- Architekt a urbanista, odborník na oblasti posuzovaní vlivů záměru a koncepcí na životního prostředí (SEA/EIA).
- Držitel Ceny Josefa Vavrouška
- Absolvent stavební fakulty ČVUT.
- Pracoval nejprve na ONV Děčín, později na KNV Ústí nad Labem v úsecích územního plánování.
- Podílel se na odvrácení tzv. "velké varianty těžby" v Severočeské uhelné pánvi.
V roce 1990 byl jmenován náměstkem ministra životního prostředí Bedřicha Moldana, odpovědného za úsek péče o životní prostředí.
- Mezi lety 2004 – 2011 pracoval v Útvaru rozvoje hlavního města Prahy.
- Je zakládajícím členem a místopředsedou Společnosti pro trvale udržitelný život. Je také členem vědecké rady Krkonošského národního parku.
V usnesení vlády z roku 1991 je skutečně bod, kdy se "ministru pro hospodářskou politiku a rozvoj ukládá vycházet z omezení při koncipování státní energetické politiky České republiky do roku 2005." Právě toho se chytli a dodnes se chytají těžaři a zastánci prolomení limitů.
"Vysvětlili si to tak, že usnesení platí jen do roku 2005 a že každá nová vláda to může zpochybnit a zrušit. Šlo ale přitom jen o název koncepce," řekl týdeníku Ekonom Říha s tím, že při tvorbě limitů nikdo nepředpokládal, že by se mohla vrátit snaha o povrchovou těžbu za limity.
„Nikdy jsme to nepovažovali za žádné dočasné řešení. Cílem bylo, aby tyhle čáry byly důsledně nepřekročitelné povrchovou těžbou,” říká s důrazem na slovo “povrchovou”. “Nikdy jsme totiž ani neřekli, že by se uhlí za limity nemohlo těžit hlubinně, nebo třeba pod zemí zplyňovat. Ale povrchová těžba, to krajinu strašlivě devastuje a má to vliv na životní prostředí a prokazatelně i zdraví lidí,“ dodává.
Snaze těžařů o prolomení limitů se ovšem nediví a považuje ji za legitimní ochranu vlastních podnikatelských zájmů. „Jde ale o to, jakou úlohu v tom má sehrát stát. Na druhé straně je tu přeci i zájem jiných podnikatelů, co mají v oblasti své firmy a zájmy majitelů nemovitostí, kteří si další těžbu nepřejí,“ říká.
Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka by o případném prolomení nebo ponechání limitů těžby uhlí v severních Čechách mohla současná vláda rozhodnout do konce roku 2015. Mládek podle svých slov také preferuje závazné krajské referendum. Podle průzkumů veřejného mínění je ale široká veřejnost proti tomu, aby se kvůli postupující těžbě uhlí v severních Čechách musely bourat další obce.
Martin Říha podle svých slov žádný relevantní argument, který by obhájil prolomení limitů, nevidí. „Jsem přesvědčen, že je dobře, že jsme je tehdy stanovili, že to bylo zatažení za záchrannou brzdu v poslední chvíli a že si toto území zaslouží ozdravit a vrátit k nějakému civilizovanému využití a ne této devastaci,“ říká Říha.
Rozhovor s Martinem Říhou o územních limitech, střetu ekonomických zájmů s ekologií a budoucnosti uhlí najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Stáhnout si ho můžete i na iPadu a iPhonu, tabletu Samsung a dalších zařízeních se systémem Android.