Pošlete do úterý 22:00 SMS ve tvaru: EKONOM JMENO PRIJMENI ULICE CP OBEC PSC na číslo 90211 a časopis Ekonom Vám doručíme až domů. Více zde.
Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 49 Kč vč. DPH. Službu technicky zajišťuje ATS Praha.
Přesto chce Dvořák pro Českou televizi více peněz, než má dosud. Podle jeho představy by koncesionářský poplatek platili i diváci bez televizoru. "Nejjednodušší řešení je, aby se peníze vybíraly za každou domácnost," říká ve velkém rozhovoru pro Ekonom.
Do Česka míří takzvaný zabiják televizí Netflix. Chystáte se na jeho konkurenci?
Netflix je skvělý projekt, který využil poptávky uživatelů po alternativním způsobu sledování videoobsahu, na druhé straně ale vytváří zase jen televizní produkt. A jakkoli je House of Cards výborný seriál, není tím, co by mohlo zpochybnit pilíře, o které se opírá program České televize. Těmi jsou totiž zejména původní dokumentární a dramatická tvorba, zpravodajství, sportovní události, vzdělávací pořady...
Je to program, který v sobě integruje potřeby a zkušenosti specificky českého prostředí. Tohle Netflix nikdy nenahradí. Určitě se tam budou objevovat některé zahraniční seriály či filmy dříve, než bychom je mohli zařadit my, nicméně my je budeme moci nabídnout s kvalitním dabingem, což osloví zase jiné diváky. Je nicméně dobře, že se vstupem Netflixu možnosti uživatelů zase rozšíří, obavy z toho nemám a ani zkušenosti z jiných evropských zemí neukazují, že bych je mít měl.
Většinu peněz získáváte z televizního poplatku. Řada lidí – naposledy o tom například mluvil prezident Miloš Zeman – míní, že by se měl zrušit, aby ČT byla ve stejném postavení jako její konkurence. Jaký je váš názor?
Potom by v Česku existovaly již jen komerční televize. Pokud by totiž Česká televize, jako médium veřejné služby, nebyla financována z poplatků, musela by jednoznačně naplňovat komerční kritéria, a tím pádem by se prostě stala další komerční televizí. Koncept duálního vysílání, kdy na jedné straně funguje veřejnoprávní stanice a na druhé straně existují komerční televize, byl v západní Evropě zakotven již před desítkami let, a dává smysl. Pokud by pan prezident chtěl, abychom vysílali jen to, co generuje obchodní příjmy, aby se u nás nevysílaly pořady pro minority, aby se nevysílal balet, abychom omezili počet zpráv ze zahraničí, pak by bylo možné, abychom fungovali jako běžná komerční televize.
A proč mají poplatek platit i lidé, kteří se na ČT nedívají?
Protože ten poplatek představuje solidární cenu za službu, kterou člověk může využívat. Spíše bychom se měli ptát, jakým způsobem dnešní lidé konzumují televizní obsah. V současné době totiž člověk, který nevlastní či nevyužívá televizní přijímač a pošle o tom čestné prohlášení, poplatek vůbec platit nemusí. Dotyčný však může napsat, že nevlastní televizní přijímač, ale přitom nadále konzumuje televizní obsah, a to prostřednictvím internetu a elektronických zařízení, jako jsou počítače či chytré telefony. V tom vidím problém a myslím si, že nad touto novou situací by se zákonodárci měli zamyslet.
Chtěl byste tedy zpoplatnit i toho, kdo sice nemá televizor, ale vlastní třeba tablet?
Nejjednodušší řešení je podle mého soudu to, ke kterému již přistupují některé západní země, kde se poplatek nevztahuje k televiznímu přijímači, ale ke každé domácnosti.
- Může vůbec veřejnoprávní televize čelit odlivu mladších diváků?
- Jak se daří novým programům ČT?
- A cítí Petr Dvořák tlak na větší regulaci veřejnoprávního vysílání?
Odpovědi na tyto a mnohé další otázky najdete ve velkém rozhovoru v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Nový Ekonom si můžete objednat i přes SMS. V elektronické podobě je k dostání také na iPadu, iPhonu a tabletu Samsung.