Umění nepřineslo investorům vysoký zisk. Na akciích se dalo vydělat více

Ceny za některé obrazy v aukcích výtvarného umění loni trhaly historické rekordy. Nejdražším kusem se v polovině listopadu 2013 stal triptych Tři studie Luciana Freuda od malíře Francise Bacona. Newyorská aukční síň Christie's jej vydražila za více než 140 milionů dolarů. Jen o den později jiná síň Sotheby's uskutečnila další astronomický prodej: za obraz Andyho Warhola s názvem Silver Car Crash zaplatil nový majitel přes 105 milionů dolarů.

Tyto horentní částky, rostoucí apetit čínských či ruských milionářů a doporučení některých bankéřů tak dohromady vytvářejí obrázek, podle něhož jsou umělecká díla ideálním způsobem, jak zhodnotit peníze. Skutečnost je ale jiná.

Především: likvidita uměleckých děl je nízká a zhodnocení koupeného obrazu v krátkém období je prakticky nemožné. Obě výše zmiňované aukční síně přiznávají, že velká část velmi cenných obrazů putujících do aukcí se v současnosti buď vůbec neprodá, anebo se ceny pohybují v dolním pásmu cen odhadních. Rekordů dosahuje jen nepatrný zlomek dražených děl. Zhodnocení investice tedy není vyloučeno, ale rozhodně ani zaručeno.

Důkazem je ostatně i index Mei Moses World All Art sledující vývoj cen uměleckých děl a velikost trhu s uměním vůbec. Odhlédneme-li od diskutabilní vypovídací hodnoty průměrování trhu s cennými plátny, index ukazuje, že ceny obrazů jako celek nerostou zdaleka tak závratně, jak se může zdát z výsledků některých aukcí. Například v roce 2012 trh s uměním klesl o přibližně tři procenta a loni si o pouhá dvě procenta polepšil. Pro porovnání - akciový index S&P 500 v těchto letech rostl o zhruba 13, respektive 30 procent.

Přestože tedy koupě uměleckého díla může v dobách těžké krize ochránit peníze před znehodnocením, rozhodně není vhodná pro krátkodobé spekulace. S ohledem na unikátnost uměleckých děl je navíc třeba velmi pečlivě zvažovat, do jakého díla peníze investovat. A také kolik za ně zaplatit. Jeden z autorů "uměleckého" indexu, bývalý profesor ekonomie z Newyorské univerzity Michael Moses totiž potvrzuje, že čím více kupec v honbě za cenných obrazem přeplatí jeho vyvolávací cenu, tím menší je jeho šance, že v budoucnu dostane alespoň tolik peněz, kolik do něj investoval.

Srovnání vývoje akciových trhů a trhu s uměním