Austrálie, USA, ale i Singapur. Migrace měnila podobu světa již před staletími

Ameriku, vylidněnou po příchodu Evropanů, změnili černí otroci z Afriky, hlavně ze zemí kolem Guinejského zálivu a Angoly. Podle odhadu historika Robina Blackburna byznys s lidmi tvořil v roce 1770 třetinu evropského obchodu. Otrokáři celkem přivezli asi 15 milionů černochů, což zcela změnilo etnickou podobu nejen jihu USA, ale také Brazílie či Kuby.

Po zrušení otroctví v první polovině 19. století na britských plantážích se po celém světě rozšířil zájem o indické dělníky, kterých za prací dohromady vyjelo kolem 30 milionů. Většina z nich se sice vracela zpět, několik milionů jich však zůstalo v jihovýchodní Asii a východní Africe i v jihoamerickém Surinamu.

O pár desetiletí později zaplavili plantáže, přístavy i stavby železnic čínští kuliové. K vidění byli v Austrálii a Kalifornii - v San Francisku se například v roce 1870 vzedmuly protesty místních proti "asijským hordám". Po řadě dalších demonstrací a nepokojů imigraci z Číny (a Japonska) americká vláda zakázala. Nejvíce Číňanů z této migrační vlny se usídlilo v Indonésii, Thajsku a Malajsii, kam je následovali rovněž obchodníci. Nakonec jich bylo kolem 16 milionů. Výsledkem je i dnešní Singapur. Vznikl před dvěma staletími jako britská kolonie, po celou dobu žil z práce čínských přistěhovalců a jejich potomci dnes také tvoří 74 procent z tamní pěti a půl milionové populace.

Imigrace ostatně vytvořila USA. Zprvu do země přicházeli téměř výlučně protestanti z Velké Británie, později ve velkém množství Irové a Němci. Pak rovněž obyvatelé severní Evropy, Italové a nakonec Slované, hlavně Poláci, ale i Češi a Slováci. Kromě toho miliony Afričanů a v poslední době sílí příliv Mexičanů a španělsky mluvících lidí z Karibiku a Filipín. Podobně, ačkoliv v menším rozsahu, tomu bylo v případě Kanady. Plavba přes Atlantik do Severní Ameriky přitom bývala ještě v 19. století riskantním podnikem. Podle nedávných šetření takovou cestu jeden ze sedmi pasažérů nepřežil.

Ale i tak se do roku 1914 Evropanů přistěhovalo do USA více než 30 milionů. Před první světovou válkou americké úřady vykazovaly 13,5 milionu cizinců, což představovalo přibližně 15 procent populace. Stejné procento přistěhovalců nyní žije ve Velké Británii či Rakousku.

* Mohou migranti omladit českou populaci?

* A jaké to bude mít důsledky?

Odpovědi najdete ve velkém tématu o migraci v aktuálním čísle týdeníku Ekonom.

Téma si můžete zdarma přečíst v aplikaci Ekonomu na iPadu, iPhonu a zařízeních se systémem Android.

Nový Ekonom si můžete objednat i přes SMS.