Jak napravit bratry Libora a Pribora

A nejhorší je, když Liborové a další začnou hrát svoji hru. Pak se systém důvěry rozloží. Že se tak stalo právě u nevychovaného Libora, Euribora a Tibora, je bez debat. Naopak Pribor asi obstál. Ale i když jsou příběhy bratrů z Londýna a Prahy v detailu diametrálně odlišné, jde po utichnutí skandálů s manipulací mezibankovní sazby a zaplacení obřích pokut o to samé - kdo bude hlídat jejich další zdárnou výchovu.

Zatím poslední bankovní katastrofou s manipulací úrokové sazby Libor, tedy průměrné úrokové sazby, za kterou si banky půjčují na londýnském mezibankovním trhu, je obří kolos Deutsche Bank. Přepisy rozhovorů mezi tradery jsou opravdu výživné: "Hej, kámo, můžeme mít dneska vysoký šestiměsíční Libor?" nebo "Ok, pokusím se ti dát opožděný dárek k narozeninám".

Německá banka ale nebyla samozřejmě jediná. Už v roce 2005 se objevily první důkazy, že Barclays manipuluje se sazbami. Teprve v minulých letech ale začaly padat opravdu vysoké pokuty. Barclays v roce 2012 musela zaplatit 450 milionů dolarů. V ten samý rok švýcarská UBS dokonce 1,5 miliardy dolarů. Koncem roku 2013 potrestala Evropská unie Citigroup, JPMorgan Chase, Deutsche Bank, Royal Bank of Scotland a Société Générale nejvyšší pokutou pro kartel 2,3 miliardy dolarů. Nyní jsme u Deutsche Bank. A příběh asi ještě nekončí.

Až padnou ale všechny tresty, bude potřeba zamezit opakování nepravostí. A proto v Londýně i jinde vymýšlejí novou regulaci. Proto se v roce 2012 začal hledat lepší správce sazby než Britská bankovní asociace. Nakonec se našel - je jím od minulého roku Intercontinental Exchange, sdružení nejvýznamnějších burz světa. A to není vše. Britský zákonodárce ustavil nové speciální tresty za manipulace se sazbou.

A právě u problému regulace se setkává cesta Libora a Pribora, který si žije svůj malý příběh v Praze. Když v dubnu náměstek ministra financí Martin Pros obvinil banky z manipulování mezibankovní sazby, ČNB zareagovala okamžitě. Nic nezákonného se prý nestalo. Debata je přesto v zásadě stejná v Praze jako v Londýně. Kdo má být nový regulátor, když správa sazby asociací bank není ideální? Ministerstvo financí to být rozhodně samo nemůže, to tuší jistě i ČNB. Analogicky k Londýnu by to mohla být nějaká burzovní asociace. Nebo někdo úplně jiný?

Pros pro své tvrzení, že zkazky o manipulaci mají "reálný základ", použil porovnání základních úrokových sazeb ČNB a třídenního Priboru. Podle Prose je Pribor uměle nadhodnocen, což se projevuje například v úrocích hypoték, a banky se tak bezdůvodně obohacují. ČNB odpovídá, že Pros srovnává špatné sazby. Je navíc zjevné, že Pribor reagoval na intervence ČNB, takže jistě není zcela umrtven kartelovou dohodou bank. A pak je zde samozřejmě chybějící motiv - v Londýně obrovské zisky generovalo přehazování obřích balíků s finančními deriváty, to v Praze prakticky neexistuje.

I kdyby se nakonec ukázalo, že Libor je nenapravitelný padouch a Pribor čestný mládenec, na debatě o regulaci to nic nemění. Výpočet sazby soukromou organizací The Financial Markets Association of the Czech Republic, která shromažďuje data referenčních bank, je znevěrohodněn. A je čas vymyslet nová pravidla. Londýnské reformy mohou být inspirací.