Jsme stále závislejší na automobilkách. Česká světla, gumy i autoskla do míří celého světa

K původnímu novojičínskému Autopalu (což je pozdější Visteon a dnešní Varroc Lighting Systems) postupně přibyly firmy Hella Mohelnice, Automotive Lighting Jihlava a Koito Czech v Žatci. Nyní se chystá vznik páté; Hyundai Mobis totiž zamýšlí vyrábět světla v průmyslové zóně u letiště Mošnov.

Česko také patří k nejvýznamnějším výrobcům pneumatik. Otrokovický Continental Barum se stal největším jednotlivým pneumatikářským závodem v Evropě, další velkou továrnu na výrobu pneumatik vybuduje korejský Nexen v průmyslové zóně Tringle na Žatecku.

Evropskou velmocí je Česko rovněž ve výrobě automobilových skel. Firmy AGC Automotive Chudeřice a Saint-Gobain Sekurit Hořovice již dnes patří k nejdůležitějším na kontinentě a obě svou produkci ještě rozšiřují.

Některé nadnárodní koncerny sice převedly výrobu z Česka jinam (například TRW přenesla na začátku letošního roku produkci volantů ze svého závodu na okraji Prahy do Rumunska, čímž pohřbila 150 let trvající tradici výroby volantů v Horních Počernicích) a počet společností vyrábějících díly aut nepatrně poklesl, ale česká ekonomika je po doznění recese ještě závislejší na automobilovém průmyslu, než byla před ní. Podíl automobilového průmyslu na celkové průmyslové výrobě v Česku již dosahuje 20 procent. Vzhledem k oznámeným investicím se dá očekávat, že ještě poroste.

Až na drobné výjimky přitom stále platí, že z dílů vyráběných v Česku by se dal poskládat celý automobil, a všichni relevantní evropští výrobci automobilů odebírají alespoň nějaký díl z České republiky.

Rozmach tohoto oboru následoval po vstupu Volkswagenu do mladoboleslavské Škody. Po letech je zajímavé si připomenout důvody, které k tomu německý koncern vedly. „Škodu jsme považovali za perlu východu,“ vzpomíná tehdejší předseda představenstva Carl Hahn v autobiografii, ve které například vyzdvihuje mladoboleslavský hliníkový motor.

Ve Wolfsburgu dobře znali a vysoce oceňovali vůz Favorit, do něhož už před změnami v Československu zamontovali agregát z volkswagenu, takže věděli, že tam pasuje. „Prohlídkou Mladé Boleslavi jsme byli příjemně překvapeni,“ píše dále Hahn.

„Naši partneři byli profesionálně připraveni. Pokud jde o kvalitu života a duševní nezávislost, lidé v Československu byli v porovnání s tehdejší NDR rozhodně jednoznačně vepředu,“ dodává Hahn. Koupě Škody byla podle něj motivována také tím, aby koncern získal spolupracovníky s „etnickými předpoklady“ k budoucímu jednání s Ruskem.

Na začátku 90. let si ve Wolfsburgu ještě mysleli, že Rusové mají z dob druhé světové války tolik důvodů nenávidět Němce, že si tam jen málokdo koupí auto německé značky, a proto bude vhodné místo volkswagenů nabízet škodovky.

Pohled na dnešní ulice Moskvy, jimiž se proplétá až překvapivě mnoho aut značek Mercedes, Audi či BMW, svědčí o tom, že doba se již výrazně změnila. I tak ale česká automobilka hraje ve východních plánech koncernu VW stále důležitou roli. A tuzemská ekonomika je kvůli škodovce, zde vyráběným autosklům, světlům a pneumatikám na automobilovém průmyslu stále závislejší.

Bližší informace o současném stavu automobilového průmyslu v Česku přináší aktuální číslo týdeníku Ekonom. Přečíst si ho můžete i na iPadu a iPhonu, tabletu Samsung a dalších zařízeních se systémem Android.