24 hodin v Kambodži: Země, kde vládne "český" král, zničila odkaz orwellovského Bratra

Současný vládce malého buddhistického království se dostal ke znalosti češtiny zvláštní náhodou. Více než před půlstoletím ho jeho otec a tehdejší král poslal do Československa studovat tanec, hudbu a divadlo.

Norodom přijel do Prahy jako devítiletý na počátku 60. let a českou metropoli opustil až ve 22 letech, kdy ukončil studium na AMU. Jenže v té době už dávno nebyl synem vládnoucího krále a následníkem trůnu, neboť Kambodžu zasáhl nejprve vojenský převrat a o pár let později ji totálně zdecimovala krvavá vláda Rudých Khmerů.

Ach synku, synku

Norodom Sihamoni prožil léta ve francouzském exilu, později pracoval v diplomatických službách. Až roku 1994, když bylo v Kambodži obnoveno království a jeho otec se stal znovu vládcem země, získal Sihanomi titul korunního prince.

A když po 10 letech jeho otec abdikoval, stal se jediným česky mluvícím monarchou současnosti. Jak skvělou češtinou stále vládne, demonstroval před šesti lety během návštěvy svého druhého domova, kdy převzal čestný doktorát na AMU a před televizními štáby zazpíval Masarykův oblíbený song Ach synku, synku. A dodejme zajímavost, že nepřiletěl vládním speciálem, ale běžnou linkou.

Krvavý bratr č. 1

Přestože současný kambodžský král nemá větší pravomoci a jeho hlavním cílem je reprezentace a sjednocení země, jde v kontextu novodobých dějin o mimořádnou roli, neboť až v poslední dekádě zažívá tento malý stát jihovýchodní Asie klidné časy prosperity.

Kambodža má totiž za sebou jeden z nejděsivějších a nejbrutálnějších režimů, jaké se odehrály ve 20. století. Vláda diktátora Pol Pota a jeho Rudých Khmerů udělala z hlavního města v polovině 70. let město duchů a celou zemi dovedla na hranici totálního kolapsu. Většina obyvatelstva Phnompenhu i dalších měst byla vyhnána na venkov, kde musela pracovat, či spíše otročit v zemědělství.

Pol Pot s titulem Bratr č. 1 (doslova a do písmene se zde potvrdil slavný Orwellův postřeh "Všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější") zavřel většinu ministerstev a úřadů, ale také vysoké a střední školy, neboť podle jeho názoru nebylo inteligence již více potřeba.

24 hodin v Kambodži

Prohlédnout fotogalerii

Během vlády Rudých Khmerů od roku 1975 do roku 1979 zahynuly v zemi na dva miliony lidí. Tisíce z nich byly popraveny, statisíce zemřely na hladomor a nemoci. A v zemi navíc zůstalo neuvěřitelných půl milionu tun nevybuchlých bomb. Přestože poslední dekáda je ekonomicky úspěšná, Kambodža stále patří mezi nejchudší země regionu.

Opožděná spravedlnost

Jenže ani po roce 1979, kdy režim Rudých Khmerů svrhla vietnamská vojska, krveprolití a chaos neskončily. Pol Pot a jeho vojáci se schovali v džungli a dále přepadali vládní jednotky. Po roce 1994 dokonce změnili taktiku a jako cíl si začali vybírat zahraniční turisty, které bez milosti stříleli. Situace se změnila až v roce 1998, kdy Pol Pot ve věku 73 let zemřel. Bez jakéhokoliv trestu za své brutální zločiny.

Přestože Kambodža chtěla na kruté dědictví zapomenout, mezinárodní instituce požadovaly, aby došlo k vyšetření alespoň některých zločinů a k potrestání hlavních viníků. K tomu nakonec došlo před několika lety, kdy byl zatčen nejbližší Pol Potův spolupracovník. Bratr č. 2, občanským jménem Kaing Guev Eav, byl jako velitel vězení Tuol Sleng osobně odpovědný za smrt 10 tisíc vězňů a tribunál ho odsoudil ke 30 letům vězení.

Muzeum genocidy

Bývalá elitní střední škola Tuol Sleng stojící nedaleko centra Phnompenhu, která sloužila v době Pol Potova režimu jako vězení a mučírna, je dnes sídlem Muzea genocidy, jež odhaluje praktiky a zločiny zrůdného režimu. Jedním z nejsilnějších momentů při návštěvě je prohlídka tabla umučených, které ukazuje, jak je možné proměnit člověka během několika týdnů v lidskou trosku.

Velitelé totiž fotili každého vězně při příchodu do vězení a pak těsně před popravou. Dostatečně výmluvná je také báseň napsaná na zeď jedné z cel, která popisuje praktickou podobu krutého režimu: "Žádné vzdělání, žádné školy, žádné učení, žádné knihy, žádná pera, žádný papír... žádné boty, žádné zubní kartáčky, žádné žiletky, žádná zrcadla..."

Platí se v dolarech

Zajímavostí současného Phnompenhu a celé Kambodže je paralelní existence dvou měn, a sice národní měny s platidlem zvaným riel a amerických dolarů, které se zde naprosto běžně používají. V obchodech jsou obvykle uvedeny dvoje ceny, tedy v rielech a dolarech, bankomaty vydávají dolary, a když zaplatíte v dolarech, dolary vám také vrátí.

Obecně platí, že menší částky se platí v rielech, zatímco vyšší částky již v dolarech. Jediným problémem je, že si potrpí na nové a nezničené bankovky. Naopak na trzích se platí hlavně v rielech. V nabídce trhovců najdete řadu gastronomických kuriozit, ať už jsou to plněné žáby, pečení hadi či smažení pavouci.