Už nyní je ale jasné, že Evropu současné dění a hlavně "žehlení" jeho následků vyjde velmi draho. S ohledem na to, jak podporuje Kyjev a slibuje mu přiblížení k Evropě, si totiž Brusel nemůže dovolit ponechat Ukrajinu jednoduše jejímu vlastnímu osudu. Jaké tedy mohou být náklady?

První drastické ztráty může Evropská unie pocítit už brzy, a to pokud se skutečně shodne na uvalení ekonomických sankcí na Rusko. Evropské firmy a potažmo celé státy by v takovém případě přišly o exportní trh, kam vyvážejí například jen Němci zboží za téměř 40 miliard eur ročně.

Celkový evropský obchod s Ruskem přesahuje 300 miliard eur ročně. Tvrdý zásah by dostaly i některé banky - celkem totiž mají v Rusku expozici překračující 200 miliard eur. O škodách, které by způsobilo déletrvající omezení dovozu ropy a zemního plynu, netřeba hovořit.

S ohledem na tato rizika i hrozby Moskvy, že v případě sankcí znárodní majetek amerických i evropských firem a občanů, je velmi nepravděpodobné, že by se Evropská unie odhodlala k tvrdému postupu. Ekonomické zájmy nakonec zvítězí. To ale neznamená, že starý kontinent z ukrajinské krize vyjde levně. Země je totiž na pokraji státního bankrotu a těžko si představit, že by Brusel ukončil námluvy s Kyjevem o budoucím členství v EU a nechal Ukrajinu zkrachovat. I v případě pomoci ale mohou být následky různé.

Varianta celistvé Ukrajiny, možná bez Krymského poloostrova, je pro Evropu ještě ta relativně nejméně nákladná. Kyjev by i tak s největší pravděpodobností mohl zapomenout na 15 miliard dolarů, které jí před časem slíbil půjčit ruský prezident Putin, a náklady na záchranu dočasně ochromené ekonomiky by se pro Evropu počítaly na desítky miliard eur. Jen letos bude muset Ukrajina refinancovat staré dluhy za více než 30 miliard. Je přitom téměř jisté, že by nezůstalo u nich a v dalších letech by země potřebovala další půjčky - možná od Mezinárodního měnového fondu, ale část i od Bruselu.

Vůbec nejdražší variantou by pro Evropu bylo, pokud by se Ukrajina nakonec rozštěpila na dva státy a Bruselu by zůstal "na krku" oslabený Kyjev. Bez východních průmyslových regionů by nový stát byl ekonomicky enormně slabý a závislý na zahraniční pomoci mnohem déle než při zachování celistvosti. Taková varianta by nepochybně stála až stovky miliard eur a je velkou otázkou, kde by na tak rozsáhlou pomoc Brusel, který ještě nedořešil katastrofální hospodářskou krizi Řecka nebo Portugalska, vzal peníze.

Jistě, jsou okolnosti, za kterých není možné brát finanční hledisko jako jediné a nejdůležitější. Musíme si ale klást otázku, zda si Evropa v současném stavu, kdy si neví rady ani sama se sebou a vězí až po uši v dluzích, může dovolit hrát roli ukrajinského mesiáše. Případně jaké to pro ni bude mít následky.

Související