Aktuální číslo časopisu Ekonom
Markéta FišerováDíky poslednímu vývoji v Polsku, které je na indexu, v Maďarsku s jeho autokracií nebo i na Slovensku má Česko šanci stát se místo Polska hlavní spojkou na východ, soudí Ladislav Miko, který od ledna 2011 zastává funkci zástupce generálního ředitele na Generálním ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele.
Nábor lidí do Bruselu považuje za spravedlivý. "Tady se známí a kamarádi nesvezou. Buď konkurzem projdou, nebo jím neprojdou. V kolosu 30 tisíc lidí muselo 99,9 procenta prokázat, že na to má," říká.
I když je na něm stále znát roztrpčení z toho, že se mu loni nepodařilo stát se prvním českým generálním ředitelem, tedy nejvýše postaveným kariérním úředníkem v EU, nadšeně mluví o životě česko-slovenské komunity v Bruselu, kterou pomáhal probouzet, a trpí, když někdo Čechy považuje za blbce.
V Bruselu se pohybujete už přes 10 let. Jaké postavení tady mají čeští euroúředníci?
Musím říct, že obecné povědomí o Češích – těch, kteří jsou už uvnitř – je, že jsou cenění, výkonní, schopní, dobří nebo aspoň průměrní. Jako zaměstnanci mají uvnitř EU rozhodně dobrou reputaci. Mohl bych uvést spoustu příkladů – velmi často jde o lidi, kteří nemají klíčové pozice, ale jsou klíčoví pro danou oblast či danou věc. Spoléhá se na ně, nakládá se na ně ta nejtěžší práce a oni to unesou. Zejména ti mladí jsou hodně dobří.
Proč toho nejsme schopni v EU víc prosadit, včetně svých lidí na klíčová místa, jako jiné země?
Je za tím mnoho věcí. Zaprvé – a to není naší vinou – je to obecným vnímáním nových členských států západními členy. Pro velké hráče je partnerem na východě Polsko, protože je velké. Oni se dohodnou s Polskem a tím mají východ pořešený. Druhý důvod je, že Češi byli vždycky potížisti. Pořád máme problémy, připomínky, něco se nám nelíbí, chceme stále nějaké výjimky a extrabuřty. Václav Klaus relativizoval všechno, co je spojeno s Evropou. A lidé už nerozlišují, co se dělá špatně – protože se tady pochopitelně něco dělá i špatně – a co ne. Mělo by se ale taky vnímat, co unie lidem dává a garantuje. Vše se hodilo do jednoho pytle, a co má visačku Brusel, je pro naše lidi nepřítel.
Nenadáváme ale přece jenom my. Británie, Dánsko nebo Nizozemsko taky reptají a v lecčems se stavějí na odpor...
Od britského či nizozemského skepticismu se však lišíme v tom, že oni jsou sice taky euroskeptici, ale sakra dbají na to, aby tady měli svoje lidi na rozhodujících pozicích. Klaus byl natolik krátkozraký, že se omezil jen na kritiku a už nemyslel na to, abychom tu byli zastoupeni a hájili své pozice. Hlavně kvůli němu se z nás pro unii stal nepříjemný a nevýznamný kverulant.
Podstatná věc je, že jsme v naší zemi ztratili víru v hodnoty. Pro nás je hlavní zpráva to, že jsme dostali čtyřikrát víc eur, než kolik jsme zaplatili. Ne to, že Evropa je domovem lidí, kde není válka, kde se ctí nějaké hodnoty, kde je žena rovnoprávná s mužem, kde lidé mají svoje práva. A ještě si z toho děláme srandu. Jasně že se to nemá přehánět, aby se to nedostalo do absurdních rozměrů, ale u nás se tyto hodnoty vyprázdnily úplně.
Co si myslíte o vládní strategii, jak podporovat lepší zapojení Čechů v evropských institucích?
Já jsem opakovaně tlačil na to, že se podpora našich lidí v EU nedá dělat ad hoc, že to chce nový přístup. A že je potřeba podporovat nejen ty, kteří tady už jsou, ale taky to, aby se sem někdo dostal. Za strategii jsem rád, nicméně mám u toho stále drobné "ale". Aby se to, co je na papíře, opravdu začalo dělat. Neříkám, že se nedělá nic, ale uvidíme. Je to ještě moc čerstvé.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
