Topmanažeři nikdy nebyli optimističtější. Čekají růst tržeb, ale přehlížejí rizika

V horizontu tří let předpovídá růst tržeb 94 procent oslovených tuzemských firem, přičemž 39 procent se kloní k variantě "rozhodně" a 55 procent zvolilo odpověď "spíše očekávám". Z průzkumu poradenské společnosti PwC Česká republika dále vyplývá, že celkem 82 procent společností předpokládá růst tržeb již letos, přičemž 35 procent si v tomto ohledu nepřipouští pochybnosti.

Ekonomiku České republiky ovšem táhnou hlavně exportéři, kterým pomohla centrální banka – svými intervencemi oslabila kurz koruny a tím vývozcům vytvořila určitý polštář.

"Oslabení koruny nepochybně bylo jedním z důvodů obratu našeho hospodářského vývoje, který se i díky tomu změnil z poklesu v roce 2013 na předloňský a loňský růst," řekl týdeníku Ekonom guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer.

Podle jeho názoru přispívala v roce 2014 měnová politika centrální banky k růstu ekonomiky třetinou až necelou polovinou. "Tento efekt zeslabuje, ale stále ovlivňujeme vývoj tím, že dáváme podnikatelům kurzovou jistotu. A uvolněné měnové podmínky přinášejí větší množství peněz v ekonomice," doplnil Singer.

Nicméně česká ekonomika je malá a velice otevřená. Domácí hospodářská a měnová politika sice celkový výsledek trochu ovlivňuje, to hlavní se však odehrává za českými hranicemi.

"Český průmysl je silně navázán na zahraniční odběratele, zejména v Německu a dalších zemích eurozóny," vysvětluje Petr Smutný, partner v oddělení podnikových financí a restrukturalizací PwC ČR. "Tito zákazníci jsou zase závislí na svých významných odběratelích v Číně a velkých evropských trzích. Zpomalení čínské ekonomiky ani výkyvy eurozóny se však podle dat z přelomu roku na zahraničních zakázkách českých výrobců zatím neprojevují. Rok 2015 byl úspěšný a indikátory naznačují příznivé vyhlídky i pro rok 2016," dodává Smutný.

Firmy by si v oblasti zahraničního obchodu nyní měly dávat pozor hlavně na měnové zajištění, které mnohdy podceňují, neboť příliš spoléhají na intervence ČNB. Mnohdy si přitom neuvědomují, že konec intervencí již nemusí být daleko, a zároveň zapomínají, že takto mají "ošetřené" riziko jen vůči euru.

Z dlouhodobého hlediska jsou pro konkurenceschopnost klíčoví lidé. Zkušenost strojírenské a elektrotechnické firmy Bosch říká, že koná-li se v Česku výběrové řízení, na jedno místo technika se přihlásí čtyři kandidáti, zatímco na jednu ekonomickou pozici kolem třiceti. Společnost přitom stále hledá nové dělníky, střední technické kádry i vývojové inženýry.

"Něco je špatně," soudí Klaus Peter Fouquet, ředitel společnosti Bosch odbytová. "V České republice se potkávají trendy negativního vývoje demografické křivky a nekončícího přílivu investic, především do průmyslu. Zaměstnavatelé bojují o stále menší množinu absolventů," dodává Fouquet.

Naproti tomu Eduard Palíšek, generální ředitel české skupiny Siemens, poukazuje na statistiky, podle nichž počet absolventů technických oborů v Česku roste. "Takže neplatí klišé, že mladá generace ztrácí zájem o technické a přírodovědné obory," tvrdí. Jinou otázkou je, zda absolventi zůstávají ve svém oboru. To už ale není problém škol, nýbrž průmyslových podniků. "Místo hořekování je třeba se snažit, aby ta práce byla atraktivní a aby technici měl před sebou jasně definovanou perspektivu spojenou se společenským uznáním," zdůrazňuje šéf tuzemské skupiny Siemens.

Rozsáhlý průzkum aktuálních názorů generálních ředitelů najdete v příloze Lidé a byznys v digitálním světě, kterou najdou předplatitelé u aktuálního čísla týdeníku Ekonom.

Nový Ekonom si můžete objednat i přes SMS. Číslo je ke stažení také v nových aplikacích Ekonomu na iPadu, iPhonu a zařízeních se systémem Android.