24 hodin v nejbohatším městě světa: Abú Dhabi chce v turistice předehnat Dubaj

Přestože hluboký propad cen ropy má pro mnoho ropných států zničující následky, Abú Dhabi současná turbulentní situace příliš netíží a stále zvyšuje těžbu. Bohatý emirát stojí společně se Saúdskou Arábií za vyšponovanou produkcí ropy, která razantně snižuje ceny s dlouhodobým cílem oslabit slabší hráče a svoučasně zničit novou americkou konkurenci v podobě těžařských společností, které investovaly značné prostředky do technologicky moderní, byť méně výnosné těžby břidlicových plynů.

Ale obětí může být mnohem více. Na ropnou válku, která srazila cenu černého zlata z téměř 150 dolarů za barel v roce 2008 na současných 50 dolarů, doplácí například Norsko či Velká Británie, těžící ropu v náročných podmínkách Severního moře. A třeba pro Norsko jsou propady cen katastrofální, neboť těžba ropy zde generovala čtvrtinu HDP a současně tvořila polovinu exportu.

Ale zpátky na Arabský poloostrov. Abú Dhabi představuje jeden z pohádkových příběhů o místě, kde bohatství doslova tryská ze země (těžba jednoho barelu ropy zde vychází zhruba na pět dolarů). Ještě před 50 lety šlo o zaostalou zemi, zatímco dnes patří ke státům s nejvyšším HDP na hlavu.

Abú Dhabi je nejbohatší ze všech sedmi emirátů, neboť vlastní 95 procent tamních zásob ropy a 92 procent zásob plynu. Ze světového pohledu má maličký emirát k dispozici zhruba 10 procent světových zásob ropy, což v přepočtu na dva a půl milionu obyvatel generuje neskutečné bohatství. I díky tomu ekonomika Abú Dhabi stále zažívá boom a těší se poměrně stálému ročnímu růstu HDP kolem pěti procent.

Odklon od ropy

Již před několika lety představili vládci města ekonomickou vizi s výhledem na rok 2030, jež naznačuje směr, jakým se chce emirát vydat. A tím je trvale udržitelný růst. Abú Dhabi, které CNN označila za nejbohatší město světa s majetkem kolem 800 miliard dolarů, by se mělo stát novou turistickou destinací, jež bude alternativou populární a známější Dubaje.

Královská rodina chce zásadně změnit na těžbu orientovanou ekonomiku země a více diverzifikovat složení příjmů tak, aby se neropné příjmy zvýšily do roku 2030 ze současných 40 na 70 procent. Proto Abú Dhabi v poslední době investuje obrovské částky do rozvoje hlavního města, v němž žije jeden a půl milionu obyvatel.

Muzejní čtvrť

Abú Dhabi se chce odlišit od Dubaje jako turistická destinace, která nabídne odlišný typ zážitků. Atmosféru klidnějších hotelů a pláží doplní moderní muzea a četné kulturní akce. Na ostrově Saadiyat se staví velkolepá kulturní čtvrť, v níž najdou domov tři prestižní muzea (vše by mělo být hotovo během tří let).

Svou pobočku zde bude mít pařížský Louvre, jehož budovu navrhl jeden z nejlepších světových architektů Jean Nouvel (v Praze postavil administrativní komplex Zlatý anděl). Další sbírku do Abú Dhabi pošle Guggenheimovo muzeum, třetím hitem muzejní čtvrti se stane Národní muzeum se soukromou sbírkou šejka Zajída, jenž byl velkým mecenášem a sběratelem umění. Do světa vědy a ekologie zasvětí návštěvníky Muzeum oceánu, z poloviny umístěné pod hladinou moře.

Nekonečné čtení

Návštěvnost Abú Dhabi stoupá o 10 procent ročně, letos by se měla blížit třem milionům návštěvníků. Nejluxusnější hotel ve městě stojí na hlavní tepně zvané Corniche. Jmenuje se Emirátský palác a jeho výstavba vyšla na pět miliard dolarů, díky čemuž je považován za nejdražší hotelovou stavbu na světě.

Hlavní roli při budování moderního státu sehrál místní "otec vlasti" šejk Zajíd, celým jménem Zajíd bin Sultán al-Nahján, který ve druhé polovině 20. století nastartoval cestu k prosperitě. Ještě než v roce 2004 ve věku 86 let zemřel, nechal si za 500 milionů dolarů postavit pravděpodobně nejkrásnější mešitu na světě.

Velkolepá stavba z bílého mramoru se 100 metrů vysokými minarety obsahuje luxusní lustry (jeden z nich je vysoký 10 metrů a váží 12 tun), stěny vykládané drahými kameny či největší ručně tkaný koberec na světě. Mešita je otevřena pro veřejnost a vstup je zdarma. Součástí objektu je mauzoleum, kde je šejk pohřben. Po smrti se mu dostalo zvláštní výsady, neboť se u jeho hrobu dnem i nocí střídají věřící, kteří mu bez přestávky předčítají z Koránu.