Nejprve trocha historie. Druhého největšího producenta hnědého uhlí, společnost Mosteckou uhelnou, ovládla během let 1998 a 1999 skupina insiderů vedených Antonínem Koláčkem. Mezi další klíčové postavy celého dějství tehdy patřili Marek Čmejla, Jiří Diviš, Petr Kraus a Luboš Měkota. Doly ovládly prostřednictvím firmy Appian Group, maskované za „seriózního amerického investora.“
Zmínění lidé ovládali Mosteckou uhelnou až do roku 2006, kdy je nahradili noví vlastníci - Petr Pudil, Vasil Bobela a Pavel Tykač. Ti využili situace a přihlásili se o část z balíku 14 miliard korun, které lidem z Appianu zmrazili švýcarští vyšetřovatelé. Logika je následující: pokud „stará parta“ mostecké doly skutečně tunelovala, tak noví vlastníci koupili znehodnocenou firmu. Proto chtějí část kupní ceny nazpět.
Starší a mladší uhlobaroni se tak nyní nacházejí ve stavu války. Padají různá obvinění, žaloby o miliardové částky a osočování.
Vyšetřovatelé ve Švýcarsku i Česku se zabývají i tím, kdo ve státní správě tehdy dostal úplatek, aby nebránil prodeji 46procentního podílu v majetku státu. Prodej se uskutečnil v květnu 1999 za podezřele nízkou sumu 650 milionů korun. Nejčastěji padají jména tehdejšího náměstka ministra průmyslu Roberta Sýkory a lobbisty Pavla Musely, kteří měli od Appianu dostat milionové částky.
Reakce původních uhlobaronů na sebe nenechala dlouho čekat. Veškerou odpovědnost hodili na Petra Pudila, který prý podezřelý „poradenský kontrakt“ s firmou Pavla Musely podepsal.
Celá situace tak stále více připomíná vyšetřování, kdo z místních darebáků vysklil okno školní budovy. Pepík hází vinu na Tondu, Tonda na Vaška a ten zpátky na Pepíka. Tedy až na jeden rozdíl. Zasklení vymláceného okna může podle nabídky sklenářů na internetu stát kolem tisíce korun. Soud ve Švýcarsku se vede o 14 miliard korun.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
David Tramba



