Na západě mají lidé, kteří sedí v dozorčích radách, praktickou zkušenost s řízením velkých firem. V České republice to vypadá, že hlavním kvalifikačním předpokladem je spíše příbuzenský vztah, politická příslušnost anebo nějaká zkušenost s relativně malou funkcí. Jak toto pojetí vnímáš?   

Tady zůstává nepochopen rozdíl mezi správou a exekutivním řízením. Kontrolní činnost, zjednodušeně řečeno, by měla vykonávat dozorčí rada, což by měla být taková rada moudrých, která jen nastavuje exekutivě mantinely. Rozhodně by ale neměla zasahovat do řízení.

V řadě zemí, a to zejména na západ od nás, dozorčí rada také vybírá a jmenuje členy představenstva. Zaznamenala jsi v Česku někdy, že by se něco podobného stalo?

Bohužel, v tomto máme stále velké mezery. Přitom se už patnáct let snažíme tento model implementovat a opakovaně se toto téma otevírá, když jsou nějaké problémy typu finanční krize, Parmalat nebo Enron. Bezpochyby to souvisí s nepochopením corporate governance. Mě například velmi mrzelo, když začala finanční krize a já si v jednom ekonomickém periodiku přečetla vyjádření současného guvernéra České národní banky, podle kterého se krize corporate governance vůbec netýká, nejde o selhání společností. To si já rozhodně nemyslím.



Nedávno jsem přednášel na nejmenované vysoké škole a studentů třetího ročníku jsem se zeptal, co je to corporate governance. Netušili, podobně jako přítomní vyučující.         

Student má na nevědomost svým způsobem právo, protože se věci učí. Já jsem, bohužel, podobnou nevědomost zaznamenala v dozorčích radách. Někteří členové tento pojem slyšeli poprvé, ostatně jako další věci, na které jsme se jich při auditu ptali. Je to prostě pole neorané. Přitom tato země by si už zasloužila v dozorčích radách profesionalitu.

V dozorčích radách a představenstvech firem působí minimum žen. Je to problém?

Nerada bych toto téma zužovala pouze na problematiku pohlaví. Ono se to týká diverzity správních orgánů jako takové. Správní orgán by totiž měl být barevný. Pokud si ale do dozorčí rady dám kamarády a příbuzné, tak to asi budou lidé, kteří mají podobné názory, podobné sociální zázemí, možná i vzdělání, což znamená, že tam ta pestrost názorů nebude. Přitom diverzita je zdravá – a mám tím na mysli věkovou, mezinárodní i diverzitu pohlaví.

S novým zákonem o obchodních korporacích končí povinnost mít v dozorčí radě zástupce zaměstnanců. Je to krok správným směrem?

Podle mě mít zástupce odborů v dozorčí radě není vůbec špatná věc. Pokud má potřebné znalosti, kvalifikaci a vzdělání, tak proč by tam neměl být. Bavila jsem se o tom ostatně i s mnohými exekutivci z českých firem a bylo mi takřka jednomyslně řečeno, že ani oni nevidí jediný důvod, proč by tito lidé měli z dozorčích rad odcházet. Moudrá firma si tam prostě podle mě zástupce zaměstnanců nechá. Ona je to koneckonců věc i už zmíněné diverzity.

 

Poslechněte si celý rozhovor:

AlterEko Zahálková a Kulhánek

Studio ZetProjekt Alter Eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC.

Související