Na záporné úrokové sazby podle Rusnoka může dojít i v Česku. ČNB je však zatím nepodporuje

Mělo by zavedení negativních sazeb v českých podmínkách smysl a za jaké situace byste jej případně podpořil?

S používáním záporných úrokových sazeb jakožto nástroje měnové politiky nejsou zatím ve světě dlouhodobější zkušenosti, abychom mohli předvídat všechny jejich přínosy a rizika. I proto se Česká národní banka rozhodla v listopadu 2013, tedy v okamžiku potřeby dalšího uvolnění měnové politiky při úrokových sazbách na technické nule, raději využít oslabení devizového kurzu.

Vnější prostředí se však dynamicky mění. Zavedení negativních sazeb v omezeném rozsahu by za určitých okolností mělo smysl jako krajní a krátkodobé opatření na podporu našeho kurzového závazku. Stejně tak má však ČNB neomezené možnosti nadále podporovat kurzový závazek intervencemi na devizovém trhu až do okamžiku exitu.

Jaký vliv na vaše uvažování ohledně zavedení negativních úrokových sazeb v ČR má politika ECB?

ČNB provádí svou měnovou politiku nezávisle na ostatních centrálních bankách. Úrokové sazby ČNB tedy nejsou automaticky nastavovány podle úrokových sazeb ECB či jiných centrálních bank. Avšak nežijeme ve vzduchoprázdnu, a tedy nemůžeme ignorovat, že zavádění negativních sazeb se ve světě stává realitou, která se nás zprostředkovaně dotýká. Případné další snížení sazeb ECB hlouběji do záporného teritoria bychom pečlivě vyhodnotili.

Zavedení záporných úrokových sazeb je nadále jednou z variant, stejně tak jako pokračovaní dosavadního intervenčního režimu při zachování sazeb na technické nule. V případě potřeby dalšího uvolnění měnové politiky se ČNB nemůže vzdát ani možnosti dalšího prodloužení kurzového závazku či jeho posunutí, tedy oslabení kurzu koruny.

Bylo by podle Vás vhodné zavést negativní sazby až těsně před ukončením kurzového závazku, abyste tím odradili spekulativní investice do koruny?

Strategie exitu z kurzového závazku je stále otevřená a bude se odvíjet od aktuální situace. Ukončení současného kurzového režimu bude reálné, pokud se po něm bude moci ČNB udržitelně vrátit k normálnímu používání úrokových sazeb jako základního nástroje měnové politiky. Z tohoto pohledu mi snížení úrokových sazeb do záporu těsně před exitem z kurzového závazku moc smysl nedává.

Pokud by se bankovní rada ČNB rozhodla pro negativní sazby, bylo by vhodné, aby byly nastaveny tak, aby postihovaly zejména zahraniční spekulativní kapitál?

Případné zavedení záporných úrokových sazeb by rozhodně mělo být provedeno tak, aby sice podpořilo udržování kurzového závazku, ale současně mělo minimálními dopady na finanční sektor. Záporné úročení jen omezené části rezerv bank u ČNB se jeví jako možná varianta. Rozhodně však nemůže jít o rozlišování, zda jde o zahraniční či domácí subjekty.

* Kdo je mezi českými centrálními bankéři největším odpůrcem záporných sazeb?

* Jsou vůbec pro současnou situaci české ekonomiky vhodné?

* V jaké podobě by mohlo případné záporné úročení v Česku fungovat?

Analýzu možnosti zavedení záporných úrokových sazeb najdete v aktuálním vydání týdeníku Ekonom, které je v prodeji do středy 23. března.

Číslo je ke stažení také v nových aplikacích Ekonomu na iPadu, iPhonu a zařízeních se systémem Android.