Miliardový byznys: V Česku se staví cyklostezky i za 50 milionů na kilometr

Vyježděné koleje, přívalovými dešti vymleté části cesty, nestabilní a nebezpečný povrch. Cyklostezka Ploučnice na Ústecku je pouhé tři měsíce po slavnostním uvedení do provozu na několika místech v naprosto dezolátním stavu. 

Jde přitom o jednu z nejdráže vybudovaných tras pro jízdní kola: je dlouhá necelých 11 kilometrů a její stavba vyšla Ústecký kraj na bezmála 100 milionů korun. S náklady téměř 10 milionů na kilometr skoro dvojnásobně převyšuje průměrné náklady, za něž se trasy pro cyklisty v Česku běžně staví.

Ploučnice je typickou ukázkou, jak se původně bohulibý záměr podpory cyklistiky v Česku v některých případech kvůli excesům a přemrštěným nákladům mění na plýtvání veřejnými penězi. V případě Ploučnice přitom nejde jen o vysokou cenu, ale také o "zfušovaný" projekt.

Jeho autoři totiž zvolili v dané lokalitě nevhodný povrch z kaleného štěrku. Ten je jednak náročný na údržbu, ale je také náchylnější k poškození. Na jejich obranu je nicméně třeba říci, že pro místo vhodnější, odolnější asfaltový povrch neprošel kvůli ochráncům životního prostředí.

Ploučnice není zdaleka jediným případem, kdy se cena výstavby cyklostezky vymyká nejen českému průměru, ale také násobně překračuje náklady obvyklé v jiných evropských zemích. Vůbec nejvíce proslulou se v této souvislosti stala tříkilometrová trasa pro jízdní kola v pražských Vysočanech. Její vybudování přišlo na téměř 150 milionů korun, tedy 50 milionů na kilometr. To je zhruba třináctkrát více, než je běžné třeba v Nizozemsku.

Z budování cyklostezek se v posledních několika letech stala v Česku mánie. Stovky milionů do nich investují obce i kraje, na stavby vedle toho přispívají miliardami také Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) a evropské fondy.

Kolik se staví cyklostezek? Nikdo neví

Právě kvůli faktu, že je výstavba infrastruktury pro cyklisty do značné míry chaotická, často dochází k přešlapům: V některých místech na sebe cyklostezky nenavazují, jinde končí uprostřed lesa či polí, jiné se zase stavějí v místech, kde to vyžaduje nákladné úpravy terénu.

Kvůli roztříštěnosti financování je navíc téměř nemožné přesně zjistit, kolik se vlastně do budování stezek investovalo veřejných peněz ani kolik kilometrů bylo postaveno. Neexistuje žádná centrální databáze, přehled nemá ani ministerstvo dopravy, které by mělo českou "cyklostrategii" zaštiťovat.

"Celonárodní statistiky výstavby cyklostezek kvůli mnoha zdrojům financování i faktu, že je budují především samosprávy, ministerstvo dopravy nemá k dispozici," řekl týdeníku Ekonom mluvčí úřadu Tomáš Neřold.

Týdeník Ekonom proto spočítal celkové investice do cyklostezek i jejich přibližnou délku z informací, které poskytly ministerstvo pro místní rozvoj a SFDI. Z nich vychází, že jen za posledních pět let bylo postaveno či opraveno zhruba 1500 kilometrů cyklostezek s celkovými náklady přesahujícími 7,3 miliardy korun.

Jde přitom pouze o projekty financované alespoň zčásti evropskými či státními dotacemi. Těch je nicméně podle národního koordinátora rozvoje cyklistické dopravy v Česku Jaroslava Martinka drtivá většina – zhruba 95 procent. 

Podpora cyklostezek bude pokračovat

O cyklistickém boomu v Česku svědčí ještě jedno srovnání. Za stejnou dobu, tedy od roku 2008, kdy bylo otevřeno přes tisíc kilometrů nových cyklostezek, se čeští řidiči dočkali pouze kolem stovky kilometrů nových dálnic. Byť investice do nich jsou pochopitelně řádově vyšší, srovnání ukazuje na rozsah "cyklománie" v Česku, z níž těží stovky lokálních stavebních firem. 

Hromadné budování stezek pro kola přitom bude pokračovat v podobném tempu nejspíš i v budoucnu. Stát chce dále podporovat rozvoj cyklistiky prostřednictvím SFDI minimálně 150 miliony korun ročně. Další až miliarda ročně pak může plynout v příštích letech z nově vypsaných regionálních operačních programů. 

 - V jaké části Česka se cyklostezky staví nejdráže a proč?

 - Co odhalily kontroly NKÚ?

 - Kolik lidí cyklostezky využívá?

Odpověd najdete v novém čísle týdeníku Ekonom (vychází ve čtvrtek 26. června), které přináší velké téma o sázkařském byznysu. Přečíst si ho můžete i na iPadu a iPhonu, tabletuSamsung a dalších zařízeních se systémem Android.