Za dob národního podniku se tam montovala auta určená na vývoz, po vstupu Volkswagenu pak závod získával jedno koncernové ocenění za druhým. Nebylo mu to nic platné. Měla se tam vyrábět řada modelů, nakonec vždy dostaly přednost Kvasiny.


Yeti se v Podkrkonoší nevyrábí jen proto, že Škodě bylo na poslední chvíli nařízeno připravit Vrchlabí na výrobu aut VW up! a Škoda Citigo. Ta posléze skončila v Bratislavě. V době krize ji koncern přemístil tam, kde nebyly nutné velké investice; svou roli však sehrály i rozdílné postoje české a slovenské vlády.


Pokud dnes někdo v Mladé Boleslavi tvrdí, že Vrchlabí bylo „na odstřel“ kvůli tomu, že tam nikdy nebyla lakovna a svařovna, je jen vidět, že má krátkou paměť. Tyto provozy tam desítky let perfektně fungovaly.


Ale na druhé straně není důvod k lamentacím. Ve Vrchlabí zůstala zachována tisícovka pracovních míst. Ani jeden ze závodů, které Škoda Auto měla před dvaceti lety, tedy nezanikl (a zbylé dvě lokality prošly obrovským rozvojem). Když přitom člověk jede směrem do Vrchlabí, může jen vzpomínat na spoustu textilek, výrobců strojů a elektrotechniky. Potíž České republiky zkrátka nespočívá v automobilech. Problém tkví v tom, že řada jiných výrob tu za posledních dvacet let prošla takovým zeštíhlováním, až umřela na anorexii.

Související