Proč firmám velí magoři

Manažer Aleš Trpišovský vybržďoval před dvěma roky na dálnici D1 jiné řidiče a přitom mohl někoho zabít. A důvod? Rozčilila ho pomalá jízda ostatních aut. Minulý týden mu pražský vrchní soud potvrdil dvouletý podmíněný trest s odkladem na čtyři roky. Muži, který je generálním ředitelem a předsedou představenstva developerské firmy HRBS a proslul také kmotrovskou poznávací značkou obsahující číslice 2222, hrozilo až dvanáct let za mřížemi. Podle posudků soudních znalců má Trpišovský sklony k dominantnímu, sebestřednému a impulzivnímu jednání, nechybí mu ani jistá teatrálnost.

Další český manažer, který se choval na silnici jako šílenec, dopadl hůře. Luboš Lacina v březnu 2010 vytlačil z D1 auto se dvěma pasažéry. Byl odsouzen na pět let a nyní je ve vězení. Krátce po incidentu ho Plzeňský Prazdroj, kde zastával vysoký manažerský post (Senior Key Account), poslal na nucenou dovolenou, nakonec byl ale během čekání na rozsudek povolán zpět. "Respektujeme presumpci neviny," zdůvodnil to tehdy mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Podle lidí z firmy však hrály roli také Lacinovy kontakty a schopnosti. Počítá se s jeho návratem do Prazdroje po uplynutí trestu? Jiří Mareček nyní jakékoli spekulace a komentáře odmítá.

Ještě horší následky může mít chování manažera, když má po ruce zbraň. Bývalý šéf Českého Telecomu Gabriel Berdár neváhal asi desetkrát vystřelit na protijedoucí auto s nevinnými lidmi. Měl totiž podezření, že v něm sedí mladíci, kteří ho před tím napadli. Trestní stíhání Berdára však bylo nakonec zastaveno, podle žalobce totiž nešlo o trestný čin.

Co tyto tři příběhy spojuje? Jediné. Osobnost vysoce postaveného manažera, který se v jisté situaci zachoval jako "magor". Komu to nestačí, je tu ještě příklad čtvrtý. Když byl bývalý šéf společnosti Sazka Aleš Hušák tázán, jaký smysl mělo, že loterijní firma pod jeho vedeném nakupila stovky uměleckých děl, drahá auta, vinařství Kolby či nejrůznější nemovitosti, vysvětlil to údajnou vyšší přitažlivostí takové firmy pro sázející zákazníky. Chtěl tím prý ukázat, že v Sazce skutečně peníze jsou, že nejde o fikci. "Pokud budete chodit ve starých otrhaných šatech jako František z Assisi, neuvěří vám," uvedl v rozhovoru pro týdeník Ekonom muž, kterého i jeho někdejší spolupracovníci dnes označují za "regulérního blázna".

Jekyll a Hyde z Plusu

Mezi vysoce postavenými manažery a politiky najdeme více osob s psychopatickými rysy než mezi odsouzenými zločinci. Tvrdí to americký psycholog Paul Babiak a psychiatr Robert Hare, který působí na Univerzitě Britské Kolumbie v kanadském Vancouveru.

Psychopati jsou ochotní zajít hodně daleko. Robert Hare upozorňuje, že klidně poruší společenské normy, aniž by cítili jakoukoli lítost nebo vinu. Bez ohledu na ostatní si berou vše, co chtějí. Rozhodně ale nemůžeme čekat nudné patrony, kteří nezvládají svou práci. Jsou naopak okouzlující, šarmantní a nadprůměrně inteligentní. Díky své uhlazenosti, rozhodnosti a rychlým reakcím budí dojem rozených vůdců. Nechybějí jim ani komunikační schopnosti, a tak umějí okolí přesvědčit o svých kvalitách.

Přezdívku Jekyll a Hyde si vysloužil třeba Michael Neervoort, před pěti lety druhý nejvýše postavený muž české pobočky už neexistujícího obchodního řetězce Plus. Neervoort se přátelsky bavil s kolegy, ale vzápětí jim hrubě vynadal. Podřízené nutil dělat věci, které neměli ve smlouvě, jednoho z manažerů pravidelně o víkendech posílal na nesmyslné služební cesty. Neustále zvyšoval své nároky. Zaměstnanci dokonce proti Neervoortovým praktikám veřejně protestovali. A jak vše dopadlo? Profesně úspěšný manažer byl převelen na vyšší pozici do Německa. Jak se mu tam daří, ale není zřejmé, na otázky týdeníku Ekonom manažer nereagoval.

Neznají výčitky svědomí

S psychopatem se může setkat každý. Představte si, že máte nového nadřízeného, který je vtipný a zábavný, navíc se výborně orientuje v pracovních problémech. Jenže pak uděláte drobnou chybu a čeká vás smršť výčitek a nechutného ponižování. Co dělat, když má člověk pocit, že je jeho šéf psychopat? Dotaz míří přímo na amerického psychologa Paula Babiaka, který Ekonomu ochotně odpovídá. "Diagnostika není vůbec jednoduchá. Záleží na tom, zda člověk svého šéfa posoudí správně. Je to opravdu psychopat?" zamýšlí se Paul Babiak.

Všeobecně uznávaný diagnostický systém, který psychopaty odhalí, vyvinul Robert Hare. Skládá se z dvaceti položek a jejich vyhodnocení patří do rukou zkušeného psychiatra nebo psychologa. Ten by měl rozhodnout, zda je určitý znak u dotyčného vyvinut plně, nebo jen zčásti - podle toho se udělují body a výsledné skóre ukáže, jestli člověk spadá do kategorie psychopat. (Více viz Je váš šéf psychopat? dále)

Mnozí lidé vykazují pouze určité psychopatické rysy. Bývají výmluvní, okouzlující, ale zároveň bezcitní a netrpí výčitkami svědomí. Odpovědnost rádi přesouvají na jiné, mnohdy patologicky lžou. Psychopatické osobnosti jsou většinou dokonalými manipulátory a herci, špatně kontrolují své chování.

Robert Hare s kolegy dokonce navrhl, aby velké společnosti používaly tento diagnostický test při přijímání nových manažerů. Se svým nápadem zatím příliš neuspěl.

Odhalené temné stránky

Ale zpět k drsnému šéfovi. Co když člověk skutečně v práci narazí na psychopata? "Pak je nejlepší odejít do jiného oddělení nebo opustit firmu," uvádí pro Ekonom Paul Babiak. Pustit se do konfrontace či otevřeně upozorňovat na psychopatické chování šéfa newyorský psycholog nedoporučuje. "Člověk se pak stane cílem dalších útoků. Skuteční psychopati totiž nesnesou odpor. Můžete to skončit i tak, že dotyčný přijde o práci," varuje Babiak.

A výskyt psychopatů ve firmách by Babiak rozhodně nepodceňoval. Mnoha z nich si na první pohled ani nevšimneme. Jejich temná stránka vykoukne jen občas. "Tito jedinci trpí poruchou osobnosti, ale vůbec nepřipomínají kriminálníky. Mají sice podobné povahové rysy jako oni, ale díky svému vzdělání a schopnostem to dobře maskují a speciálně ve velkých firmách se dovedou slušně uživit," popisuje Paul Babiak. Dokonce má pro takové lidi přiléhavý termín: korporátní psychopati. Je pro ně charakteristické přehnané sebevědomí a citový chlad. Vůbec je třeba nerozruší, když musejí propustit polovinu zaměstnanců. K finanční krizi mohli podle Cliva Boddyho, který se na Nottingham Trent University věnuje managementu, přispět právě psychopati z kanceláří. Hlavně proto, že jejich počet podle Boddyho stále narůstá. Zatímco lidé z generace našich rodičů pracovali v jednom zaměstnání třeba i celý život, dnes je zvykem střídat práci třeba každé dva tři roky. A to nahrává korporátním psychopatům. V "dynamických" firmách s velkou fluktuací nebývají odhaleni a mají dost prostoru k tomu, aby mohli v klidu vytvářet své mocenské sítě.

"Na podřízené jsem křičel"

Nedá se rozhodně tvrdit, že jsou psychopatické rysy za všech okolností škodlivé. Naopak. Bez nich by se možná manažerům dařilo mnohem hůře. Tvrdý styl řízení mnohdy vylepšuje firmám zisky. "Jako šéf jsem býval šílený gauner, na podřízené jsem křičel," přiznává David Vrba, generální ředitel české pobočky technologické firmy 3M. Mnohé zaměstnance jeho příkré hodnocení rozesmutnilo, ba i rozplakalo. Vrba na sobě ale začal pracovat a dokazuje, že s emoční inteligencí lze udělat mnohé. Nyní podřízeným naslouchá mnohem víc než dříve. Nízká fluktuace zaměstnanců svědčí o tom, že se mladý ředitel, který ze zásady nenosí kravaty, opravdu polepšil. Firma ušetří za zbytečná výběrová řízení a může se soustředit na svůj rozvoj.

Jako manažer se David Vrba osvědčil. V roce 2010 zaznamenala česká pobočka společnosti 3M meziroční nárůst obratu o patnáct procent, loni pak o sedmnáct procent. Zvýšily se také investice do rozvoje firmy v Česku. Ta nyní sazí hlavně na inovace. V říjnu otevřela na pražském Chodově inovační centrum o rozloze zhruba dvou tenisových hřišť, jehož součástí je i testovací laboratoř.

To, že nový manažer dělá chyby, nepovažují v 3M za zásadní problém. "Chybovat může každý. Pokud člověk nechybuje příliš, bereme to naopak tak, že se z chyb poučí," vysvětluje mluvčí společnosti Kamil Koláček. Jak dále upozorňuje, zatím se jim daří vybírat manažery téměř se stoprocentní úspěšností. "Potenciální lídry se snažíme připravovat na vedoucí pozice už s předstihem," říká Kamil Koláček. Firma je školí, dotyční musejí zároveň prokázat, a to třeba formou týmových reálných projektů, že jsou schopni ve vedoucí pozici v budoucnu obstát. "Talentované zaměstnance s vůdčím potenciálem zapojujeme i do jednání nejvyššího vedení," podotýká Koláček s tím, že obsazení konkrétní klíčové pozice není otázkou týdnů, ale měsíců.

Na inovacích si zakládá také firma Apple. Steve Jobs, nedávno zesnulý šéf a zakladatel této společnosti, však doháněl lidi ve svém okolí k zoufalství. Nevybíravě peskoval zaměstnance a za drobný prohřešek je klidně vyhodil z práce. Podřízení se s ním báli nastoupit do výtahu, mohlo se totiž lehce stát, že dostanou padáka dřív, než stihnou dojet na příslušné patro. O profesních kvalitách a dobrých nápadech Steva Jobse však pochybuje málokdo, a mnozí chválí i jeho manažerský styl. Je také nepochybné, že se firmě za jeho vedení dařilo.

I spoluzakladatel a dlouholetý výkonný ředitel firmy Intel Andrew Grove vládl ve společnosti pevnou rukou. Když například člověk nedorazil do zaměstnání přesně v osm, zapsal ho na černou listinu. O klouzavé pracovní době nebo práci z domu se zaměstnancům mohlo jen zdát. Andrew Grove však nebyl tvrdý jen k podřízeným, ale i k sobě. A příjmy firmy pod jeho vedením raketově rostly.

Snažím se ošidit smrt

O tom, že psychopati na pozicích manažerů mohou firmám prospívat, svědčí experimenty psychologa Kevina Duttona z Oxfordské univerzity. Ten nejprve otestoval osobnost dobrovolníků a vybral ty se silně rozvinutými psychopatickými rysy. Pak dal všem stejný úkol - mezi pěti dalšími lidmi na stupínku odhalit "pašeráka červeného kapesníku", tedy člověka, který ho má v kapse. Běžní dobrovolníci byli úspěšní pouze ve 30 procentech případů, ti s psychopatickými rysy uspěli v 70 procentech. Ukázalo se tedy, že psychopati jsou v určitém ohledu prostě lepší.

Jak se získanou informací naložit? Ze studentů s psychopatickými rysy by se mohli stát vhodní adepti na celníky a policisty. Ale co třeba chirurgové? Měl by mít špičkový lékař s pacienty soucit?, uvažuje Kevin Dutton ve své knize Moudrost psychopatů. Nebo upřednostnit bezcitného psychopata, kterému však nebude pocit zodpovědnosti při klíčové operaci svazovat ruce? "Když operuji a snažím se ošidit smrt, jsou emoce to poslední, co mi může pomoci," svěřil se Duttonovi jeden špičkový britský chirurg. A podobné to bude i u manažerů. Pokud je zapotřebí rychle udělat klíčové rozhodnutí, třeba o restrukturalizaci firmy, musejí jít city stranou. To pro psychopaty není až takový problém. Během série experimentů se pomocí zobrazovacích metod sledovalo, jak mozek reaguje, když se člověk dostane do emotivní situace. U běžných lidí se příslušné oblasti (třeba amygdala) aktivovaly, u psychopatů zůstávaly naprosto beze změny. To jen potvrzuje, že psychopati uvažují chladně a racionálně, nebo můžeme říci i bezcitně.

Psycholog Jan Gruber také upozorňuje, že slabší prožívání emocí může podpořit ochotu jít do rizika. Psychopati prostě nezažívají úzkost tam, kde by se "normální" osobnost složila. "Impulzivní projev emocí zase může sloužit jako efektivní nástroj k prosazení vlastního názoru," popisuje další příklad Jan Gruber. Menší ohleduplnost, touha vyniknout, málo úzkosti... To jsou všechno vlastnosti, které způsobí, že má člověk "ostřejší" lokty. "V určitém typu podnikání to nejspíše pomůže," myslí si psycholožka Hana Kyrianová z firmy Tres consulting. Stejné vlastnosti ale mohou být podle ní důvodem, proč manažer následně selže: nedokáže projevit uvěřitelnou sounáležitost, vždy se hrne dopředu a nenechá prostor ostatním, kvůli velkému riskování občas prohraje. Psychopati také častěji vyvolají konflikty v týmu.

Přitažlivá síla moci a peněz

Hana Kyrianová se během své praxe personalistky mnohokrát setkala s člověkem s psychopatickými rysy. Její nejsilnější setkání s psychopatem se odehrálo kdysi v assessment centru. To je metoda výběru zaměstnanců, kdy potenciální uchazeči zpravidla v průběhu celého dne plní různé, často i týmové úkoly. Součástí assessment centra bývá také individuální pohovor nebo test znalostí. "Tým zrovna řešil skupinový úkol, v rámci kterého se vybírají ty nejdůležitější předměty. Mezi nimi je i pistole," popisuje personalistka. Pak jeden z mužů řekl, že chce, aby byla pistole na prvním místě seznamu. "Ostatním se to nezdálo, oponovali mu a chtěli, aby svůj názor zdůvodnil. On argumentoval tím, že má opravdovou zbraň s sebou v tašce... Svůj názor sice prosadil, ale pozici nezískal," vzpomíná Kyrianová.

Větší výskyt lidí s psychopatickými rysy mezi českými manažery potvrzuje také personalista a psycholog Jan Gruber. "Mohou vykazovat například znaky nadměrné podezřívavosti, silného zaměření na vlastní osobu, prosazování vlastního názoru za každou cenu nebo silnou touhu po moci," vyjmenovává Gruber. Takový typ lidí se podle něho vyskytuje nejen v řídicích pozicích, ale i v politice. S tím souhlasí i psycholožka Irena Wagnerová, která vede Institut řízení lidských zdrojů: "Moc a peníze přitahují psychopaty. Mezi manažery je jich hodně, stejně jako mezi politiky."

Vydělají balík peněz

Někteří odborníci tvrdí, že v drsném firemním životě mají šanci na úspěch pouze psychopati. "Bohužel musím konstatovat, že občas jsou psychopatické rysy v byznysu krátkodobě prospěšné. Někdy je při setkání s psychopatem zapotřebí chovat se stejně jako on, nebo ještě tvrději. Jinak z jeho strany hrozí zneužití a poškození v obchodu," říká Irena Wagnerová. Konkrétně hrozí třeba neproplacení faktur, vypuštění pomluvy nebo podvodné jednání. Bránit se psychopatovi není vůbec jednoduché. "Můžeme zvolit únik, nebo protiútok, ten ale musí být silnější než útok sám," vysvětluje Wagnerová.

Trochu zdrženlivější je Hana Kyrianová: "Nesouhlasím s tím, že potřebujete mít poruchu osobnosti, abyste uspěl v dnešním světě. Je to spíše tak, že normální, vyrovnaný člověk nemívá tak silnou potřebu být nejlepší. Stačí mu běžné a klidnější fungování."

Mnozí dokonce spojují psychopaty na postech klíčových manažerů ve firmách s růstem zisku nebo obratu těchto společností. Je pravda, že psychopati dovedou vydělat slušný balík peněz, jenže spíše než na prospěch firmy myslí občas na svou kapsu. Ilustruje to ostatně třeba případ finančníka Bernarda Madoffa (viz Chameleon v obleku na str. 10). "Manažeři bez skrupulí mohou zajistit, že firma dosáhne lepších ekonomických výsledků," říká ekonom a filozof Karel B. Müller z Vysoké školy ekonomické. Platí to hlavně v krátkém období. Podle docenta Müllera to může dobře fungovat třeba u společností využívajících rizikový kapitál.

"Firmy neoperují ve vzduchoprázdnu, jsou součástí určitého společenského kontextu a měly by mít podporu z prostředí, ve kterém podnikají. Musejí trochu ospravedlňovat své zisky," vysvětluje Müller. V delším období se podle něho může projevit angažování psychopata na vysoký manažerský post spíše negativně. Zpravidla se totiž zhorší vzájemné vztahy lidí ve firmě. "Důležitá je přece také důvěra, otevřenost nebo autonomie jednotlivých zaměstnanců. A myslím, že si to české firmy začínají uvědomovat," říká Müller.

Viz též Ekonom.cz/psychopati

Eva Hníková
spolupracovnice redakce, s přispěním Jiřího Pšeničky

Jak poznat šéfa-psychopata

- neustále mi lže
- když se mi něco povede, slízne za to smetanu on
- rozbíjí vybavení kanceláře
- střídá přítelkyně i sekretářky
- udělám i sebevětší nesmysl, když ho po mně chce
- ve vzteku na mě prská
- je to povrchní hezounek

Je váš šéf psychopat?

Speciální test umožňující odhalit psychopaty vyvinul Robert Hare, emeritní profesor Univerzity Britské Kolumbie. Kanadský psychiatr Hare s kolegy dokonce navrhl velkým firmám, aby test využívaly při výběru manažerů.

V rámci testování je potřeba sledovat dvacet znaků typických pro psychopaty. Pokud se znak u dotyčného vyskytuje, započtou se dva body, když je přítomný pouze částečně, udělí se jeden bod.
Hodnotit by měl pouze zkušený psychiatr.

V testu se dá nasbírat maximálně 40 bodů. Pokud člověk získá více než 20 bodů, lze ho považovat za psychopata.

1. Vyzařuje z něho nápadné kouzlo, je výmluvný a má povrchní šarm?
2. Dokáže se grandiózně ohodnotit?
3. Patologicky lže?
4. Je chytrý manipulátor?
5. Nemá výčitky svědomí nebo pocity viny?
6. Je povrchní?
7. Je necitlivý a chybí mu empatie?
8. Je neschopen přijímat odpovědnost za vlastní činy?
9. Potřebuje vzrušení a/nebo má sklony k nudě?
10. Má parazitický životní styl?
11. Špatně se sebekontroluje?
12. Chybějí mu realistické, dlouhodobé cíle?
13. Je impulzivní?
14. Je nezodpovědný?
15. V dětství či v průběhu dospívání se vyznačoval kriminálním chováním?
16. Měl problémové chování v dětství či v průběhu dospívání?
17. Šel do vězení a bylo mu zrušeno podmínečné propuštění?
18. Vyznačuje se promiskuitním sexuálním chováním?
19. Má mnoho krátkodobých (manželských) vztahů?
20. Dá se o něm říct, že je kriminálně všestranný - spáchal více různých trestných činů?

Interaktivní verze testu na Ekonom.cz/psychopati

Psychopatické firmy

Dalo by se dokonce říci, že psychopatie nepostihuje pouze lidi, ale zasahuje i samotné firmy. S touhle teorií přišla Tarja Ketola z univerzity ve finském Turku. Odbornice na management definovala rysy, které takové firmy vykazují. Předně se nezajímají o pocity druhých - hrubě se chovají jak¨k zaměstnancům, tak k zákazníkům nebo obchodním partnerům (třeba nečekaně ukončují stávající smlouvy). Pro tyto společnosti není až tak důležité udržovat vztahy - klidně kvůli nižší ceně přestěhují výrobu do jiné země, neustále mění zaměstnance. Nestarají se příliš ani o bezpečnost práce a životní prostředí. Pokud je to výhodné, neváhají porušovat zákony. Necítí vinu - když se provalí něco problematického, vinu nepřiznají, to raději zaútočí na druhé.

(hev)

Moc a peníze přitahují psychopaty. Mezi manažery je jich hodně, stejně jako mezi politiky.

Irena Wagnerová
psycholožka