Rusko ztrácí vliv ve středu Evropy. Poláci i Maďaři nakupují ropu jinde

V druhé polovině září došlo k malé energetické revoluci. Do polského přístavu v Gdaňsku dorazil první tanker naložený ropou ze Saúdské Arábie. Pozoruhodné je, že zúčastněné země se touto událostí příliš nechlubí. Nejaktivněji o věci informují ruská média, upozorňující na údajný cenový dumping ze saúdské strany.

Těžko říci, zda za tím máme hledat více byznys, nebo politiku. Tradiční odběratel arabské ropy – Čína – míří do ekonomické krize, tudíž je logické rozhlédnout se po perspektivních odbytištích jinde. Stejně tak se může jednat o saúdský záměr potrestat Rusko za podporu, kterou poskytuje syrskému režimu prezidenta Bašára Asada.

V polských přístavech bude zřejmě brzy plno, protože zájem o dodávky ropy a zkapalněného plynu k našemu severnímu sousedovi projevil také Írán. Tamní vláda čeká už jen na konec mezinárodních sankcí. Časově to vychází dobře; kontrakt polského rafinérského koncernu PKN Orlen s ruskými dodavateli končí v polovině příštího roku. Do budoucna je mohou nahradit právě Saúdští Arabové nebo Íránci.

Svou závislost na ruské ropě snižuje také Maďarsko, i když tady jde více o byznysové vazby než o politiku. Maďarský rafinérský podnik MOL totiž úspěšně vyhledává a těží ropu v iráckém Kurdistánu. Nyní logicky dává přednost vlastní surovině před nákupem od Rusů.

Ani zde zúčastnění příliš nekomentují konkrétní čísla, podle informací agentury Reuters již MOL nahradil iráckou ropou 40 procent dovozu z Ruska. Technicky to není tak těžké, jak se může na první pohled zdát. Ropu lze dopravit potrubím z Kurdistánu do tureckého Ceyhanu, poté tankerem do chorvatského přístavu Omišalj a nakonec jadranským ropovodem do Maďarska.

Současný vývoj dává odpověď na loňskou otázku, zda je možné - v reakci na anexi Krymu a podporu vzbouřenců v Donbasu - nahradit dovoz ropy a plynu z Ruska. V případě nadbytku ropy, jaký nastal na trhu v letošním roce, je to až překvapivě snadné.