V důsledku finanční krize se mimo jiné objevila skupina G20, jež má sloužit jako nová platforma konzultací o problémech světové ekonomiky. V této souvislosti jsem také zaznamenal hlasy o tom, že Spojené státy a Západ jako takový nejsou tím, čím byly, a že je třeba jednat o změnách, včetně změny mezinárodního postavení dolaru. Vidíte to podobně?

Role dolaru jako světové rezervní a obchodní měny číslo jedna je dána zejména silou ekonomiky Spojených států a ta - podobně jako G7 - ztrácí pozice. Například ještě v roce 1960 byl její podíl na světovém HDP 45 procent; téměř polovina zboží a služeb vyprodukovaných na světě tedy pocházela z USA. Teď je to 25 procent. A s tím, jak se snižuje role Spojených států, se, samozřejmě, množí spekulace o tom, jaká bude role dolaru.

To, co říkáte, jsou tvrdá ekonomická data, fakta. Nicméně můžeme si v této věci počínat zcela mechanicky, to znamená například předpokládat, že se z čínského jüanu, díky růstu čínské ekonomiky automaticky stane dvojka mezi měnami? Já mám alespoň pocit, že postavení měny, to není jen o objemu ekonomiky, že tam hrají roli i další věci.

Postavení je zčásti dáno významem ekonomiky. Proto se česká koruna, i kdybychom byli nejliberálnější a nejvýkonnější ekonomikou na světě, nikdy nestane globální měnou. Jsme zkrátka ekonomickým trpaslíkem. Nicméně nezbytným předpokladem je i to, aby se země, která měnu emituje, v tomto případě Spojené státy, chovala slušně vůči investorům, aby pečovala o stabilitu měny a tak dále. Určitě je to tedy také o důvěře, o tom, zda investoři, obchodníci a koneckonců i běžní spotřebitelé věří, že síla dolaru zůstane zachována.

Jak s touto důvěrou zahýbalo takzvané kvantitativní uvolňování, jak si to trhy vyhodnocují?

Zatím příliš nezahýbalo. Kvantitativní uvolňování bylo v krátkodobém, aktuálním horizontu pravděpodobně tou optimální politikou, kterou světové centrální banky, v případě Spojených států tedy Fed, mohly dělat. Z krátkodobého pohledu tím Fed zažehnal paniku, zažehnal obavy z toho, že by se mohl zhroutit celý peněžní systém. Z dlouhodobého hlediska - a o tom se mluví zejména v akademické oblasti, byznys a finanční sektor to myslím trochu podceňuje - je nicméně otázkou, co se stane se stabilitou dolaru, pokud se to s kvantitativním uvolňováním přežene a nekrytých peněz v oběhu bude moc.

Jak moc v rámci debat ekonomů, které zmiňujete, rezonují hlasy, jež přicházejí z politické sféry, tedy například volání Ruska po tom, aby byla role dolaru upozaděna, možná zlikvidována? Nedávno proto Moskva dokonce vyhlásila boj za finanční suverenitu.

Nedávno jsem narazil na článek z roku 2007, který popisoval, jak se sešli tehdejší prezidenti Íránu Ahmadínežád a Venezuely Chávéz a vydali velmi silné prohlášení podobné tomu, jaká teď vydává ruský prezident Putin. Také chtěli omezit roli dolaru ve světové ekonomice, primárně pak roli dolaru v obchodování s ropou. Ani Ahmadínežád ani Chávéz už nejsou ve funkci, pan Chávéz dokonce ani není mezi živými, a dolaru se stále daří.

Poslechněte si celý rozhovor:

AlterEko: Romancov a Jedlička

Studio ZetProjekt Alter eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC.

Související

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-63055760-dolar-neni-mrtev-prezil-i-sve-kritiky-jake-jsou-vyhlidky-americke-meny