Nejprve trocha historie. Druhého největšího producenta hnědého uhlí, společnost Mosteckou uhelnou, ovládla během let 1998 a 1999 skupina insiderů vedených Antonínem Koláčkem. Mezi další klíčové postavy celého dějství tehdy patřili Marek Čmejla, Jiří Diviš, Petr Kraus a Luboš Měkota. Doly ovládly prostřednictvím firmy Appian Group, maskované za „seriózního amerického investora.“

 

Zmínění lidé ovládali Mosteckou uhelnou až do roku 2006, kdy je nahradili noví vlastníci - Petr Pudil, Vasil Bobela a Pavel Tykač. Ti využili situace a přihlásili se o část z balíku 14 miliard korun, které lidem z Appianu zmrazili švýcarští vyšetřovatelé. Logika je následující: pokud „stará parta“ mostecké doly skutečně tunelovala, tak noví vlastníci koupili znehodnocenou firmu. Proto chtějí část kupní ceny nazpět.

 

Starší a mladší uhlobaroni se tak nyní nacházejí ve stavu války. Padají různá obvinění, žaloby o miliardové částky a osočování.

 

Vyšetřovatelé ve Švýcarsku i Česku se zabývají i tím, kdo ve státní správě tehdy dostal úplatek, aby nebránil prodeji 46procentního podílu v majetku státu. Prodej se uskutečnil v květnu 1999 za podezřele nízkou sumu 650 milionů korun. Nejčastěji padají jména tehdejšího náměstka ministra průmyslu Roberta Sýkory a lobbisty Pavla Musely, kteří měli od Appianu dostat milionové částky.

 

Reakce původních uhlobaronů na sebe nenechala dlouho čekat. Veškerou odpovědnost hodili na Petra Pudila, který prý podezřelý „poradenský kontrakt“ s firmou Pavla Musely podepsal.

 

Celá situace tak stále více připomíná vyšetřování, kdo z místních darebáků vysklil okno školní budovy. Pepík hází vinu na Tondu, Tonda na Vaška a ten zpátky na Pepíka. Tedy až na jeden rozdíl. Zasklení vymláceného okna může podle nabídky sklenářů na internetu stát kolem tisíce korun. Soud ve Švýcarsku se vede o 14 miliard korun.

Související