Největší zakázku v české historii v odhadované výši 200 až 300 miliard korun nikdo nezíská. Soutěž na dostavbu třetího a čtvrtého bloku Jaderné elektrárny Temelín totiž s nejvyšší pravděpodobností skončí u ledu. Podle informací týdeníku Ekonom rozhodne vedení ČEZ o ukončení temelínského tendru, aniž by vybralo vítěze.

Hlavním důvodem je politika. Předsedové všech tří stran vznikající vládní koalice nechtějí přistoupit na garantovanou návratnost stamiliardové investice do nových jaderných bloků. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš několikrát prohlásil, že bez splnění této podmínky stavět nebude. Rizika pro ČEZ a jeho akcionáře by totiž v dnešní nejisté době byla příliš vysoká.

Klíčový bude postoj Andreje Babiše, ten však zatím neřekl jasné slovo. Poslanci strany ANO 2011, které týdeník Ekonom oslovil, pochybují o samotném smyslu dostavby Temelína. Pro ni se vyslovila jen pětina ze 47 poslanců. "Nejsme ovce, abychom kývli na všechno, co nám vedení ČEZ předloží," prohlásil předseda poslaneckého klubu ANO 2011 Jaroslav Faltýnek. (Více viz Průzkum...)

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka i šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek sice dostavbu Temelína obecně podporují, ale státem garantovanou návratnost investice nechtějí společnosti ČEZ poskytnout.

Lze proto již dnes s téměř úplnou jistotou říci, že ČEZ soutěž na dostavbu Temelína předčasně "odpíská". Týdeník Ekonom zná možné načasování tohoto kroku. Podle dvou zdrojů blízkých vedení energetického podniku se tak má stát v březnu či dubnu, kdy už bude jasný postoj nové vládní koalice ke garantované návratnosti projektu.

Oficiálně to však ČEZ nechce potvrdit. "My se ukončením tendru aktivně nezabýváme. Jednáme s uchazeči o vylepšení nabídek tak, aby konečná nabídka byla pro nás a naše akcionáře akceptovatelná," reagoval na dotaz k ukončení tendru mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Formálně totiž soutěž dál pokračuje. Oba uchazeči v prosinci předali společnosti ČEZ upravenou verzi nabídek. Otázky týkající se technologie jsou prakticky vyřešené, další jednání se mají týkat hlavně obchodních podmínek včetně ceny.

Vládní pověřenec pro dostavbu Temelína Václav Bartuška se jakékoli reakce na dotaz ohledně tendru zdržel.

Někdy to zkrátka nedopadne

Skepse zavládla už i v pražských kancelářích amerického Westinghouse a česko-ruského konsorcia tvořeného Škodou JS a Rosatomem. Také zde se smiřují s faktem, že tendr skončí předčasně. Ale dokud zbývá špetka naděje, nechtějí se uchazeči k celé záležitosti vyjadřovat.

Oběma zahraničním výrobcům se v posledních měsících zadařilo v jiných evropských zemích. Westinghouse dodá své moderní reaktory typu AP1000 do Velké Británie a Bulharska, Rosatom si zajistil zakázku ve Finsku a těsně před podpisem má dohodu o stavbě nových jaderných bloků v Maďarsku.

Krach temelínského tendru tedy Rusy ani Američany příliš netrápí. V horší pozici jsou čeští dodavatelé zařízení a technogií pro jadernou energetiku, kterým se rozplývá sen o lukrativních zakázkách za miliardy korun a cenných referencích pro dodávky do zahraničí.

Do nepříznivé situace se dostane hlavně plzeňská Škoda JS. Ta si dělala naděje, že v případě vítězství v tendru a úspěšné realizace projektu bude moci získat podobné zakázky v dalších zemích střední a východní Evropy. Teď se bude muset spokojit s rolí subdodavatele vybraných částí jaderných elektráren pro Rusy.

Příliš nákladný koníček

Lze najít celou škálu důvodů, proč politici ztratili důvěru k plánům na nové jaderné bloky. Jako obvykle tu jde v první řadě o peníze.

Tomu jistě rozumí druhý nejbohatší Čech a nastupující ministr financí Andrej Babiš. Chemické a potravinářské závody Babišova koncernu Agrofert logicky chtějí co možná nejnižší cenu elektřiny. Z garantované výkupní ceny pro rozšířený Temelín se v praxi může stát masivní dotování, připomínající současné doplatky za výrobu z obnovitelných zdrojů energie.

O návratnosti investice do moderního jaderného bloku lze hovořit zhruba od ceny 70 eur za megawatthodinu. Jenže ceny na středoevropských burzách se drží na polovině této částky a z kotací na německé burze EEX je zřejmé, že situace se do roku 2020 příliš nezmění. Rozdíl mezi oběma částkami by musely doplácet české podniky a domácnosti. Ročně by je to vyšlo na 17 miliard korun.

Cena dále vzroste v závislosti na tom, jakou ziskovou marži by stát společnosti ČEZ odsouhlasil. Pokud to bude 10 procent, tedy stejně jako v případě investice francouzské EDF Energy do britské jaderné elektrárny Hinkley Point C, garantovaná cena rázem naroste na 100 eur za jednotku vyrobené elektřiny.

V takovém případě by čeští spotřebitelé energie každoročně dopláceli 32 miliard korun. Jen pro srovnání: dotování solárních elektráren dnes vychází na zhruba 28 miliard korun ročně. Na obhajobu jádra je třeba říci, že množství vyrobené elektřiny by bylo osmkrát vyšší než v případě solárních panelů - a bez výkyvů způsobených počasím.

Elektřiny máme (zatím) dost

Faktické dotování nových jaderných bloků z peněz lidí a firem by bylo odůvodnitelné v případě, že by Česko trpělo nedostatkem elektrárenského výkonu, či dokonce výpadky v dodávkách energie.

Jenže nic takového v dohledné době nehrozí. Spíše naopak. Česko dnes patří mezi největší vývozce elektřiny v Evropě, kladné saldo mezi exportem a importem se pohybuje okolo 17 miliard kilowatthodin za rok. To odpovídá téměř 20 procentům celkového množství vyrobené elektřiny (více viz Levná elektřina versus drahé jádro).

Na silnou kritiku v této souvislosti naráží předpověď růstu spotřeby elektrické energie, kterou do návrhu nové státní energetické koncepce zařadil autorský tým vedený náměstkem ministra průmyslu Pavlem Šolcem.

Objevuje se dokonce názor, že tyto prognózy jsou zmanipulované. "Nadhodnocení spotřeby elektřiny v koncepci považuji za účelové, aby se tím ospravedlnila investice do nových jaderných bloků," říká analytik a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr.

Kritici upozorňují i na další slabá místa ministerské předpovědi. "V roce 2050 bude mít Česká republika dle demografických prognóz o milion obyvatel méně než dnes. Nové elektrospotřebiče budou potřebovat méně energie, stavět se budou jen pasivní domy. Nevěřím, že spotřeba elektřiny poroste," uvedl v prosinci energetický expert Vratislav Ludvík.

Do kritického bodu se česká energetika dostane až v polovině 30. let. Tehdy bude nutné s ohledem na vyčerpání lomu na Chomutovsku odstavit uhelné elektrárny Tušimice a Prunéřov, zároveň je třeba počítat s koncem životnosti čtyř bloků Jaderné elektrárny Dukovany.

Nejpozději v roce 2035 tedy budeme nové elektrárny potřebovat. Ale neznamená to, že se musí jednat nutně o jaderné reaktory. A už vůbec není potřeba rozhodovat o takové investici ve dvacetiletém předstihu.

Francouzi házejí vidle

Dalším zdrojem potíží je samotný proces veřejné soutěže. Ten je až příliš složitý a snadno napadnutelný. Právě toho se snaží využít francouzská společnost Areva, která má o temelínskou zakázku vážný zájem. Ale ČEZ ji ze soutěže s ohledem na vady v nabídce v říjnu 2012 vyřadil.

Areva zkouší uspět hned na dvou frontách - u českých soudů a u Evropské komise v Bruselu. Krajský soud v Brně vydal loni v říjnu předběžné opatření, kterým společnosti ČEZ zakázal uzavřít smlouvu s případným vítězem tendru. O samotné podstatě sporu však dosud nerozhodl.

Větší obavy v centrále ČEZ vyvolává řízení v Bruselu. Vede ho úřad eurokomisaře pro vnitřní trh a služby Michela Barniera, který pochází z Francie. Barnierovi lidé si v minulých měsících stěžovali na neochotu české strany předávat informace o průběhu temelínského tendru a důvodech vyřazení Arevy.

Dění v Bruselu se vyplatí sledovat ještě z dalšího důvodu. Evropská komise právě začala posuzovat britský záměr poskytnout na 35 let garantovanou výkupní cenu pro dva nové bloky elektrárny Hinkley Point C, které chce stavět koncern EDF.

Britská vláda věří, že s návrhem uspěje. Podle britského deníku The Guardian to může dopadnout opačně. Eurokomisaři Joaquín Almunia a Günther Oettinger mají k návrhu vážné výhrady, vadí jim finanční částka i délka poskytování podpory. Posuzování návrhu může trvat několik let a jeho výsledek je značně nejistý.

Podle analytika Michala Šnobra má Česko ještě menší šanci uspět než Britové. Ti mohou argumentovat závislostí na dovozu elektřiny i nutným nahrazováním dožívajících uhelných a jaderných bloků. Mimo to je Británie na evropské scéně jiná váhová kategorie než Česká republika.

Konec tendru není koncem projektu

Ukončení veřejné soutěže na stavbu třetího a čtvrtého bloku Temelína je tedy prakticky jisté. Proto se již začíná v politických i energetických kruzích hovořit o tom, co bude následovat.

První možností je vyvázat se z tíživé povinnosti vybrat dodavatele stavby formou veřejné soutěže. V takovém případě by ČEZ mohl zvolit výrazně rychlejší formu neveřejné obchodní soutěže, případně vybrat dodavatele bez výběrového řízení.

Hovoří se také o druhé variantě, podle níž by nové jaderné bloky stavěl nově založený podnik ve stroprocentním vlastnictví státu. Ten by hotové reaktory vlastnil, ČEZ by měl na starost jejich provozování. Samozřejmě je tu i možnost žádné další jaderné bloky nestavět, případně odložit rozhodnutí o jejich výstavbě o několik let.

Další perspektiva jaderné energetiky bude jasná po klíčových jednáních příslušných ministrů a následně šéfů vlád členských zemí Evropské unie, která se odehrají v březnu. Pokud zvítězí scénář s povinným navyšováním podílu obnovitelných zdrojů na 30 nebo 40 procent do roku 2030, pro další jaderné bloky již v české energetice nezbude místo.

Lze si představit i scénář, že evropští lídři vezmou jadernou energetiku na milost a začnou ji podporovat jakožto bezemisní způsob výroby elektřiny a tepla. K tomu Evropu vyzývá například Mezinárodní energetická agentura, ale s ohledem na zuřivý odpor Německa a Rakouska není takový výsledek příliš pravděpodobný.

David Tramba

Proč temelínský tendr skončí krachem?

1.
Chybí politická vůle podpořit dostavbu Temelína pevně danou výkupní cenou

2.
Při současných cenách elektřiny a bez státních garancí jde o silně ztrátovou investici

3.
Česko má elektřiny dostatek, další velké zdroje budou zapotřebí až po roce 2030

4.
Spotřeba elektřiny v Česku příliš neporoste

5.
Průběh veřejné soutěže u soudů a v Bruselu zpochybňuje z tendru vyřazená Areva

6.
Nespokojenost šéfů ČEZ s cenou a dalšími podmínkami, jež uchazeči o zakázku nabízejí

7.
ČEZ má na výběr z reaktorů, které zatím nikde ve světě nejsou vyzkoušené v provozu

8.
Poskytnutí zvýhodněných podmínek pro nové bloky by musela schválit Evropská komise, na což nelze spoléhat

9.
Nejistota ohledně budoucí podoby energetické politiky Evropské unie

Nejsme ovce, abychom kývli na všechno, co nám vedení ČEZ předloží.

Jaroslav Faltýnek
předseda poslaneckého klubu ANO 2011

250 mld. Kč
Okolo této sumy se nejčastěji pohybuje odhad nákladů na dostavbu nových bloků v Temelíně.

17 mld. kWh
Tolik elektřiny ročně vyveze Česká republika do zahraničí. Podle některých prognóz bude nové energetické zdroje potřebovat až kolem roku 2035.

Související