzala i samostatná Československá republika. V ní se sice spolu s novou ústavou rozhodlo o zřízení 15 žup na území Čech a Moravy, ty však zůstaly − zejména kvůli odporu české pravice − jen na papíře a nakonec se od nich ustoupilo.
Historický vývoj členění územních celků na území dnešní České republiky
Argumentem proti plánovanému zavedení žup byla obava, že by v některých z nich, například v Karlovarské nebo Českolipské, získali politickou převahu tamní Němci, snažili se získat autonomii a nakonec by se připojili k sousednímu Německu.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef Pravec
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



