Hans Glas, Borgward i NSU: německé automobilky, které dojely na ambice

Společnost Hans Glas vyráběla auta v Dingolfingu. Lidové automobily Glas patřily k symbolům západoněmeckého hospodářského zázraku 50. let a její modely ze 60. let patřily k technicky nejprogresivnějším v Evropě. Jenže firma podlehla snaze vyrábět pro každého něco.

Měla v nabídce mnoho modelů s celou řadou karosářských variant, snažila se proniknout i do prestižní kategorie sportovních "automobilů snů". Luxusní kupé Glas 2600 s vidlicovým osmiválcem vlastní konstrukce dostalo přezdívku Glaserati, nákladný vývoj však přivedl firmu do existenčních obtíží a zlomený Hans Glas ji nakonec musel prodat BMW. Té patří továrna dodnes; stal se z ní největší výrobní závod celé skupiny.

Podnikatel Carl Borgward vybudoval v meziválečném období skupinu, jež sdružovala značky Borgward, Goliath, Hansa a Lloyd. Na konci 30. let si firma postavila obrovskou továrnu u Brém. V roce 1949 představila vůz Borgward Hansa 1500 s moderní pontonovou karosérií, což byl první německý model, který kompletně vznikl až v poválečném období.

O tři roky později nabídla první evropský automobil s plně automatickou převodovkou. A model Borgward Isabella považují mnozí Němci za nejkrásnější německý automobil všech dob. Pak ale přišla série chybných rozhodnutí. V roce 1959 společnost představila vůz Lloyd Arabella s pohonem předních kol, který však trpěl technickými problémy.

Příliš peněz spolykal rovněž vývoj impozantního šestiválcového sedanu Borgward P100. Do toho přišly kritické články v novinách, ztráta amerického trhu, nepřízeň politiků a bank. Zoufalý podnikatel musel firmu poslat do likvidace; šlo o největší průmyslový bankrot v dějinách Spolkové republiky. Továrnu převzala společnost Daimler a vozy značky Mercedes se v ní vyrábějí dodnes.

Zapomenout by se nemělo ani na společnost NSU. Ta dlouho vyráběla lidová auta stejné koncepce, jako měl model VW Brouk, tedy s motorem vzadu. Pak však vsadila vše na jednu kartu, na vývoj luxusního auta s pohonem předních kol, který obstarával revoluční Wankelův motor s rotačním pístem. Ten měl podle teoretických výpočtů přinášet samá pozitiva, ale v reálném provozu trpěl spoustou neduhů. Automobilka proto skončila v koncernu VW, který ji spojil s firmou DKW, čímž vznikla dnešní značka Audi.

Všechny tyto krachy mají společné to, že si je konkurence toužebně přála a vydělala na nich. Zvláště v případě zániku firmy Borgward proto dodnes kolují konspirační teorie. Odmyslíme-li si však zlovolná spiknutí, prokazují tyto příklady, že není moudré si klást až příliš ambiciózní cíle, přehnat nabídku modelů a technické ambice. A zároveň dokazují, že manažerské postupy, které se výborně osvědčily v době prosperity, zcela selhaly, jakmile společnost musela čelit vážným obtížím.