Vzdělání:
- Na pražské VŠE vystudoval obor Informační a znalostní inženýrství.
Kariéra:
- Pracoval pro PPF či ING Investment, byl ve sboru poradců ministrů financí Bohuslava Sobotky (ČSSD) i Vlastimila Tlustého (ODS).
- Je jedním ze zakladatelů poradenské společnosti Partners, členem Národní ekonomické rady vlády.
- Je autorem několika knih (např. Investiční strategie pro třetí tisíciletí nebo Peníze, výnosy a rizika) a agilním publicistou.
- Nedávno vydal knihu Úsvit, kde nadefinoval novou ústavu a trefuje se do současné politiky.
Koníčky:
- Jeho velkým hobby je umělecká fotografie.
Když se vládci chovají nemorálně, chovají se ostatní lidé také tak - tvrdí ekonom Pavel Kohout s odvoláním na "otce moderní politiky" Niccola Machivelliho. I to je důvod, proč Kohout nedávno přišel s vlastním návrhem změny české ústavy a celého politického systému. Společník firmy Partners a člen Národní ekonomické rady vlády ale nežije jen teorií. Radí lidem, jak výhodně investovat - sám přitom vsadil na leteckou výrobu.
Už se k vašemu návrhu na změnu ústavy ozval nějaký politik a řekl, že to je dobrý nápad?
Ještě je to docela krátká doba. Měl jsem spíše odezvu od "normálních lidí". Těm se to většinou líbilo. A ze strany politiků jsem ani žádnou velkou odezvu neočekával. Ti zástupci současných stran, které jsou ve sněmovně, pochopitelně nemají mnoho důvodů, aby se jim to líbilo. Nejdříve se tyto myšlenky musejí zalíbit voličům.
Doporučujete, aby lidé - pokud to cítí jako vy, tedy že chyba je zakódována už v základech politického systému - apelovali na politiky, že mají změnit ústavu. Není naivní touto cestou, pouhým písemným naléháním, chtít něco změnit?
Už jste někdy viděli stůl plný dopisů? Deseticentimetrová vrstva a všichni vás žádají o totéž?
Přesto si můžeme myslet, že s politiky otřese jen "ulice", viditelná masa lidí...
Pouliční demonstrace nic neznamená. To už se politici naučili ignorovat. Vidíme tady z okna naší pražské kanceláře hned na Václavák, a politici se již naučili ignorovat, i když je plný. Ale když uvidí na svém stole hromadu volebních lístků se svým jménem, s tím že jim volič ty lístky vrací - tak to otřese kterýmkoli politikem. On chce být znovuzvolen. To je jeho základní instinkt. Když uvidí, že je poptávka po změně volebního systému, tak se přizpůsobí. Pokud se ale ukáže, že lidem tento marasmus vyhovuje, tak jakákoli další snaha nemá smysl.
Neměl byste spíše do politiky aktivně vstoupit?
Založit politickou stranu? To je nesmysl. Jednak by to byla obrovská investice, za druhé bych se musel rozloučit s kariérou, za třetí je to stejně k ničemu, protože systém je dělaný tak, aby eliminoval veškerou konkurenci z tohoto směru, aby se menší strany nemohly nikam dostat.
Směřujete k americkému prezidentskému systému, kde prezident má daleko širší pravomoce. Proč?
Situace, kdy český prezident je něco jako volený monarcha, je relikt minulosti a naprosto nesystémové uspořádání. Prezident sice spoluvytváří zahraniční politiku, ale tu spoluvytváří i premiér a ministr zahraničí, a když má každý svoji zahraniční politiku, jako je tomu dnes, tak máme ve výsledku tři zahraniční politiky. To je absurdní.
Zatím u nás nemáme prezidentský systém, nicméně jsme těsně před okamžikem, kdy si hlavu státu poprvé zvolí občané. Našel byste mezi kandidáty někoho pro vás přijatelného?
Vylučovací metodou jsem došel ke kandidátovi, který mě nejprve překvapil - ale když jsem se o něm dozvěděl více, řekl jsem si, že asi není tak výstřední, jak vypadá. Čili se jedná o Vladimíra Franze. Postupoval jsem podle vylučovacích kritérií: kdo byl v KSČ v 80. letech, je nevolitelný, nechci také kandidáta velkých stran.
Vladimír Franz by určitě na mezinárodní scéně pozornost vzbudil.
To jistě ano, ale zase by to svědčilo o tom, že jsme národ svobodomyslný a bez předsudků.
Do čeho investuje Pavel Kohout?
Proč podporuje penzijní reformu?
Jaká je role finančních poradců v Česku?
POKRAČOVÁNÍ ROZHOVORU NAJDETE V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 10. LEDNA.