Škoda Auto má za sebou nejlepší první čtvrtletí a nejlepší březen ve své historii, a to zejména díky zvýšenému prodeji v západní Evropě, kde se jí poprvé v dějinách podařilo za první čtvrtletí prodat více než sto tisíc aut. Připomeňme, že za socialismu se ročně vyrábělo kolem 150 tisíc osobních škodovek, z nichž většina zůstala v Československu.

Podívejme se ale ještě hlouběji do minulosti. Přestože v Národním technickém muzeu můžeme obdivovat nádherná stará auta, za první republiky byl tuzemský automobilový průmysl v mezinárodním srovnání nekonkurenceschopný.

Důvodem byla vládní politika, která všestranně preferovala železnici a nepřála automobilismu, dále daňová soustava, jež znevýhodňovala specializované finální výrobce, ale také ztráta tradičních trhů, které se po první světové válce ocitly za mohutnými celními bariérami.

Meziválečné Československo sice bylo celkově rozvinutou zemí a před umem konstruktérů, kteří navrhli třeba aerodynamickou Tatru, lze jenom smeknout, ale oproti automobilkám Opel, Daimler, Ford, Austin, Morris, Renault, Citroën či Fiat tvořila produkce českých firem jen zcela nepatrný zlomek. Působila tu sice řada výrobců, ale většinou šlo v podstatě o manufaktury, jejichž produkce se na vyspělých světových trzích nemohla prosadit.

První a na dlouhou dobu jediný výrobní závod, který snesl srovnání alespoň se středně velkými západoevropskými automobilkami, vznikl v Mladé Boleslavi až v roce 1964. Produkt, který tento závod nabízel, však začal velmi rychle zastarávat.

V osmdesátých letech si italský dovozce škodovek zadal do novin inzerát tohoto znění: „Chystáte se utratit milion lir za maličké auto? Za milion lir můžete mít dva velké, pohodlné automobily Škoda!“ Stejně to moc nepomáhalo, protože auta s motorem vzadu se zcela míjela se soudobými trendy.

Obrovský technologický skok znamenal až Favorit z konce 80. let. Jenže šlo o pouhý jeden model, zatímco v tržní ekonomice působící automobilka musí pokrývat více segmentů, aby mohla oslovovat zákazníky různého věku a postavení, jejichž požadavky se liší.

Skutečně úspěšný je tak český automobilový průmysl až v posledních letech, a tento úspěch bychom si měli považovat a hýčkat. Už proto, že mnohé tuzemské výrobní obory, které zde měly vynikající tradici (obuv, tryskové stavy apod.), nyní sotva živoří.

Související