Jak vypadá recept na úspěch? Mimo jiné i to zajímalo středoškoláky, kteří nyní ve Spojených státech bojují o medaile, nechybí mezi nimi ani šest Čechů. Diskusi jsme sledovali na místě a zajímavé tweety přebíráme z „oficiálního vysílání“ světové soutěže Intel ISEF (@intelisef).

 

Douhlas Osheroff, který získal v roce 1996 Nobelovu cenu za fyziku, konkrétně za objev supertekutosti helia, má ve všem hned jasno: „Dr. Osheroff: Příroda je žena, a odpovědi, které dostanete, jsou velmi komplikované.“

 

 

 

Sir Harold Kroto objevil fullereny - obří molekuly, jejichž strukturu tvoří vzájemně propojené atomy uhlíku. Lze je využít v medicíně nebo jako vodiče. V roce 1996 za ně Kroto dostal Nobelovu cenu za chemii. Dnes podobně jako další nobelisté zdůrazňuje, že věda musí být hlavně zábava. Ostatní už se dostaví „skoro“ samo…: „Dr. Kroto: Způsob, jakým bádám, je dívat se na věci, které mě zajímají, i když nevypadají důležité.“

 

 

 

Ostatně klíčový nemusí být ani intelekt. „Dr. Osheroff: Oslnivost je pěkná, ale ve skutečnosti řeší problémy kreativita.“

 

 

 

A jak se ukázalo cestičky k vědě mohou být pěkně spletité. Třeba Robert Horvitz, který v roce 2002 získal Nobelovu cenu za medicínu za odhalení buněčné smrti, je renesančním mužem. Zpočátku vůbec nebylo jasné, kam se bude ubírat jeho kariéra. „Dr. Horvitz chtěl nejprve pracovat pro noviny, pak podnikat, nebo dělat právo. Ale skončil u biologie.“

 

 

 

Po rozhovoru s Robertem Horvitzem (najdete ho v některém z dalších vydání týdeníku Ekonom) však mám pocit, že ať už by si vybral cokoliv z jmenovaného, rozhodně by nepatřil do šedého průměru. Jen by místo Nobelovy ceny dostal třeba Pulitzera. Na mém twitterovém účtu (@eva_hnikova) můžete také sledovat krátké postřehy přímo z Phoenixu.

Související