Naopak země, které propagují co možná nejrychlejší přechod k obnovitelným zdrojům a k nízkoemisní ekonomice, silně zaostávají (s čestnou výjimkou Dánska).

Například Němci podle nedávno vydané hodnotící zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) nezvládají ani snižovat emise skleníkových plynů, ani lépe hospodařit s energiemi.

Tvrdá čísla dokládají, že německý nápad odstavit předčasně osm jaderných bloků nebyl zrovna domyšlený. Od roku 2011 v zemi roste objem výroby elektřiny z hnědého uhlí a spolu s ním i objem vypuštěných emisí. Letošní pokles emisí lze těžko prohlásit za změnu trendu; způsobila jej totiž mírná zima na počátku tohoto roku.

Připomeňme, že země Evropské unie se zavázaly snížit emise oxidu uhličitého mezi lety 1990 a 2020 o 20 procent. Dále chtějí mít na konci desetiletí 20procentní podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie a dosáhnout 20procentního snížení energetické náročnosti ekonomiky.

Nakonec to bude hodně zásluha nových členských zemí, že Evropská unie první z cílů s přehledem splní. Již loni byla na minus 19 procentech, v roce 2020 by redukce emisí mohla být dle odhadu EEA zhruba 24procentní. Naplnění druhého a třetího cíle bude spíše těsné.

Na závěr si lze těžko odpustit poznámku na adresu Němců, Rakušanů a dalších. Kdo je ekologičtější? Ten, kdo potichu splní zadané úkoly, nebo ten, kdo o tom celou dobu jen hlasitě mluví?

Související

Česko je v čele Evropy a Hospodářské noviny jsou v Bruselu. Pokud chcete být u toho nejdůležitějšího, co se každý týden děje, a dočíst se i věci ze zákulisních jednání, odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy.