Titul Město pro byznys letos zůstal ve východních Čechách. Z Nové Paky, která ho získala loni, však putoval směrem na jih. Zastavil se zhruba 15 kilometrů západně od Pardubic - v devítitisícové Přelouči. Další dvě příčky letos v průzkumu obsadila rovněž malá města. Druhý byl Humpolec, v němž žije zhruba 11 tisíc obyvatel, a třetí sedmitisícová Dobruška. Velká města se naopak v průzkumu umisťovala o poznání hůře. Například Ostrava skončila 141. a Brno ještě kousek za ní - na 153. místě. Tyto výsledky naznačují, že větší město ještě nemusí znamenat lepší podnikatelské příležitosti. Ale co vlastně z města udělá podnikatelsky nejpřívětivější místo v republice? Odpověď je třeba hledat v Přelouči. "Máme své kulturní památky, malebnou okolní přírodu, příměstskou rekreační oblast i několik turistických zajímavostí, ale nic speciálního. Zároveň však nemáme ani výjimečnou kriminalitu, nehodovost či nezaměstnanost," popisuje starostka Irena Burešová. Co tedy z Přelouče dělá podnikatelsky nejpřívětivější město? Podle průzkumu, který realizovala agentura Datank, je to především dostupnost pracovní síly, pozemků a prostor pro podnikání a blízkost dálnice. Snadnost spojení s okolním světem zdůrazňuje i analytik Datanku Michal Kaderka. Za výhodu přitom nepovažuje jen blízkost dálnice, ale i skutečnost, že do Prahy se po ní člověk dostane za zhruba hodinu a do krajského města, tedy do Pardubic, mu to trvá jen nějakých 15 minut. "Pardubice jsou navíc s Přeloučí spojeny městskou hromadnou dopravou, a díky tomu se dá říci, že se v Přelouči setkávají výhody městečka s komfortem velkého města," konstatuje Michal Kaderka. Jedním dechem však dodává, že blízkost Pardubic nepřináší jen pozitiva. Je to faktor, který zvyšuje ceny bytů, což zase může vést k vyšším mzdovým ambicím zaměstnanců. "Místní firmy zde musely přeplácet průměrnou českou mzdu o šest procent," podotýká.

Učňovské školy i místa pro jejich absolventy

Cena pracovní síly sice v Přelouči převyšuje republikový průměr, plných 82 procent tamních podnikatelů je však s její dostupností spokojeno - a to i pokud jde o kvalitu. Ve městě funguje desítky let rozvíjený systém učňovského školství, díky kterému nemají místní podnikatelé nouzi o kvalifikované zaměstnance. Obory, jimž se lze v Přelouči vyučit, již tradičně poměrně dobře odpovídají poptávce nejsilnějších hráčů místního průmyslu. Podle Ireny Burešové se totiž v Přelouči nejvíce daří firmám, které dokázaly využít znalostí a zkušeností z oboru elektroniky, elektrotechniky a automobilového průmyslu. Ty místní obyvatelé získali ještě jako zaměstnanci socialistických státních podniků typu Tesly Přelouč či armádního Automobilového opravárenského závodu. K nim patří například producent automobilových zámků Kiekert, výrobce laboratorní techniky a tepelných čerpadel Elmet či dodavatel pancéřovaných vozidel Svos. "Na tyto hlavní zaměstnavatele vzniklé již začátkem 90. let se pak časem nabalovaly další firmy, které jim zajišťují různé služby či subdodávky. Absolventy učilišť ocení všichni," dodává Burešová.

Podnikatelé mají přednost

Další důvod, pro který se podnikatelům v Přelouči dobře žije, pak doplňuje sama starostka. "Na naší radnici platí nepsané pravidlo, podle něhož se záležitosti a potřeby podnikatelů řeší přednostně. V případě, že se někde ve vztahu k firmám vyskytne problém, chci o něm vědět a chci ho pomoci řešit," říká. Tomu, že nejde jen o líbivá slova, přitom nasvědčují i výsledky průzkumu mezi podnikateli, který se uskutečnil v rámci Města pro byznys. Pokud jde o hodnocení pracovních podmínek včetně činnosti radnice, ti přeloučští patří k nejspokojenějším v republice. Není ale upřednostňování podnikatelů trochu nefér vůči nepodnikajícím občanům? Starostka je přesvědčena, že ne. "Pokud se bude dařit firmám, bude se dařit i celé naší společnosti," vysvětluje.

Jedním ze spokojených přeloučských podnikatelů je i majitel autoservisu Václav Nekvapil. Za největší problém svých kolegů - lidí podnikajících ve službách - považuje všudypřítomné slovo krize a obecný nedostatek pozitivních ekonomických a politických zpráv. "To vyvolává snahu zákazníků šetřit za každou cenu. Ale jsem přesvědčen, že Přelouč je na tom ve srovnání s jinými místy ještě relativně dobře," říká.

Práci radnice pak považuje za víceméně bezchybnou. "Asi je to dáno i tím, že jsme malé město. Lidé se tady znají od vidění, běžně se potkávají na ulici a v obchodech. Nejsou tak anonymní. Navíc věřím, že si zaměstnanci úřadu své práce zejména v této době váží. Rozhodně jsou vstřícní. Spíše hledají cestu jak problémy řešit, než jak je zazdít," popisuje svoji zkušenost Nekvapil.

K idyle má přesto fungování přeloučské radnice daleko. "Vztahům s občany neprospívá přebujelá byrokracie a legislativa našeho státu, o té unijní ani nemluvě. Papírování a pobíhání po úřadech lidem zabírá mnoho času, který by jistě mohli využít smysluplněji," říká Irena Burešová. Pokud jde o vztahy s podnikateli, vadí jí zejména to, že vzhledem k požadavkům zákonů nemůže v rámci výběrových řízení upřednostňovat zaměstnavatele místních občanů. "To se někdy zdejším podnikatelům vysvětluje těžko," krčí rameny Burešová. Zároveň však dodává, že je třeba soustředit se na to, co může ovlivnit sama radnice a její zaměstnanci. "Ke zlepšení vztahů občanů k radnici určitě může přispět větší ochota, vstřícnost, trpělivost a pochopení ze strany úředníků," říká starostka. Je přesvědčena, že většina jejích podřízených se snaží svoji práci vykonávat poctivě a zodpovědně. Zároveň však věří, že je co zlepšovat. "Rezervy vidím ve větší otevřenosti úřadu a v odstraňování dílčích nedostatků týkajících se například dodržování správních lhůt." Další prostor ke zlepšení vidí ve webové prezentaci radnice. Za dostatečně přehledný ho sice považuje celých 95 procent přeloučských respondentů, kteří se zúčastnili průzkumu Město pro byznys, jenže web postrádá sekci "Pro podnikatele". V dnešní době se tak již řadí k menšině radničních internetových stránek. Podnikatelská sekce totiž letos chyběla pouze 85 z celkem 227 měst a pražských městských částí zařazených do průzkumu.

Mezi zlepšení, která má přeloučská radnice naopak již za sebou, pak patří například rozšíření počtu úředních hodin či zavedení vzájemné zastupitelnosti úředníků. Tomu, že přeloučská radnice zvládá kontakt s občany dobře, nasvědčují i výsledky testu elektronické komunikace, který provedla agentura Datank v rámci průzkumu Město pro byznys a v němž si Přelouč vedla nadmíru dobře. "Šlo o konkrétní e-mailové dotazy týkající se například zřízení prodejního stánku s občerstvením na plovárně," přibližuje analytik Michal Kaderka. Neméně důležitým kladem, díky němuž Přelouč získala titul Město pro byznys 2012, je bezpečnost. V porovnání s celorepublikovým průměrem je zde o třetinu více městských strážníků. "Zatímco v celém Česku připadá na jednoho strážníka 901 obyvatel, v Přelouči připadá na strážníka 600 obyvatel, což je číslo, které zhruba odpovídá počtu obyvatel malého sídliště," přibližuje analytik Michal Kaderka z agentury Datank. V bezpečí jsou pak podle všeho i přeloučské finance. Východočeské město patří ke zodpovědné dvanáctce ze 205 českých obcí s rozšířenou působností, které dokážou vést hospodaření s nulovým dluhem.

Srovnávací výzkum Město pro byznys týdeník Ekonom vyhlásil už po páté. Partnery projektu jsou společnosti PPF, Metrostav a Škoda Transportation. Partnerem krajských kol je ČD - Telematika.

Odborným garantem je Hospodářská komora a společnost CCB - Czech Credit Bureau. Data vyhodnocuje agentura Datank.

Petra Sýkorová

Vztahům s občany neprospívá přebujelá byrokracie a česká legislativa.

Irena Burešová
starostka Přelouče

600 lidí
Tolik obyvatel připadá v Přelouči na jednoho strážníka, zatímco v celém Česku je to 901 lidí.

Ocenění za první místo v anketě Město pro bynys si odnesla starostka Přelouče Irena Burešová. Druhé místo náleží Humpolci, který reprezentovali tajemník městského úřadu Jiří Fiala (první zleva) a starosta Jiří Kučera (druhý zleva). Pro cenu za třetí místo si přišel starosta Dobrušky Petr Tojnar (druhý zprava) a místostarosta Petr Lžičař (první zprava).

Starostka Města pro byznys 2012 Irena Burešová věří, že podnikatelům bude v jejím městě ještě lépe. Třeba i díky kanálu, který má spojit Přelouč s Pardubicemi.

Foto: Jan Rasch

Související