Čína je civilizace, která už několik tisíc let předstírá, že je stát. Nakolik toto klišé potvrzují, respektive vyvracejí současné nepokoje v Hongkongu?

Já bych to klišé trochu upravil. Já si myslím, že dění v Hongkongu i jinde v Číně potvrzuje, že je Čína říše. I v moderní době je to prostě státní útvar, který se chová jako říše, kde došlo jen k omezené transformaci císařství do moderního státu. Současný systém, tedy komunistický, stranický stát navazuje na mnohé mechanismy říšského uspořádání.

Do jaké míry se podle vás Čína jako říše chová i navenek, tedy na mezinárodní scéně?

To je bezesporu další významný aspekt toho říšského myšlení. Územní expanze, která v moderní době pořád probíhá, zahrnuje znovuzačlenění Tibetu. Ani s osamostatněním Vnějšího Mongolska Číňané nesouhlasí a tak dále. Stále prostě existuje vnímání jakési širší Číny a také Číny jako kulturního středu východní Asie, tedy kultury a etnika, které je jak menšinovým národnostem v Číně, tak i okolním národům kulturně i civilizačně nadřazené.

Evropskou optikou to vypadá, že je Hongkong ta srozumitelná Čína. Jak protesty, kterých jsme tam v posledních dnech byli svědky, rezonují ve zbytku říše, rozumí jim i tam?

Myšlenkově a ideologicky jednoznačně rezonují v okrajových oblastech, jako jsou například Sin-t'iang nebo Tibet. Právě tam je komunistická strana nejvíce tlačena do prosazování svého mandátu silou. Není tak náhoda, že je tam situace nejnapjatější. Hongkong se přitom těší pozornosti světových médií, jaké se Tibet nebo Sin-t'iang nemohou dočkat. Čína tam totiž zahraniční reportéry nikdy nepustí. Nicméně jde o stejný princip: ústřední vláda se snaží prosadit svoji moc na okrajích Čínské lidové republiky anebo širší Číny, kam spadá Hongkong, bez ohledu na platnou legislativu a bez ohledu na to, co slíbila.

Opakovaně zmiňujete Sin-t'iang, ležící na úplném západě. Mám pocit, že jde o zadní dveře, kterými svět vstupuje do Číny, a jejichž ekonomicko-strategická role tak stoupá.

Přesně tak. Význam Sin-t'iangu z mnoha důvodů raketově stoupá od rozpadu Sovětského svazu a vzniku nezávislých středoasijských republik; jinými slovy od konce nepřátelství mezi Čínou a Sovětským svazem. Od té doby je střední Asie sférou, kde se soupeří o vliv. Sin-t'iang je i z tohoto pohledu důležitý, protože právě tudy vedou ropovody a plynovody z oblasti střední Asie. Navíc se tam staví další ropovody z Ruska a z Pákistánu, s pomocí kterých by se Čína mohla zbavit závislosti na těžko hájitelných námořních cestách.

Zmínil jste nepřátelství mezi Čínou a Sovětským svazem. Jak vlastně Peking vnímá Rusko?

Po čínsko-sovětské roztržce na konci 50. let nebyl bezpečnostním nepřítelem Číny Západ, ale Sovětský svaz. Číňané navíc vnímají Rusy ještě z dob carské expanze na Sibiř jako soupeře v boji o vliv na tomto území. Na druhou stranu současná politika prezidenta Putina vzbuzuje u Číňanů velký respekt. Putin je vnímán jako velký státník, který se nebojí "hájit zájmy Rusů proti zlému Západu".

 

Poslechněte si celý rozhovor:

Studio ZetProjekt Alter eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC.

Související