A nejhorší je, když Liborové a další začnou hrát svoji hru. Pak se systém důvěry rozloží. Že se tak stalo právě u nevychovaného Libora, Euribora a Tibora, je bez debat. Naopak Pribor asi obstál. Ale i když jsou příběhy bratrů z Londýna a Prahy v detailu diametrálně odlišné, jde po utichnutí skandálů s manipulací mezibankovní sazby a zaplacení obřích pokut o to samé - kdo bude hlídat jejich další zdárnou výchovu.

Zatím poslední bankovní katastrofou s manipulací úrokové sazby Libor, tedy průměrné úrokové sazby, za kterou si banky půjčují na londýnském mezibankovním trhu, je obří kolos Deutsche Bank. Přepisy rozhovorů mezi tradery jsou opravdu výživné: "Hej, kámo, můžeme mít dneska vysoký šestiměsíční Libor?" nebo "Ok, pokusím se ti dát opožděný dárek k narozeninám".

Německá banka ale nebyla samozřejmě jediná. Už v roce 2005 se objevily první důkazy, že Barclays manipuluje se sazbami. Teprve v minulých letech ale začaly padat opravdu vysoké pokuty. Barclays v roce 2012 musela zaplatit 450 milionů dolarů. V ten samý rok švýcarská UBS dokonce 1,5 miliardy dolarů. Koncem roku 2013 potrestala Evropská unie Citigroup, JPMorgan Chase, Deutsche Bank, Royal Bank of Scotland a Société Générale nejvyšší pokutou pro kartel 2,3 miliardy dolarů. Nyní jsme u Deutsche Bank. A příběh asi ještě nekončí.

Až padnou ale všechny tresty, bude potřeba zamezit opakování nepravostí. A proto v Londýně i jinde vymýšlejí novou regulaci. Proto se v roce 2012 začal hledat lepší správce sazby než Britská bankovní asociace. Nakonec se našel - je jím od minulého roku Intercontinental Exchange, sdružení nejvýznamnějších burz světa. A to není vše. Britský zákonodárce ustavil nové speciální tresty za manipulace se sazbou.

A právě u problému regulace se setkává cesta Libora a Pribora, který si žije svůj malý příběh v Praze. Když v dubnu náměstek ministra financí Martin Pros obvinil banky z manipulování mezibankovní sazby, ČNB zareagovala okamžitě. Nic nezákonného se prý nestalo. Debata je přesto v zásadě stejná v Praze jako v Londýně. Kdo má být nový regulátor, když správa sazby asociací bank není ideální? Ministerstvo financí to být rozhodně samo nemůže, to tuší jistě i ČNB. Analogicky k Londýnu by to mohla být nějaká burzovní asociace. Nebo někdo úplně jiný?

Pros pro své tvrzení, že zkazky o manipulaci mají "reálný základ", použil porovnání základních úrokových sazeb ČNB a třídenního Priboru. Podle Prose je Pribor uměle nadhodnocen, což se projevuje například v úrocích hypoték, a banky se tak bezdůvodně obohacují. ČNB odpovídá, že Pros srovnává špatné sazby. Je navíc zjevné, že Pribor reagoval na intervence ČNB, takže jistě není zcela umrtven kartelovou dohodou bank. A pak je zde samozřejmě chybějící motiv - v Londýně obrovské zisky generovalo přehazování obřích balíků s finančními deriváty, to v Praze prakticky neexistuje.

I kdyby se nakonec ukázalo, že Libor je nenapravitelný padouch a Pribor čestný mládenec, na debatě o regulaci to nic nemění. Výpočet sazby soukromou organizací The Financial Markets Association of the Czech Republic, která shromažďuje data referenčních bank, je znevěrohodněn. A je čas vymyslet nová pravidla. Londýnské reformy mohou být inspirací.

Související

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-63966770-jak-napravit-bratry-libora-a-pribora