Babiš versus hazard: po prvním kole 1:0

Ministr financí Andrej Babiš může slavit první malé vítězství v boji s hazardem. Minulý týden Poslanecká sněmovna přijala vládní novelu zákona o loteriích, která od příštího ledna zvyšuje odvody zainteresovaných firem do veřejných rozpočtů.

Jde však jen o dílčí úspěch a provizorní řešení. Plány ministerstva financí jsou totiž mnohem ambicióznější: ve sněmovně leží další dva zákony, které mají do regulace hazardu přinést převratné novinky především v oblasti potírání rizikového hraní. Ty se ale nestihnou schválit tak, aby nová legislativa platila už od ledna. Právě proto ministerstvo narychlo připravilo novelu, která řeší jen zdanění loterií, sázek a dalších her a má přinést do rozpočtů navíc zhruba dvě miliardy korun. Pro srovnání - loni si rozpočty díky hazardu přišly na 7,9 miliardy. Revoluce má přijít až od ledna 2017.

Jak novela, tak zbrusu nové zákony ovšem narážejí na velký odpor. Andrej Babiš si stěžuje na "zlobbované" poslance; výhrady ale mají vedle firem z oboru i odpůrci hazardu. Zatímco podle jedněch je připravovaná legislativa příliš tvrdá, druzí si stěžují, že nemyslí na sociální dopady hraní a řeší hlavně příjmy pro veřejné rozpočty. Babiš se tak v obavách o to, aby přijetí legislativy nebrzdila "kreativita" poslanců a jejich pozměňovacích návrhů, dokonce obrátil s dopisem na šéfy koaličních stran. Vyzývá v nich, aby pozměňovací návrhy zamítli.

V opačném případě by hrozilo další zpoždění jedné z Babišových priorit. Zákony totiž podléhají notifikaci Evropské komise. Ta k současným návrhům má jen drobné připomínky. Pokud by ale byly přijaty zásadní pozměňovací návrhy, musela by být legislativa poslána do Bruselu znovu. Pak by došlo ke skluzu a termín - první leden 2017 - by se nestihl.

Je zjevné, že boj o regulaci hazardu ministerstvo nemá vyhraný. Některé argumenty společností z hazardního průmyslu proti nové regulaci o malých rizicích hazardu jsou sice spíše úsměvné. Existují ale i výtky, nad kterými by stálo za to se zamyslet. Týdeník Ekonom vybral několik z nich, a to jak od firem z oboru, tak nezávislých expertů. Jaké to jsou?

Nelegálové se radují

Jedna z nejzásadnějších výtek vůči novele zákona o hazardních hrách spočívá v tom, že legislativa neřeší jeden z velkých problémů českého trhu, a sice zahraniční firmy, které v Česku podnikají nelegálně. Podle současné legislativy totiž může dělat hazardní byznys jen firma se sídlem v tuzemsku.

Například zahraniční sázkové kanceláře ale tento fakt nerespektují. Provozují v Česku webové stránky v češtině a na nezájem hráčů si nemohou stěžovat. Podle zástupce generálního ředitele společnosti Tipsport Zdeňka Brázdila se jim dokonce podařilo získat polovinu tuzemského trhu kurzových sázek. "Na každou legální sázku připadá jedna nelegální. Zahraniční firmy přitom v Česku neplatí daně," upozorňuje Brázdil.

Novela zákona o loteriích přijatá minulý týden tuto situaci nejenže neřeší, ale dále zhoršuje. Brázdil poukazuje na to, že zatímco firmám dodržujícím pravidla se pouze zvednou daně, na postihování nelegálních "provizorní" zákon nemyslí. "Rozumná varianta je přijetí nové úpravy, která umožní oficiální vstup současných nelegálů na český trh a blokaci těch, kteří licenci mít nebudou," navrhuje Brázdil.

Minimálně rok se nicméně nic takového nestane. Přísná opatření chystají až zbrusu nové zákony, které budou platit nejdříve od začátku roku 2017. Jak s nelegálními firmami mají "zatočit"? Podle zástupce ředitele odboru daňové legislativy ministerstva financí Radima Boháče především umožní podnikat v Česku i společnostem se sídlem v zahraničí. Daně tady bude muset platit každý držitel povolení k provozování hazardu v tuzemsku. Daňová povinnost se ale bude vztahovat i na ty zahraniční firmy, které povolení nemají, ale cílí na české zákazníky. Ministerstvo také slibuje blokovat webové stránky i bankovní převody těch firem, které si v Česku licenci nepořídí.

Hlavně nepřestřelit

I největší kritici hazardu na základě zkušeností ze zahraničí a některých českých měst připouštějí, že pokud se regulace "přešvihne" a bude připomínat spíše prohibici, způsobí to jen přesun hazardu do ilegality. Podle prezidenta Sdružení provozovatelů centrálních loterijních systémů a dalších her Petra Vrzáně se problémy už objevují v českých městech, která využila možnost vydat vyhlášku zakazující hazard na jejich území. "Je to vidět například v Brně, které se vydalo přísně restriktivní cestou. Registrujeme tam rostoucí počet nelegálních heren," tvrdí Vrzáň. Podle údajů sdružení je jich několik desítek.

Vedle toho se vysoké zdanění podepíše i na poklesu trhu. Odhad ministerstva propad vyčísluje na zhruba 24 procent. Přijdou tedy krachy firem a propouštění - podle odhadů může přijít o práci až několik tisíc lidí.

Ministerstvo financí tvrdí, že dopady sazeb testovalo na "ostrých" datech sedmi firem z oboru. Výsledek? Šest z nich zůstalo i po aplikování nových sazeb v zisku. Zástupci firem podnikajících v oboru ale tvrdí, že především pro menší podniky budou sazby likvidační. Například Vrzáň počítá, že 28procentní sazba od příštího roku a 35procentní od roku 2017 zlikviduje až třetinu firem provozujících automaty.

Otazníky vyvolávají i vyjádření ministra financí, který tvrdí, že hazardní firmy v Česku mají jako celek zisk před zdaněním přes 31 miliard. Jak upozorňují společnosti z oboru, ve skutečnosti jde o rozdíl mezi přijatými sázkami a vyplacenými výhrami. Tedy obrat, od něhož se teprve odečítají náklady. Zisk je podle nich mnohem nižší a nabízí se otázka, s jakými čísly vlastně ministr vůbec pracuje.

Jde o peníze, nebo gamblery?

Kritiku sklízí ministerstvo i od nezávislých institucí. Například Centrum pro ekonomické a tržní analýzy vydalo studii, kde tvrdí, že z návrhů není zřejmé, zda regulace má potírat důsledky hazardu, anebo je určena jako nástroj pro vyšší výběr daní.

Stejnou otázku si pokládají i aktivisté bojující proti hazardu. Vytýkají ministerstvu, že se opatření, která by měla omezit rizikové hraní, úřad pokoušel změkčit kvůli obavám z nižších daňových příjmů. Legislativa obsahuje opatření, jako je takzvaný rejstřík vyloučených osob, tedy seznam hráčů (například lidé léčící se ze závislosti nebo příjemci dávek v hmotné nouzi), kterým by herny neměly vůbec hraní dovolit, či sebeomezující opatření jako nastavení limitu sázek.

Brněnský zastupitel a "protihazardní" aktivista Matěj Hollan tvrdí, že z návrhu v průběhu legislativního procesu zmizely například povinné přestávky ve hře a další omezení. Vrátili je tam údajně až Babišovi kolegové z vlády. Schválená novela, která má platit od ledna, podle něj s rizikovým hraním nedělá nic.

Není hazard jako hazard

Novinkou v legislativě, a to jak ve schválené novele, tak v návrzích zákonů, je diferenciace daňových sazeb podle rizikovosti konkrétních typů hazardu - dosud firmy platí jednotně 20 procent z obratu. Podle novely budou od ledna platit dvě a v případě schválení nových zákonů od ledna 2017 dokonce tři různě vysoké sazby daně. Do nejnižší budou spadat třeba kurzové sportovní sázky, do nejvyšší elektronické výherní přístroje.

Rozdělením sazeb se ministrovi povedlo rozštěpit hazardní průmysl, který nevystupuje jednotně. Sázkové kanceláře i nejnižší sazbu kritizují jako příliš vysokou, zároveň ale s povděkem kvitují, že jsou v jiné kategorii než automaty s nejhorší pověstí. Odkazují na fakt, že drtivou většinu pacientů léčících se ze závislosti na hraní tvoří hráči "bedýnek", přestože tomu neodpovídá podíl tohoto segmentu hazardu na trhu. Je rozdíl mezi stíracím losem a kvízomatem, argumentují zase loterní firmy. Naopak provozovatelé elektronických zařízení tvrdí, že hazard je jen jeden a měl by být daněn stejně.

Rozlišování mezi druhy hazardu způsobuje i absurdní situace, typicky v kasinech. Ta většinou provozují nejrůznější hazardní hry a za ně budou odvádět i různě vysoké daně. Za hráče, který si nejprve zahraje živou ruletu a poté přejde k elektronickému přístroji, tak budou od ledna v prvním případě platit 23 procent a ve druhém 28 procent. "Přitom je všechno v jedné místnosti. Naši klienti navíc nepatří mezi rizikové hráče. Do "pravých" kasin, která fungují převážně v pohraničí, chodí až z 90 procent majetnější zahraniční návštěvníci," tvrdí šéf Asociace společností provozujících kasina v Česku Tomáš Kment.

Nedostatky v zákonech připouští i Andrej Babiš. Přesto už do návrhů kvůli časové tísni nechce "sahat". Místo toho navrhuje novou legislativu i přes její nedostatky co nejdřív schválit v současné podobě a poté v budoucnu nachystat velkou novelu, která chyby opraví.

Výherní automaty jsou podle ministerstva financí nejrizikovější. Jejich provozovatelé budou také platit nejvyšší daně.

Foto: Radim Beznoska