Komunisti na Baťu útočili i v kinosálech. Podívejte se na ukázky z filmu Botostroj

Film je černobílý vizuálně, ale i ideově, a Tomáše Baťu, který nikde není jmenován a vystupuje jen jako bezejmenný „šéf“, líčí jako archetyp nemilosrdného kapitalistického vykořisťovatele. Současně je vyobrazen jako obdivovatel italského fašismu a štědrý sponzor nacistického hnutí, kterému v předtuše válečných zakázek pošle milion marek.

Když se proti filmu při promítání vzbouřili diváci ve Zlíně (tehdy Gottwaldově), nedovolila si ho pochválit ani dobová kritika. Označila ho za zbytečně schematický a za nevyužitou příležitost.

Předlohou byl předválečný román   Botostroj od komunistického spisovatele a výtvarníka T. Svatopluka. Ten pro Tomáše Baťu, ještě jako Svatopluk Turek, několik let maloval propagační plakáty, ale v roce 1932 byl propuštěn. Okamžitě sedl k psacímu stolu a ve své literární prvotině se za vyhazov dokonale pomstil.

Jan Antonín Baťa na něho podal žalobu za pomluvu a dosáhl, že vytištěný náklad byl úřady zabaven. O pět let později soud dílo dokonce úplně zakázal. T. Svatopluk později román upravil a podstatně přitvrdil. Román byl znovu vydán až po válce roku 1946.

Podívejte se na ukázky z filmu:

Šéf seznamuje vedení své firmy s vlastní představou o překonání hospodářské krize. Prvním krokem má být zničení neprodejného zboží:

BOTOSTROJ - pálení neprodejných bot

Přehrát video

Jak si "Šéf" představuje podnikové záchody pro své zaměstnance:

botostroj.avi

Přehrát video

Vymyšlená scéna šéfovy smrti. Podle Botostroje měl letět do Berlína po nástupu Adolfa Hitlera, ve skutečnosti Tomáš Baťa zahynul půl roku předtím, když letěl do Švýcarska na otevření pobočky svých závodů:

Botostroj budťo poletíme nebo poletíte.avi

Přehrát video

Byl Tomáš Baťa tyran, nebo lidumil? Příběh slavného českého podnikatele a jeho firmy najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom.