Kdo je tady impotent. O prezidentu Zemanovi a podpoře exportu

"Extrémně nekompetentní" je pak společnost EGAP a Česká exportní banka. Pokud přičteme i starší Zemanovy výroky o tom, jak bídné jsou ekonomické znalosti českých velvyslanců, vyjde nám z pohledu Hradu velmi tragický odraz toho, jak je na tom Česká republika s ekonomickou diplomacií a provývozní politikou.

Vypadá to, že se všechen ten více než tříbilionový export tuzemským firmám daří výhradně státu navzdory. Jistě - to podstatné je kvalita zboží a schopnost konkurovat, a to méně podstatné jsou třeba zahraniční podnikatelské mise, jimiž se pan prezident tak rád chlubí (i když jich za více než rok v úřadě zase tolik nestihl, natož do prioritních zemí). Dění v této oblasti si ale zaslouží hlubší rozbor, než jakými jsou prezidentské "bonmoty".

Zájem o věc přitom Hradu nelze upřít. Zeman chce mít rozhodující slovo při jmenování velvyslanců: v Rusku s Remkem, na Slovensku s Klausovou, nyní třeba u klíčového postu v Berlíně. S Černínským palácem také čile komunikuje. Za účasti vyslanců Hradu (ale i podnikatelů) má i proto na ministerstvu zahraničí vzniknout "Rada vnějších ekonomických vztahů ČR".

Podle informací Ekonomu poslal též Zeman a jeho expertní tým na ministerstvo průmyslu i na "zamini" sérii otázek týkající se právě ekonomické diplomacie. Zajímal se o budoucnost CzechTrade a CzechInvestu, o to, zda se budou, či nebudou spojovat, a jaká je teď (poněkud chaotická) situace.

Jiný dotaz směřoval na to, na jakých koncepčních materiálech dnes vůbec ministerstvo průmyslu staví, zda se chystá jejich aktualizace a co bude třeba se "šuplíkovou" Strategií konkurenceschopnosti. Tyhle otázky jsou zcela na místě a odpovědi jistě zajímají i české firmy, které musely být v posledních letech z kompetenčních sporů na poli státní podpory exportu notně zmateny. Takže pár odpovědí.

CzechTrade a CzechInvest by se rozhodně spojovat neměly, obě agentury mají úplně jiné klienty i priority. Pokus s bezejmennými zahraničními kancelářemi MPO jsou slepou vývojovou větví. Ekonomické kompetence diplomatů jsou nepochybně žádoucí, stejně jako vytvoření jediného místa, kde se exportní firmě dostane od státu odborné analýzy, rady a pomoci (stojí-li o ni). Smysl má i revize všelijakých koncepcí a priorit a také kontrola toho, jak se naplňují.

Dalo by se pokračovat ještě dlouho. Jak už dříve napsal Ekonom, letité spory na trase MPO-MZV s nástupem nové vlády a s novým obsazením důležitých postů na obou ministerstvech utichají. K dobru věci. Jen aby se teď všechen ten hradní zájem nepřetavil v novou bojovou linii v přetahované o to, kdo je tady největší proexportní pašák.