Češi v roce 2016 očekávají vyšší mzdy. Odbory vyrážejí do boje o peníze, ČNB s nimi souhlasí

Přestože celý rok a půl od konce recese rostly tuzemské mzdy jen opatrně, firmy začínají podléhat tlaku odborů i zaměstnanců kvůli počínajícímu nedostatku pracovních sil v některých odvětvích a regionech. Rychlejší zvyšování mezd tentokrát podporuje i centrální banka, pro níž jsou vyšší mzdy jediný způsob, jak inflaci dotlačit k dvouprocentnímu cíli a uvolnit kurz koruny.

V Česku sílí hlasy vyzývající podniky k rychlejšímu růstu mezd. Odbory volají po "konci levné práce", vláda se firmy snaží inspirovat už druhým zvednutím platů státním zaměstnancům během jednoho roku a k jednotnému chóru za vyšší platy se přidávají dokonce i centrální bankéři, od nichž by to ještě před několika málo lety málokdo čekal.

Tomu, že tento apel začíná konečně padat na úrodnou půdu, nasvědčuje i páteční zpráva statistického úřadu, podle níž rostly mzdy ve třetím čtvrtletí nejrychleji za šest let a roli tahouna převzala od státního sektoru podnikatelská sféra. Průměrná mzda se zvýšila o 3,8 procenta na 26 702 koruny.

Zatímco dosud mluvil statistický úřad o "střídmosti" ve zvyšování mezd vzhledem k více než čtyřprocentnímu růstu ekonomiky, data od července do září interpretuje tak, že se ona "střídmost, typická pro dosavadní vývoj, začíná prolamovat". Důvodem je více než 100 tisíc volných pracovních míst a klesající nezaměstnanost, která nutí podniky, aby lidem začaly konečně přidávat. V některých profesích a regionech totiž začíná být cítit nedostatek pracovních sil.

Pro mzdy je typické, že na ekonomický cyklus reagují se zpožděním roku až roku a půl. Přestože se tak ekonomika začala z nejdelší recese v historii vzpamatovávat už na konci roku 2013, firmy zůstaly ve zvyšování mezd zdrženlivé. Potřebovaly si kompenzovat období "dotování" zaměstnanců v době krize, kdy se nezbavily tolik lidí a nesnížily mzdy tak, jak by odpovídalo propadům jejich příjmů. Podniky byly také velmi obezřetné kvůli křehkosti současného oživení poptávky v Evropě.

"Když došlo k oživení, logicky se dalo očekávat, že majitelé firem budou chtít nejdříve vyspravit díry, které zanechala ve firemních financích předchozí recese. A teprve potom může dojít k narůstu mezd," říká David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte. "Myslím si, že tím okamžikem bude příští rok."

Spíše na zachování pracovních míst se podobně jako zaměstnanci soustředily v minulých letech i odbory. Do boje o výrazně vyšší odměny zaměstnancům vyrážejí až letos, kdy rekordní míra zaměstnanosti v Česku zvyšuje jistotu, že lidé o práci nepřijdou. Tempo zvyšování mezd podle odborů neodpovídá míře a délce trvání ekonomického oživení, a proto pro příští roky volají po pětiprocentním růstu mezd. Odbory poukazují také na fakt, že se Česko ve výši platů pohybuje na chvostu Evropské unie. "Zaměstnanci na svých příjmech nepoznali pozitiva plynoucí z růstu zisků firem," upozornil v říjnu šéf největší odborové centrály Josef Středula.

To, že mzdy hrají velmi důležitou roli i pro Českou národní banku, potvrdil ve středečním rozhovoru pro Hospodářské noviny i člen bankovní rady Kamil Janáček. "Zatím se zdá, že zvyšování mezd by mohlo být daleko důležitějším faktorem růstu cen a pomalého se přibližování k našemu inflačnímu cíli, než zvyšování importních cen," myslí si bankéř. "Když odboráři žádali přidání loni nebo v první polovině letošního roku, nebyli vyslyšeni, ale v dalším kole vyjednávání to bude pro pana Středulu a jeho kolegy vypadat daleko optimističtěji," dodává Janáček.

- Kolik platí největší podniky v Česku?

- A v jaké firmě jsou naopak nejnižší platy?

- A jak se liší mzdy podle regionů?

Odpovědi na tyto otázky a mnohem více najdete v hlavním tématu nového čísla týdeníku Ekonom. V elektronické podobě je k dostání také na iPadu a iPhonu.