Tolik v průměru ministerstvo zahraničí ročně zaplatí za jednoho velvyslance.
Jiří Grund, zakladatel a majitel prosperující české textilní firmy Grund a předseda Asociace exportérů, o té nabídce vážně uvažoval. Nakonec ale možnost získat post českého velvyslance v Libyi odmítl. "Je to region, který mne velmi zajímá, ovládám ostatně i francouzštinu. Ale nabídku jsem nakonec nevzal, protože jsem se chtěl věnovat firmě," vzpomíná Grund. Obecně vzato však snahy státu o to, aby se do řad českých diplomatů dostávali lidé s praktickou zkušeností z byznysu, vítá.
"Důraz na ekonomickou diplomacii roste a jsem přesvědčen, že člověk s podobnou zkušeností by se podpoře českých podnikatelů, podpoře exportu dokázal věnovat lépe než mnohý kariérní diplomat. Dnešní podnikatelé ovládají jazyky, mají zkušenosti, kontakty v zajímavých exportních teritoriích, určitě je to dobrá cesta," dodává Grund. Jde o cestu, po níž se ministerstvo zahraničí snaží jít, jakkoli jsou zatím mnohem viditelnější opačné tendence. Tedy odchod zkušených diplomatů do manažerských funkcí ve velkém byznysu.
"Lidí z byznysu, kteří by šli do diplomacie, je málo. A to nabízíme zajímavá místa velvyslanců či generálních konzulů," přiznává náměstek ministra zahraničí Tomáš Dub.
Velkým limitem pro přechod z byznysu do diplomacie je, podobně jako v případě Jiřího Grunda, neochota opustit rozjeté podnikání. "A také absolvovat bezpečnostní prověrku, která pro řadu lidí může být nepříjemná, protože se vám detailně vrtá jak v soukromí, tak právě ve vašem podnikání," podotýká Dub, který je v oslovování možných adeptů sám aktivní. "Oslovujeme potenciální diplomaty z řad podnikatelů spíše neformálně, dopis na toto téma od nás samozřejmě nikdo nedostane. Nyní máme rozjednané dva konkrétní lidi, ty ale nemohu jmenovat," řekl týdeníku Ekonom Tomáš Dub.
Jedním nedávným "úlovkem" se už ale pochlubit může. Na konci loňského roku se novým českým velvyslancem při OECD v Paříži stal Pavel Rozsypal. Ten v předchozích 15 letech působil v rakouské investiční bance EPIC, vedl její analytický tým a podporoval transakce velkých zahraničních investorů jako například EdF nebo Ruhrgas. Později vedl i společnost Sfincs působící též v oblasti transakčního poradenství, kde byl spolumajitelem.
Sám Rozsypal svoji předchozí zkušenost ze světa byznysu vnímá pro práci diplomata jako jednoznačné plus. "Samozřejmě existují rozdíly mezi prací v komerční sféře a ve veřejném sektoru a mám se pořád co učit. Ale zkušenosti z řízení podniků, jejich přizpůsobování měnící se realitě a další ekonomické souvislosti jsou v mé práci v OECD přímo využitelné. V byznysu jsem získal i jiné obecnější dovednosti, jako je jednání s lidmi, strategické plánování, orientace na výsledek nebo práce s informacemi. A to se v diplomacii velmi hodí," říká Rozsypal.
- Co táhne české manažery do diplomacie?
- Hrozí u velvyslanců z řad manažerů střet zájmů?
- V jakých zemích bude ČR v budoucnu sázet hlavně na ekonomickou kompetenci nových velvyslanců?
- A proč by se naopak podle některých podnikatelů měl stát od zahraniční podpory byznysu raději držet stranou?
Odpovědi najdete v posledním čísle Ekonomu, které vyšlo ve čtvrtek 7. března.