Ekonom přes SMS

Pošlete do úterý 22:00 SMS ve tvaru: EKONOM JMENO PRIJMENI ULICE CP OBEC PSC na číslo 90211 a časopis Ekonom Vám doručíme až domů. Více zde.

Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 49 Kč vč. DPH. Službu technicky zajišťuje ATS Praha.

Komentovala tak vládní návrh ústavního zákona, který je dodnes jedním z nejvíce průkopnických počinů. Ministr spravedlnosti Otakar Motejl do něj vkládal velké naděje a také s ním spojil svůj politický osud. Šlo podle jeho slov o "návrh mimořádný". Nakonec mu poslanci vystavili stopku už v druhém čtení.

V návrhu šlo zejména o Nejvyšší radu soudnictví. Ta měla dbát na nezávislost soudů a soudců. Měla se podílet na správě soudů - navrhovala by prezidentu republiky kandidáty na jmenování do funkce soudců, předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu a také jejich odvolání z funkce.

Rada měla mít 16 členů, jejím předsedou pak měl být předseda Nejvyššího soudu. Sedm členů měli volit ze svých řad v přímých volbách všichni soudci. Osm členů pak rovnoměrně parlament (takový člen měl být významnou osobností z oblasti práva a nesměl to být poslanec, senátor, člen vlády nebo soudce).

Návrh 541 obsahoval i další zajímavé ústavní změny. Soudce podle něj měl třeba být při svém rozhodování vázán celým právním řádem České republiky, nejen zákonem a mezinárodní smlouvou. Ta jeho pak měla zaniknout uplynutím kalendářního roku, v němž dovrší 65 let.

Článek 82, odst. 1 Ústavy pak měl znít: "Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí a nestranní. Jejich nezávislost a nestrannost nesmí nikdo ohrožovat". Tedy určité zpřísnění oproti stávajícímu znění.

Patnáct let po neúspěchu Motejlova návrhu stojíme opět na křižovatce. I dnes je nutné se rozhodnout, jakým směrem se naše soudnictví bude vyvíjet. Tak ať se rozhodneme dobře.

Jaroslav Kramer, šéfredaktor měsíčníku Právní rádce

Související