Za rok v červnu bychom se měli dovědět, jak spravedlivěji hodnotit českou vědu. Náměstek ministra pro vysoké školství a výzkum Jaromír Veber totiž ve čtvrtek podepsal smlouvu se britskou společností Technopolis Limited. Firma dostane téměř čtyřicet milionů korun na to, aby během následujících dvanácti měsíců navrhla nový systém hodnocení a financování výzkumu a vývoje v Česku.

Přišlo to jako na zavolanou. „Stávající způsob hodnocení vědy je špatný,“ stěžoval si předseda Akademie věd Jiří Drahoš minulý týden na setkání vědců, průmyslníků a politiků v Senátu. A s nadějí se obracel k novému systému, který bude vznikat především za evropské peníze. Jenže do podpisu smlouvy nebylo nic jisté...

 

Fiasko s cizinci

Pěkně to ilustruje jiný příběh evropských peněz v Česku. Ministerstvo nedávno s velkou pompou vyhlásilo, že dá miliardu na přilákání vědců z ciziny. Zahraniční experti a čeští navrátilci měli naplnit hlavně nově budovaná výzkumná centra. Před několika dny se však ukázalo, že kasa je prázdná (tedy přesněji řečeno, že evropské peníze nelze nyní čerpat) a úředníci museli celou akci potupně zastavit.

Jak informovaly Lidové noviny, vědci se už ale začali stěhovat do Česka a kupovat si tady domy a sestavovat týmy. Jenže najednou se dozvěděli, že nejsou peníze. Místo přilákání špičkových posil tak máme spíš v cizině ostudu.

„Otevřený dopis o naší situaci jsem rozeslal na relevantní ministerstva a do parlamentu. Nikdo se neobtěžoval odpovědět,“ sdělil nyní Ekonomu jeden z postižených vědců Pavel Tomančák, který působí na Ústavu Maxe Placka v Drážďanech. Má tam stálé místo, takže se zpět do Česka za každou cenu rozhodně nepohrne.

V případě hodnocení vědy už snad ministerstvo neucukne a nechá odborníky z Technopolisu pracovat. Firma v minulosti provedla audit řízení českého výzkumu i samotné Akademie věd. A kritizovala speciálně „kafemlejnek“, jehož náhradu má nyní hledat.

 

Kafemlejnek a béčkové výzkumy

O co vlastně jde? Kafemlejnek je přezdívka pro systém rozdělování peněz jednotlivým vědeckým institucím. Výsledky vědců v podobě patentů, článků, užitných vzorů a mnoha dalších se bodují, body sčítají a přepočítávají na peníze. Jenže brzy po zavedení mlel kafemlejnek peníze hlavně s ohledem na kvantitu. Vědecké instituce s několika málo kvalitními výsledky neměly proti chrličům snadných bodů žádnou šanci. Místo špičkové vědy tak začaly ve velkém vznikat hlavně béčkové výzkumy.

Po protestech a ostrých diskusích byl kafemlejnek mírně upraven, aby začal více zohledňovat kvalitu. Ale řada vědců má pocit, že to nestačí. Třeba prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka si v populárně-vědeckém časopise Vesmír postěžoval, že hodnotit se má jedině „zvenčí, profesionálně, a zaplatit to“.

Také další badatelé chtějí namísto počítání vědeckých článků a patentů vsadit na kvalitu. Peníze by se tedy měly Akademii věd, vysokým školám a dalším výzkumným institucím přidělovat na základně posouzení jejich práce zahraničními oponenty. A tento systém má detailně rozpracovat právě společnost Technopolis.

Jenže oponenti rozdělování peněz značně prodraží a zřejmě i zbrzdí. Lze také stěží očekávat, že pro hodnotitele z ciziny bude posuzování zdejších výzkumů terno. Budeme je muset složitě hledat, lákat k hodnocení české vědy, dobře platit a nechat jim na oponenturu dost času...

A navíc se trochu vytrácí jedna důležitá souvislost – na vědu dává Česko ze státního rozpočtu 26 miliard. Zhruba polovina peněz se rozděluje v grantových soutěžích na konkrétní projekty jednotlivým vědcům a týmům. Tam by dobré oponentní posudky ze zahraničí určitě měly smysl. A ne vždycky se bohužel používají.

Ovšem zavádět posudky při rozdělování peněz určených na provoz laboratoří je možná trochu drahý luxus. Bude díky tomu vědcům líp? Podaří se najít dodatečné zdroje na provoz nových vědeckých center za evropské peníze? Své pochybnosti na Twitteru hned ve čtvrtek večer vyjádřil rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Věří, že rezervy v systému existují, bez politických rozhodnutí však sebelepší způsob rozdělování peněz nic nevyřeší. „Chybí miliardy, ne desítky milionů,“ upozorňuje rektor Bek.

Související

Česko je v čele Evropy a Hospodářské noviny jsou v Bruselu. Pokud chcete být u toho nejdůležitějšího, co se každý týden děje, a dočíst se i věci ze zákulisních jednání, odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy.