Aktuální číslo časopisu Ekonom
Petr VnoučekPodle předsedy Asociace soukromého zemědělství Josefa Stehlíka je tato situace dalším důvodem pro přechod od přežívajícího spolkového myslivectví ke komerčnímu modelu založeném na byznysu mezi vlastníky či nájemci pozemků, specializovanými správcovskými agenturami a profesionálními lovci.
Prvním krokem k posunu tímto směrem je úsilí soukromých zemědělců posílit v honitbách vliv nájemců, kteří hospodaří na zhruba 70 procentech půdy. Zajistit to má novela mysliveckého zákona připravovaná resortem zemědělství. „Nejhorší bude, když se neudělá nic. Spory se vyhrotí a začnou rozhodovat soudy,“ varuje Stehlík. Dovede si představit i okamžik, kdy na myslivce, v jehož revíru divočáci „přeorají“ sedlákovi pole, přijde exekutor.
Josef Stehlík odpovídal čtenářů Ekonomu v on-line rozhovoru, který proběhl v pátek 19. dubna.
Online rozhovor
Dobrý den pane Stehlíku, opravdu to není tak, že k neskutečným dotacím na Vaše PODNIKÁNÍ (tedy bez rizik), by se Vám ještě hodilo vydělat na práci dalších lidí, tedy práci generací myslivců?
Předpokládám že jste sám zemědělec když tak zasvěceně mluvíte o bezrizikovém podnikání v zemědělství a pokud tak se divím že ještě nejste ....já jsem ale také zároveň myslivec, již 30 let a zkušenost potvrzená mnoha i myslivci (bez urážky bezzemky) o nejlepším fungování honitby při angažovanosti zemědělského hospodáře je nevyvratitelná a ověřená! Naším cílem je tento model legislativně posílit.
Dobrý den pane Stehlíku,
Nemyslíte si, že vymáhání škod způsobených zvěří na zemědělských plodinách je potřeba také srovnat na miskách vah se škodami, které zemědělci ročně způsobí usmrcením mláďat polní zvěře, zvířat a ptacta širokozáběrovou zemědělskou technikou, chemizací, při kosení pícnin apod.? Kdy zemědělci mají taxativně zákonem a vyhláškami dané povinnosti předcházet těmto škodám, ale neděje se tak? Věřím, že ve finančním srovnání těchto škod na pomyslných miskách vah bychom se jistě dobrali podobné výše škody 1,5 mld/rok a to bez započtení obecné hodnoty živého zvířete v přírodě schopného další reprodukce?
Jaký máte názor na to, když chcete stavět zemědělce do pozice "správců přírody a krajiny"?
Děkuji.
Jsem velkým příznivcem všech motivací i případných poviností (v rámci podmínek pro dotace)směrem k zemědělci, aby svým způsobem hospodaření nepoškozoval ekosystémy (půdu, vodu,), ale samozřejmě i zvěř. Je zřejmé, že pro některé druhy zvěře toto neplatí a mnohdy nevhodné způsoby hospodaření nejsou tím co by je ohrožovalo - viz. černá zvěř!
Dobrý den, jakým způsobem chcete zaručit, že se nestane, že po pár letech bude naše krásná země bez jakékoli zvěře?
Tak to, že z naší krajiny postupně vymizela drobná zvěř bylo v prvním impulzu dopadem velkoplošného zemědělství v 70. a 80. letech. Dnešní stav krajiny téměř bez drobné zvěře, ale ohrožené i srnčí a dalších druhů, je mimo jiné v důsledku přemnožení černé zvěře. Pro úplnost je nutno dodat, že naše organizace ASZ je významným propagátorem například komplexních pozemkových úprav. Jedním z cílů této rozsáhlé činnosti na revitalizaci české krajiny je také zplepšení podmínek pro výskyt především drobné zvěře.
Dobrý den,
můžete, prosím, odpovědět na následující otázku?
Kolik má Asocoace soukromého zemědělství ČR členů a na jaké výměře půdy členové ASZ v České republice hospodaří? Děkuji.
ASZ cca 2500 členů z řad sedláků, cca 1000 členů Svazu chovatelů ovcí a koz, cca 500 členů Svazu chovatelů jelenovitých a několik tisíc členů Svazu vlastníků půdy. V součastné době vedeme jednání o vstupu Svazu chovatelů koní, což reprezentuje řádově 10 tisíc členů. Od loňského roku vzniká po naší organizací Asociace myslivosti.
Dobrý den pane Stehlíku, chtěl bych vědět, kolik procent orné půdy v česku obdělávají zemědělci sdružení ve vaší asociaci a jaký mají podíl na celkové roční produkci zemědělských komodit v česku. Děkuji.
odhadem 200 tis.ha v členské základně sedláků
Dobrý den:
Protože předpokládám zuřivou reakci myslivců na záměr jakýmkoliv způsobem omezit jejich "práva", chci Vám vyjádřit podporu v této snaze a přidat pár poznámek: Pro myslivce je skvělé chovat "svou" zvěř na cizích pozemcích. Nic je to nestojí a při lovu si užijí spoustu zábavy bez jakékoliv zodpovědnosti. Asi se dají vyčíslit náklady na ochranu lesních porostů, škody na zemědělských kulturách, škody v sadech a zahradách "normálních lidí" a porovnat je s přínosem myslivosti. Naopak, těžko se dá porovnat pár kusů srnců, kteří jsou vidět na loukách a polích třeba v Rakousku, se superstády u nás. Pokud by myslivci byli vlastníky pozemků, nikdy by nemohli při zdravém rozumu nechat zvěř tak obrovsky přemnožit. A ten zmiňovaný přínos myslivosti?? Třeba ty krásné boudy na kuřích nožkách? Občas taky zastřelí nějakého chráněného dravce. Nic jiného mě nenapadá..
Děkuji za podporu, myslíme si, že pokud v oblasti myslivosti nenastane zásadní obrat, tak důsledky pro myslivost budou fatální v horizontu několika málo let. Propojit fakticky myslivost v krajině (70% honiteb polních)s uvážlivými sedláky je jedna z velkých šancí jak pro myslivce, tak hospodáře-vlastníky zemědělce, tak především pro biodiverzitu stanovišt, tj. pro zvěř ve vyváženém stavu!
Dobrý den, chápu myslivost jako soubor činností, které je třeba vykonávat, aby byla zaručena jak druhová rovnováha, tak i početní stavy zvěře v dnešní „moderní“ přírodě. Vaše argumenty se týkají především černé zvěře, která ale není v přírodě jediná. Jaký budou mít vliv vámi prosazovaná opatření na ostatní zvěř (drobnou, srnčí, dančí, jelení...), jejíž odlov je i v dnešní době jednodušší než u černé? Nedotknou se náhodou nová opatření negativně právě těchto druhů, přičemž stavy černé nadále porostou?
Černá zvěř v přemnoženém stavu ohrožuje i další druhy (viz.předchozí odpovědi). Jelení zvěř je historicky téměř na nejvyšších stavech a odhad škod na lesním majetku je větší než na polních kulturách. Především v některých lokalitách státních a vojenských lesů. Navíc se nekontrolovaně rozšiřuje jelen japonský, který je možno nazvat invazivním nepůvodním druhem zvěře! Skutečně původní ohroženou zvěří se stala zvěř drobná (bažant, koroptev, zajíc).
Výběr nájemce honitby schvaluje 75% členů honebního společenstva. Dle VAŠÍ novely může prakticky kdykoliv a jednostranně zrušit jedna osoba - honební starosta (stačí jedno porušení smlouvy). Za další 3 měsíce pak přechází honitba do správy členů honebního společenstva - kteří pak ručí za škody, ačkoliv třeba nejsou myslivci a nemohou škodám jakkoliv zabránit. Takové škody mohou zruinovat honební společenstvo dříve než o výpovědi smlouvy členové HS vůbec dozví. Toto je podle Vás zlepšení situace členů HS - majitelů pozemků??
Žádný takový návrh není, naopak chceme posílit povinnou odpovědnost honebních společenstev. Pokud stanovy nebo valná hromada HS dá pověření k uzavírání, nebo vypovídání smluv honebnímu výboru, je to jejich svobodné rozhodnutí...Na druhé straně musí existovat zákonná možnost jak ukončit nájem někomu, kdo si neplní základní povinnosti, nebo dokonce poškozuje majetek pronajímatele! A kdo například i po uložených povinnostech ze strany orgánu státní správy nekonná nápravná opatření. Dnes je situace taková, že se vlastník pozemku (nebo nájemce hospodář) není schopen u soudu domoci po několik let náhrady prokazatelné škody. Navíc vážený pane starosto, novela není určitě MOJE!
Můžete uvézt konkrétní jména lidí, kteří se na návrzích novelizace podíleli - a jejich kvalifikaci. Např. Ing. Řehák se od návrhů ASZ distancoval, třebaže vám prý ze začátků radil.
Jsem přesvědčen že konkrétní jména osob Myslivecké rady ministra jsou na webu Mze, nicméně vzděláním zemědělské, veterinární a přírodovědné, právní, lesnické, pana Řeháka nebudu komentovat. Spolupracovat lze pouze s lidma kteří o spolupráci stojí...
Je podle vás přijatelné a správne, že se dle VAŠÍ novely budou na jaře pořádat lovy na těhotné laně/daněly/muflonky; případně se budou střílet matky od několikatýdenních mláďat. Toto přesně umožňuje povolení celoročního lovu pro výše uvedené druhy zvěře. Jste připraven toto obhájit před širokou veřejností? (verze novely z 22.2.2013 projednávaná na MZe
Prosím nesměšujme novelu zákona a změnu vyhlášky, také ne MOJÍ! Ovšem dovolím si tvrdit, že o tom na jakou zvěř a v jaké době či fázi myslivec-lovec vystřelí je jen a jen jeho zodpovědnost. Vyhláška umožňuje, nenařizuje! Navíc jde jmenovitě pouze o zvěř černou, jelena siku (nikoliv evropského). U další zvěře je k diskusi muflon a dančí. Ovšem cílem změny je vytvoření prostoru pro řešení nekontrolovatelných škod na základě rozhodnutí držitele honitby, ve výjimečných případech rozhodnutí státní správy! Chápu že jde o etický problém, ale je menší etický problém pokud černá zvěř požírá všechna mláďata ostatní zvěře protože sama má jediného "konkurenta" člověka a jelen sika postupně vytlačuje zvěř původní?
Dobrý den. Myslíte si, že neustálé změny v legislativě jsou pro naši společnost pozitivní?
S pozdravem Ing. Luděk Králíček
Pokud za neustále změny považujeme úpravu zákona víceméně technického charakteru jednou za desetiletí, pak takové změny jsou nejen pozitivní, ale hlavně nutné.
Máte jako soukromý zemědělec dostatek času věnovat se myslivosti (zejm. redukci stavu černé zvěře)? Budete se osobně finančně podílet na nákladech spojených s profesionalizací myslivců?
Myslíte si, že profesionalizace myslivosti bude pro vlastníky či nájemce půdy v konečném důsledku představovat další náklady?
Nemám, tady je již ověřené, že bez spolupráce s myslivci se organizace honitby neobejde, ale to nechte prosím na nás samotných. Zemědělec ve většině případů nese vždy náklady spojené buď se škodami, nebo s jejich snížením. Dokonce může být tento model pro osvícené myslivce zajímavější než na jméno vlastního spolku pronajatá honitba. Zemědělec, nebo spolu s vlastníky, nese rizika, zajištění krmiv apod. myslivec plní stránku odlovu a péče o zvěř v době nouze.
Co pro nápravu stávajícího stavu udělá Vaše asociace. Za populační explozi může převážně dnešní zemědělec pěstováním obrovských ploch kukuřice, řepky atd.. Situace je stejná v Německu, Rakousku, Slovensku, Maďarsku. Není to pouze zástupný problém, vymyšlený pro možné otevření zákona? Jedno vždy platilo - myslivost se nemá ráda s obchodním pojetím.
Nevím jak se myslivost nemá ráda s obchodním pojetím....poplatkové lovy fungovaly a fungují poměrně rozsáhle již nyní!
Dobrý den, nemyslíte si že problém o kterém se tu diskutuje je problém daleko komplexnější? Mám teď namysli vůbec možnost majitele pozemku rozhodovat a bránit si svůj pozemek. Já osobně nevidím rozdíl mezi tím, když má někdo zahradu a brání si svůj majetek před zloději, nebo má někdo lány polí a brání si jej před divočáky. Pokud tito divočáci nejsou chránění, což nejsou, pak si myslím, že by majitelé polí měli mít právo na ochranu svého majetku, tedy plodin. Souhlasíte tedy se mnou, že by se mělo jednat o komplexní změně práva vlastníka na ochranu svého pozemku a nejen zemědělce jako takové?
Máte pravdu, stále u nás není majetkové právo dostatečně hájeno.
Popravdě si moc neumím představit, že by se o zvěř staraly specializované firmy a stříleli ji profesionální lovci. V čem by mělo být lepší než teď? Je to snad jinde ve světě také tak?
Ano je...
Jestli vám a ministru Bendlovi projde novela mysliveckého zákona, tak to tu se zvěří dopadne špatně. Nebojíte se, že tu pak nájemci všechno živé vystřílejí, podobně jako to před 150 lety udělali v USA s bizony? Ti jim tenkrát sice nežrali kukuřici, ale vadili při stavbě železnic.
Nebojím, jsme o 100 let dále...
Dovedu pochopit, že by o myslivosti měli více rozhodovat vlastníci. Proč by ale hlavní slovo najednou měli v honitbách získat nájemci, vždyť jejich nejsou ani pozemky, ani zvířata? Podle mě je za tím vším jen to, že se soukromí zemědělci s nikým nesnesou a s nikým nejsou schopni se dohodnout.
Opakuji, pouze v případě když vlastník toto právo na nájemce přenese v nájemní smlouvě na obhospodařování zemědělských pozemků. Je to projev jeho svobodné vůle a také ekonomického vztahu.
Dobré odpoledne,
divoká prasata mi už několikrát zničila plot a rozryla zahradu. Protože to ale nebylo na území honitby, tak myslivci nechtějí o žádné náhradě ani slyšet. A přitom jde o desítky tisíc. Na koho se tedy mám obrátit? Na soud? Bude alespoň nový zákon na takové situace myslit?
Děkuji Vám za radu.
Ivan
Tlak černé zvěře na nehonební pozemky je velký v důsledku jejich vysokých stavů. Ano hledáme řešení v zákoně i pro tyto případy, ale nejjednodušší se ukazuje zajistit tlak na snížení stavů!
Nový myslivecký zákon by tu kančí kalamitu možná trochu zastavil, protože majitelé nebo nájemci pozemků by se o to postarali. Ale s kým ho schválíte? Vláda sotva drží pohromadě, většinu už pravice asi ani nemá a i kdyby, tak v senátě vám ho hejtman Palas stejně hodí na hlavu. Navíc - co poslanec, to myslivec. Mluvíte o něčem, co stejně nemá žádnou šanci.
Skeptiku máme povinnost se o to prostě zasadit!
Nedopadne tato Vaše akce jako "slavné vodovodní přípojky"? Má ministr Bendl ve svém okolí i kvalitní odborníky? Co vaše organizace dělala doposud proti škodám (zadarmo)?
K přípojkám se nevyjadřuji to je jiná debata... Naše organizace již několik let dělá pro členy školení jak postupovat při škodách, nabízíme odhadce a likvidátory škod, snažíme se naše členy informovat o možnostech zákona a vyhlášek. No a v neposlední řadě lobujeme za změny kde vidíme že je zákon nebo vyhlášky bez účinku.
Dobrý den pane Stehlíku,
domnívám se, že Váš nápad na posílení vlivu nájemců půdy povede pouze ke zhoršení stávající situace. Pokud 70 % půdy je pronajato a nájemci se stanou členy honebních společenstev (Jak jinak chcete posílit jejich vliv?), tak stejný počet vlastníků bude muset být z HS vyloučen. Současný zákon o myslivosti vylouční z HS neumožňuje a je otázkou; zda vyloučení majitele z HS není v rozporu s Ústavou. Dle mého názoru řešení spočívá v legislativní úpravě fungování honebních společenstev, kde panuje v současné době "právní džungle", neboť většinu HS ovládají myslivci, které tam před desti lety dosadil Pozemkový fond a dělají si tam co chtějí.
Nikoho nechceme a ani nemůžeme vylučovat. Celý problém spočívá v tom, že vlastník se na základě zákona bude moci rozhodnout zda bude vykonávat členství v HS sám, nebo poskytne výkon práva myslivosti v nájemní smlouvě na obhospodařování zem.pozemků nájemci. Dnes to jde pouze prostřednictvím plných mocí a to se ukazuje jeko ne plně účinné. Navíc mnohdy se stává, že se sejdou různé plné moci na jednoho vlastníka.
Dobrý den,
pamatuji se, že v lesích byla povinnost každého lesního odborného hospodáře každoročně vyčíslovat škody způsobené zvěří. Dodnes tomu tak je i v Lesích České republiky, kde je i povinnost správce škodu nájemci honitby účtovat. Revíry LČR jsou pronajímány za částky pohybující se ve stovkách Kč/ha. Revíry většiny honebních společenstev, kde hospodaří zemědělci mají rovněž tuto možnost,ale bohužel jí nevyužívají. Naopak honitby pronajímají za částky v desítkách Kč/ha. Výsledek se nyní dostavil. Proč by myslivec snižoval stavy zvěře,kterou chce lovit a za škody mu nic nehrozí? Nezdá se Vám, že je toto logické vyústění situace?
Děkuji
Pokud bude existovat možnost výpovědi nájmu při neplnění odlovu ze strany vlastníka (HS) již ze zákona, tak to nehrozí. Pokud nájemce i přes neplnění odstřelu nebude možné z honitby vykázat tak to hrozí!
Související
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každou středu vám představíme nejzajímavější texty aktuálního vydání, které si můžete přečíst na webu ekonom.cz. Týdeník Ekonom vám už 33 let přináší zajímavý obsah, bez kterého nemůžete být, který vás rozvíjí a baví!
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
