Česko za 25 let: Slepené rodiny, méně práce a nové sexuální praktiky

Lidé spolu budou žít stále kratší dobu "Už dnes zakládají lidé rodiny často až po třicátém roce života," upozorňuje sociolog Marcel Tomášek z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Věk rodičů roste hlavně ve velkých městech, za čtvrtstoletí se vyšší věk pro pořizování dětí stane normou i v menších obcích a na vesnicích. "Ostatně před pár lety se v případě prvního dítěte narozeného po třicítce mluvilo o pozdním mateřství, dnes je to téměř standard," podotýká Tomášek.

Podle jeho slov dnes mladí sice žijí ve zdánlivém dostatku, ale získat pevné pozice se jim daří jen obtížně. Často pracují na volné noze a střídají krátkodobější a jednorázové pracovní příležitosti. Flexibilita často není dobrovolnou volbou mladé generace. Spíše za ní stojí snaha firem šetřit náklady. A v takové situaci je dost náročné splácet hypotéku a zakládat rodinu.

Zároveň se vztahy častěji a dříve rozpadají, bývají tedy celkově kratší. Před 25 lety se rozváděla jen třetina párů, nyní končí každé druhé manželství rozvodem a jeho průměrná délka je 13 let. Navíc roste počet lidí, kteří vůbec do manželství nevstoupí. Za posledních 25 let se počet nesezdaných párů zvýšil na trojnásobek. Velkou část produktivního života lidé v Česku tráví sami. V řadě vztahů se navíc děti vůbec neobjevují.

"Dochází také k promíchávání a rozrůzňování rodičovství," upozorňuje Tomášek. Dospělí se často v novém vztahu starají o děti, pro něž nejsou biologickými rodiči, vznikají složitá rodinná uspořádání s propletenci polorodičů a polosourozenců, pro která se vžil termín patchworkové rodiny. "Rodičovství začíná být dáno spíše sociálně než biologicky," říká Tomášek. Za pár let se tak může stát, že biologicky příbuzná rodina bude spíše raritou.

Proměna čeká i způsob, jakým přicházejí Češi na svět. Nyní se v Česku rodí s pomocí klinik asistované reprodukce asi 3000 dětí, před 10 lety jich byly 2000. Jelikož je s rostoucím věkem rodičů stále náročnější počít dítě klasickou cestou, počet klientů klinik poroste.

Zájem o sex v Česku však podle oslovených odborníků neklesne. Jen se částečně přesune z reálného do virtuálního světa, k čemuž ostatně již dochází. "Internetová komunikace s sebou přináší zcela nové jevy jako třeba sexting, kdy si lidé vyměňují erotické zprávy a videa," popisuje současnou situaci sexuolog Jaroslav Zvěřina.

Podle jeho kolegy Petra Weisse budou Češi také stále otevřenější k neobvyklým formám sexu. "Dnes například pozorujeme nárůst počtu lidí, kteří mají zkušenost s análním stykem, přitom před 20 lety se téměř vůbec nevyskytoval," upozorňuje Weiss. Inspiraci podle něj poskytují třeba právě videa na internetu. V budoucnu mohou Češi častěji zajít do swingers klubů nebo zkoušet sex se stejným pohlavím.

"Budou se rozšiřovat i formy partnerského soužití. Zatím Česko kromě tradičního manželství zavedlo registrované partnerství. Za pár let ale mohou být oficiální i polygamní svazky," myslí si Petr Weiss. Tlak na nová rodinná uspořádání může souviset i s větší mírou příchodu cizinců do Česka, se kterou počítá Eurostat.

Kromě společenského uspořádání se promění i ekonomika Česka. Polovina respondentů průzkumu společnosti EY do, kterého se zapojilo 1200 respondentů z řad podnikatelů, studentů a zástupců firem či veřejných institucí, věří, že do 25 let budeme v Česku platit eurem.

A 45 procent oslovených lidí je přesvědčeno o klíčové roli výroby pro českou ekonomiku. Konkrétně má byznysu, podobně jako dnes, dominovat automobilový průmysl a strojírenství. "Ale čtvrtá průmyslová revoluce, během níž bude nutné továrny digitalizovat a robotizovat, zasáhne Českou republiku mnohem výrazněji než jiné státy v Evropské unii," říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. Zároveň pozorňuje, že česká ekonomika je na průmyslu silně závislá - mnohem více než třeba Německo.

"Pokud proměnu zvládneme, zmodernizovaná výroba bude i nadále tahounem ekonomického rozvoje, zdejší podniky najdou nová odbytiště a pozice Česka v mezinárodním srovnání se může ještě zlepšit," myslí si Špicar. Jde o to, aby se na zásadní proměnu připravil i vzdělávací systém.

A změní se také přístup k práci. "Důležitější než fyzická přítomnost na pracovišti budou výsledky," je přesvědčen Ladislav Kučera, ředitel české pobočky společnosti Hays. Rozšíří se práce na dálku, týmy se budou setkávat třeba jen virtuálně, zkrácené úvazky budou častější.

A i Češi s plným úvazkem zřejmě stráví v zaměstnání méně času. Místo obvyklých osmi hodin denně třeba jen šest, nebo se pracovní týden zkrátí o den. "Nové trendy běžné v západní Evropě se k nám obvykle dostávají se zpožděním deseti let," říká Kučera. Podobně to podle něj probíhalo se zavedením zdravotního volna nebo týdnu dovolené navíc.

"Zkrácená pracovní doba bude doplněna nějakou formou vzdělávání," myslí si Radek Špicar. Zaměstnanci se totiž budou muset neustále přizpůsobovat měnícím se potřebám trhu práce. Flexibilita se stane klíčovou vlastností, těžko předpokládat, že člověk během života vystřídá jen tři nebo čtyři podobná zaměstnání.

* Kdo se v budoucnu postará o české seniory?

* Jaké zaměstnance budou firmy v Česku hledat?

* A která průmyslová odvětví porostou?

Odpovědi najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Nový Ekonom si můžete objednat i přes SMS. Číslo je ke stažení také v nových aplikacích Ekonomu na iPadu, iPhonu a zařízeních se systémem Android.