Erotické umění z Pompejí bylo po staletí tabu. Dnes ho mohou vidět evropští studenti zdarma

Na začátek absolvujme krátký historický exkurz. Bohaté Pompeje byly vyhlášeným obchodním centrem i oblíbeným letoviskem movitých Římanů. V roce 62 bylo město vážně poškozeno při zemětřesení, ale většinu budov se podařilo brzy obnovit a Pompeje vyrostly do ještě krásnější podoby.

V roce 79 žilo ve městě zhruba 20 tisíc lidí. Přestože se již několik měsíců objevovaly signály o narůstající aktivitě 10 kilometrů vzdáleného Vesuvu, nikdo jim nevěnoval větší pozornost, neboť všichni žili v přesvědčení, že sopka je již dávno vyhaslá.

Jenže pak se rozpoutalo peklo a obrovské erupce doprovázené výstřelem žhavých plynů a sopečného prachu město doslova pohřbily. Když erupce po třech dnech skončily, Pompeje zmizely z povrchu země, neboť je zakryla šest metrů vysoká krusta sopečného popela.

Vila mysterií

K objevení Pompejí došlo ve dvou vlnách. Poprvé dokonale zakonzervované město odhalil italský architekt Fontana v roce 1599, ale když v zachovalých domech našel bohaté erotické, či spíše pornografické umění, pravděpodobně se zalekl jejich obsahu a rozhodl se svůj objev utajit. Vykopávky se tudíž rozběhly až v polovině 18. století, kdy archeologové postupně vysvobodili celé ulice z mnohametrové vrstvy popela.

Na svět se tak dostalo město zachované ve své původní podobě z prvního století našeho letopočtu. Jedním z posledních velkých objevů bylo odhalení slavné Vily mysterií, která byla ze sopečného zakletí vysvobozena až před druhou světovou válkou a patří k největším klenotům města.

Celé Pompeje názorně ukazují, jakých technických vymožeností dosáhlo období vrcholné antiky a v jakém luxusu žili bohatí Římané. V mramorem zdobených domech totiž fungoval vodovod i kanalizace, tedy vymoženosti, na jaké evropská města znovu dosáhla většinou až v 19. století.

Stíny mrtvých

Podle současných odhadů nalezlo ve městě smrt 15 tisíc obyvatel. Drtivou většinu z nich zabily sopečné plyny, teprve poté byla mrtvá těla zasypána vrstvou popela. Ojedinělému způsobu pohřbení města pod vrstvu lávy vděčíme za archeologický unikát v podobě odlitků těl zemřelých.

Ředitel vykopávek Giuseppe Fiorelli totiž v druhé polovině 19. století velmi často nalézal zvláštní dutiny, které občas obsahovaly zbytky lidských těl. Vrtalo mu hlavou, jaký je původ dutin, a tak se je rozhodl vyplnit sádrou. Šokující nález byl na světě. Vědci se podařilo odlít těla původních obyvatel, která byla zalitá lávou a postupně zetlela a rozpadla se v prach.

A právě prohlídka Pompejanů patří k pozoruhodným, byť poněkud pochmurným zážitkům při návštěvě Pompejí, neboť z jejich imaginárních tváří dodnes vyzařuje zděšení, panika a strach.

Pompeje

Prohlédnout fotogalerii

Utajená pornografie

Jak již bylo řečeno, první objevitel zachovaných domů se vylekal četných erotických, až pornografických obrazů, které jsou nakreslené na zdech mnoha pokojů. Především v ulici Hojnosti stojí desítky domů, které sloužily přes den jako hospody a v noci jako nevěstince (celkem v Pompejích fungovalo až 40 nevěstinců). A právě jejich zdi jsou pomalovány freskami s velmi otevřenými sexuálními scénami. Jen díky sopečnému krunýři přežily tyto unikátní výjevy puritánskou dobu raného křesťanství a dochovaly se do současnosti.

I tak měla erotická sbírka namále, neboť ještě v 18. století se mnohé církevní osobnosti dožadovaly jejího zničení. Správci Pompejí se rozhodli pro kompromis: fresky v domech mohli vidět pouze vybraní návštěvníci, naopak movité erotické umění bylo převezeno do Neapole, kde bylo umístěno v tajném kabinetu, který mohli navštívit pouze muži vybavení speciálním povolením královského dvora.

K úplnému zpřístupnění erotických artefaktů došlo až na konci 20. století. Další zajímavost, která se nikde jinde na světě nedochovala, představují desítky nejrůznějších nápisů a sloganů na zdech antických budov. Starobylé nápisy popisují nejrůznější situace, jejich obsahem je politická agitace, stížnosti na obchodníky, zážitky z veřejného domu či vychloubání se vlastními sexuálními dovednostmi. Na zdech domů se objevily také nejstarší dochované reklamy na nejrůznější zboží či služby.

Zájem neklesá

O návštěvu Pompejí je stále obrovský zájem a antické město navštíví každý rok kolem dvou a půl milionu návštěvníků. Popularitě nahrává také zajímavá "politika" vstupného, neboť všichni studenti ze zemí Evropské unie do 18 let mají vstup zdarma, aby se mohli bez finančních nákladů seznámit s významnou položkou evropského kulturního dědictví (Pompeje jsou samozřejmě zapsané na seznamu UNESCO).

Studenti od 18 let do 25, stejně jako všichni učitelé či senioři platí poloviční vstupné. Plné vstupné činí 11 eur. Slavné umění z Pompejí je také žádané v mnoha muzeích, v posledních třech letech proběhly prestižní výstavy dokumentující život v Pompejích v Londýně, Madridu či Mnichově.