Rovný důchod se vrací do hry. V uceleném návrhu penzijní reformy

Do tří let by problém měla vyřešit penzijní reforma, kterou pro koaliční vládu začíná chystat nová komise pod vedením Martina Potůčka, profesora Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity a vedoucího Centra pro sociální a ekonomické strategie.

S předstihem přichází s ucelenou vizí změny penzijního systému Jaroslav Vostatek z Vysoké školy finanční a správní, který je také jedním z přizvaných expertů Potůčkovy komise. Tvrdí, že se celý systém nejprve musí zjednodušit, což ostatně požadoval i Ústavní soud, který v roce 2010 zrušil tehdejší rovnostářské ustanovení o důchodovém pojištění.

Podle soudu byly protiústavně vymezeny parametry pro výpočet starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů.

Vostatek proto po skandinávském vzoru navrhuje solidární rovný důchod pro všechny. Ten by se doplnil důchodem hrazeným ze sociálního pojištění a jeho výše by už stoprocentně závisela na výši odvedených příspěvků.

Rovný důchod mají v řadě zemí světa, ve výši 30 procent průměrné celostátní mzdy je například v Nizozemsku. Ten pak bývá doplněn druhým pilířem – buď univerzálním sociálním pojištěním, jako například právě v Norsku či Švédsku, nebo podnikovými penzemi.

Solidární rovný důchod, který by se podle Vostatka vyplácel právě ve výši 30 procent celostátní průměrné mzdy – tedy 7770 korun, má doprovázet důchod ze sociálního pojištění vypočtený až na 5180 korun měsíčně. Jeho zásluhovost by postupně rostla. Pojistné odvody by poklesly a chybějící prostředky by se do rozpočtu získaly odpovídajícím zvýšením daně z příjmů. Šlo by ale jen o účetní operaci a stát by více peněz nevybíral.

Návrh na rovný důchod v kombinaci s pojistným penzijním pilířem už jednou byl v Česku předložen, a to v roce 2003 expertkou Světové banky Agnieszkou Chlon-Dominczakovou. Jenomže dřívější penzijní komise se jím nezabývaly.

Názorů na budoucí podobu důchodového systému je mnoho a před komisaři navíc stojí několik dalších důležitých úkolů. „K počátku roku 2016 se elegantně a bez zbytečných nákladů musí ukončit fungování druhého penzijního pilíře. S tím souvisí modifikace třetího. Jednou z alternativ je, že účastníci druhého pilíře dostanou možnost přejít s celou úložkou nebo její částí právě do něj,“ říká Martin Potůček.

Do začátku roku 2017 má být také upraven první pilíř tak, aby lépe odpovídal změnám ve struktuře rodin. Dříve měli děti skoro všichni a obvyklé bylo i více dětí na rodinu, dnes nejsou výjimkou bezdětné rodiny nebo se mnoho z nich spokojí jen s jedním dítětem. Zvýšila se také doba dožití, nicméně důsledkem toho je, že důchodu se dožije více lidí, kteří ho také pobírají déle. Nový systém rovněž musí umět čelit problému vysoké nezaměstnanosti. 

Současně by komise měla řešit i odstranění rozdílů v tom, co první pilíř nabízí různým sociálním skupinám. V prvé řadě jde o ženy. „Ty v něm jsou zatím znevýhodněny. Při výpočtu výše jejich důchodu paradoxně doplácejí na mateřství, které brzdí jejich kariéru a vede k nižším platům,“ vysvětluje Potůček.

Koaliční politici navíc od komise očekávají dobrozdání, jak stanovit věk odchodu do důchodu, který se zatím automaticky zvyšuje. Tím spíše, že v Německu minulý týden zákonodárci odhlasovali jeho snížení, takže Němci mohou v některých případech jít do penze už ve 63 letech. V Česku ale například ti, kteří letos dosáhnou plnoletosti, zamíří do důchodu až v 70 letech.

Další podrobnosti o návrhu rovného důchodu najdete v týdeníku Ekonom, který vychází právě dnes.