Smlouva o prodeji podniku bývala ve světě byznysu používaným smluvním typem. Změny v soukromém právu se však dotkly i jí, přičemž první zaznamenáváme už v jejím názvu: dřívější podnik se nyní nazývá závodem.
Změn doznala i systematika, neboť smlouva o prodeji závodu již není samostatným smluvním typem, nýbrž jsou jí věnována speciální ustanovení v úpravě kupní smlouvy. Tím je úprava i zdánlivě stručnější, přímo jsou obsaženy jen odchylky od obecné úpravy kupní smlouvy. Koupí obchodního závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží. Z dluhů nicméně přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo je musel rozumně předpokládat. Zde vidíme odklon od dřívější úpravy, která přechod závazků nepodmiňovala vědomostí či "kvalifikovanou nevědomostí". Oproti dřívějšímu ručení prodejce za závazky spojené s podnikem je dnes podmínkou ručení to, že věřitel nevyslovil s převodem souhlas.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



