Německo potřebuje 700 tisíc imigrantů ročně. Nové technologie mu ale mohou zadělat na problém

Francie, Švédsko a Německo - plné migrantů - tlačí na postkomunistické země včetně České republiky, aby se uprchlíkům otevřely také. Jejich politici argumentují nejen humanitou a solidaritou, ale stále víc i budoucím hospodářským růstem.

Podle agentury Reuters většina oslovených ekonomických expertů tvrdí, že imigrační vlna pomůže vyřešit problém nedostatku pracovníků a zajistí tak ekonomický vzestup. Například švýcarská banka Credit Suisse oznámila, že by se růst eurozóny měl díky imigraci v příštím roce zvýšit až o tři desetiny procenta a že tomu tak může být po delší dobu.

Podobně německá Deutsche Bank zvýšila odhad růstu tamní ekonomiky v příštím roce z 1,7 na 1,9 procenta, protože spotřeba nových imigrantů přispěje k celkovému nárůstu spotřeby v Německu celým půlprocentem.

K tomu se migrace, alespoň podle odborníků OECD, má stát motorem demografického růstu vymírající Evropy. Samo Německo přitom potřebuje v příštích deseti letech 700 tisíc přistěhovalců ročně, aby svoji populaci udrželo na současné úrovni a zajistilo si pracovní síly.

Tak jednoduché to ale není, existují rovněž jiná čísla. Odhady Evropské komise sice uvádějí, že bude skutečně v příštích deseti letech potřeba na kontinentu obsadit více než sedm milionů nových pracovních míst. Jenomže ve stejné době má být s nástupem nových technologií a robotizace na pracovním trhu i 23 milionů "domácích" nezaměstnaných, především ve Francii a Itálii.

Optimistickému hlasu liberálních ekonomů navíc poslouchá stále méně Evropanů a to i v klíčovém Německu. Kancléřka Angela Merkelová, která uprchlíky v létě do země pozvala, čelí ohromným politickým problémům a není jisté, zda bude za dva roky usilovat o znovuzvolení.

Její vstřícnost vůči uprchlíkům má sympatie konkurenčních sociálních demokratů a zelených, slábne pro ni ale podpora v řadách křesťanských demokratů. Nejen že na Merkelovou útočí sesterská CSU a bavorský premiér Seehofer, ale i její vlastní voliči se začínají obávat, že příliv muslimských uprchlíků povede ke vzniku paralelní společnosti, v níž hlavní slovo nebudou mít domácí zákony a kultura, ale islám.

To vše může také znamenat vzestup populismu a nových politických sil a k překreslení dosud stabilní politické mapy hlavní evropské velmoci. Už se tak děje: zatímco v posledních volbách získala Alternativa pro Německo čtyři procenta hlasů, nyní se už v průzkumech pohybuje na dvojnásobku. K tomu kancléřka dostala dopis 215 starostů ze severních obcí, kteří ji podobně jako Bavoři upozorňují, že už nejsou schopni čelit migrační vlně.

Rovněž Merkelová přitvrzuje a na konferenci v Darmstadtu dokonce uvedla, že pokud by Německo přestalo přijímat uprchlíky a uzavřelo hranici s Rakouskem, hrozí v Evropě - minimálně na Balkáně - válka. V této souvislosti zmínila spory mezi mezi Srbskem a Maďarskem s tím, že nechce prorokovat zkázu, ale že násilí může rychle eskalovat.

V Česku zatím uprchlíci prakticky nejsou, pokud by však došlo ke zmiňovanému uzavření německo-rakouských hranic ( když Merkelová opravdu padne), vše se může mávnutím proutku změnit. Pak by se debata, zda uprchlíci mohou být přínosem pro domácí ekonomiku a zda by Syřané, Afghánci či Eritrejci pomohli zastavit demografický propad (do konce století tu podle odborníků má vymizet třetina dnešní desetimilionové české populace) přestala být akademickou a změnila by se v politickou vřavu.

Oproti Německu (či Francii a dalším západoevropským zemím) by byla o to vášnivější, že tu s výjimkou Vietnamců chybí zkušenost se skutečně odlišnou kulturou. Zkušenost, která na západ od našich hranic vznikala postupně od šedesátých let minulého století a která ani tak stejně nepřinesla žádoucí výsledky.