Dolar není mrtev, přežil i své kritiky. Jaké jsou vyhlídky americké měny?

V důsledku finanční krize se mimo jiné objevila skupina G20, jež má sloužit jako nová platforma konzultací o problémech světové ekonomiky. V této souvislosti jsem také zaznamenal hlasy o tom, že Spojené státy a Západ jako takový nejsou tím, čím byly, a že je třeba jednat o změnách, včetně změny mezinárodního postavení dolaru. Vidíte to podobně?

Role dolaru jako světové rezervní a obchodní měny číslo jedna je dána zejména silou ekonomiky Spojených států a ta - podobně jako G7 - ztrácí pozice. Například ještě v roce 1960 byl její podíl na světovém HDP 45 procent; téměř polovina zboží a služeb vyprodukovaných na světě tedy pocházela z USA. Teď je to 25 procent. A s tím, jak se snižuje role Spojených států, se, samozřejmě, množí spekulace o tom, jaká bude role dolaru.

To, co říkáte, jsou tvrdá ekonomická data, fakta. Nicméně můžeme si v této věci počínat zcela mechanicky, to znamená například předpokládat, že se z čínského jüanu, díky růstu čínské ekonomiky automaticky stane dvojka mezi měnami? Já mám alespoň pocit, že postavení měny, to není jen o objemu ekonomiky, že tam hrají roli i další věci.

Postavení je zčásti dáno významem ekonomiky. Proto se česká koruna, i kdybychom byli nejliberálnější a nejvýkonnější ekonomikou na světě, nikdy nestane globální měnou. Jsme zkrátka ekonomickým trpaslíkem. Nicméně nezbytným předpokladem je i to, aby se země, která měnu emituje, v tomto případě Spojené státy, chovala slušně vůči investorům, aby pečovala o stabilitu měny a tak dále. Určitě je to tedy také o důvěře, o tom, zda investoři, obchodníci a koneckonců i běžní spotřebitelé věří, že síla dolaru zůstane zachována.

Jak s touto důvěrou zahýbalo takzvané kvantitativní uvolňování, jak si to trhy vyhodnocují?

Zatím příliš nezahýbalo. Kvantitativní uvolňování bylo v krátkodobém, aktuálním horizontu pravděpodobně tou optimální politikou, kterou světové centrální banky, v případě Spojených států tedy Fed, mohly dělat. Z krátkodobého pohledu tím Fed zažehnal paniku, zažehnal obavy z toho, že by se mohl zhroutit celý peněžní systém. Z dlouhodobého hlediska - a o tom se mluví zejména v akademické oblasti, byznys a finanční sektor to myslím trochu podceňuje - je nicméně otázkou, co se stane se stabilitou dolaru, pokud se to s kvantitativním uvolňováním přežene a nekrytých peněz v oběhu bude moc.

Jak moc v rámci debat ekonomů, které zmiňujete, rezonují hlasy, jež přicházejí z politické sféry, tedy například volání Ruska po tom, aby byla role dolaru upozaděna, možná zlikvidována? Nedávno proto Moskva dokonce vyhlásila boj za finanční suverenitu.

Nedávno jsem narazil na článek z roku 2007, který popisoval, jak se sešli tehdejší prezidenti Íránu Ahmadínežád a Venezuely Chávéz a vydali velmi silné prohlášení podobné tomu, jaká teď vydává ruský prezident Putin. Také chtěli omezit roli dolaru ve světové ekonomice, primárně pak roli dolaru v obchodování s ropou. Ani Ahmadínežád ani Chávéz už nejsou ve funkci, pan Chávéz dokonce ani není mezi živými, a dolaru se stále daří.

Poslechněte si celý rozhovor:

AlterEko: Romancov a Jedlička

Přehrát video

Projekt Alter eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC.