S účinností nového občanského zákoníku došlo k překreslení většiny aspektů soukromého práva. Některé oblasti změnily své obrysy spíše nepatrně, jiné však nyní mají zcela nové linie. Takovou je i oblast dědického práva. Jednou z významných nových figur na této kresbě je dědická smlouva.
Její podstatou je dvoustranná dohoda mezi (budoucím) dědicem a (budoucím) zůstavitelem o tom, že první jmenovaný bude po smrti druhého jmenovaného povolán za jeho dědice. Dědická smlouva se jako nový právní důvod dědění staví ne po bok, ale přímo před závěť i zákonnou dědickou posloupnost. Jako dvoustranné právní jednání má vyšší sílu než jednostranná závěť, kterou může zůstavitel kdykoli změnit bez vědomí svých potenciálních dědiců. Nový institut tak paradoxně posiluje svobodu vůle do té míry, že umožňuje smluvně omezit zůstavitelovu svobodu pořídit o vlastním majetku, neboť bez vůle druhé strany nelze dědickou smlouvu zrušit.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později