Mezi ty nejvýznamnější patří, že obchodní společnosti mohou nově vyplácet zálohy na podíl na zisku, dividendy i jiným osobám než podílníkům či akcionářům a zisk v jiné než peněžité formě. Nicméně navzdory celkové liberalizaci korporátních pravidel by zejména členové statutárních orgánů měli dbát na dodržování podmínek a limitů, které nová právní úprava v této oblasti stanoví.
O rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů rozhoduje valná hromada. Samotnou výplatu pak schvaluje statutární orgán, který nesmí podíl na zisku vyplatit, pokud by rozdělení bylo v rozporu se zákonnými pravidly. Základním obecným omezením pro výplatu zisku či jiných vlastních zdrojů, které se vztahují na všechny typy obchodních společností, je takzvaný test insolvence, podle něhož obchodní korporace nesmí vyplatit zisk ani prostředky z jiných vlastních zdrojů, pokud by si tím přivodila úpadek podle insolvenčního zákona.
Podíl na zisku se stanoví na základě řádné či mimořádné účetní závěrky, přičemž částka k rozdělení mezi podílníky či akcionáře nesmí překročit hospodářský výsledek posledního skončeného účetního období zvýšený o nerozdělený zisk z předchozích období a snížený o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou či stanovami. U akciových společností se překvapivě tento limit vztahuje nejen na výši vypláceného podílu na zisku, ale i na výplatu jakýchkoli vlastních zdrojů, tedy například prostředků z ostatních kapitálových fondů.
Martin Kofroň
vedoucí advokát KPMG Legal
Archiv sloupků: Ekonom.cz/rekodifikace