Bankovní rada České národní banky před měsícem snížila úrokové sazby na rekordní minimum. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, klesla o 0,2 procentního bodu na 0,05 procenta.

ČNB zveřejnila rozhodnutí nezvykle o hodinu později. "Musím říci, že nás trochu zdrželo, že jsme se rozhodli si nechat ještě udělat poslední revizi zákonných norem, a to jak pracují s nulou nebo potenciálně velmi malým kladným číslem. Nakonec jsme se přiklonili k nule technické, to znamená, že jsme tam pro jistotu nechali pět bazických bodů," řekl novinářům guvernér ČNB Miroslav Singer.

Sazby bude centrální banka podle něj držet na této úrovni v delším horizontu, a to dokud nedojde k výraznému nárůstu inflačních tlaků.

"To je s největší pravděpodobností minimum, jakého se kdy dočkáme. Na úplnou nulu nebo do záporných hodnot se banka zřejmě nepustí, a tak práce s úrokovými sazbami pro tuto chvíli končí," komentuje rozhodnutí ČNB analytik Home Creditu Michal Kozub.


Proč se ČNB rozhodla k razantnímu snížení úrokové sazby? Jak bude podporovat růst HDP? Jakou agendou se po svém znovujmenování do rady ČNB chce zabývat její viceguvernér?

Ptali jste se Vladimíra Tomšíka, viceguvernéra ČNB. Na dotazy čtenářů serveru Ekonom.cz odpovídal ve středu 12. prosince od 9.00 do 10.00 hod.

Online rozhovor

Online rozhovor byl ukončen. Již nelze položit nový dotaz.
michal
Dobrý den, pokud se nemýlím, pak prezident vám při znovujemnování do rady čnb vytkl, že se jako instituce příliš držíte inflace. Je to podle vás pravda? Jak jste si jeho slova vzal k srdci? Děkuji.
Dobrý den přeji všem účastníkům rozhovoru. Úkol ČNB je v první řadě zajistit cenovou stabilitu. Tím chci jednoduše říci, že hlídáme inflaci a je tedy logické, že když očekáváme pokles ekonomiky, tak lze očekávat i pokles inflačních tlaků a tudíž snižováním sazeb (či jinými nástroji) podporujeme i celkovou hospodářskou stabilitu. Navíc to, o čem hovoříte, bylo proneseno v určité odlehčené atmosféře, kterou bohužel není možné nezúčastněným osobám přes média přenést...
Vladimír Tomšík
T. Just
ČNB ze zákona nemůže komentovat politiku vlády a doporučovat jí nějaké kroky? Nechápu totiž, proč máme NERV, když je ve státní správě zaměstbnáno tak moc dalších jiných ekonomických expertů? Neměla by se ČNB podle vašeho mínění změnit v poradní expertní orgán a být opravdu českou nezávislou bankovní radou, která doporučuje vládě určitá opatření?
Znovu zopakuji, že úkolem ČNB (zakotveným v Ústavě ČR) je zajistit cenovou stabilitu. Funkci "poradního orgánu vlády" sice svým způsobem máme - a to zejména v oblasti finančního trhu a jeho stability, neboť jako dohledový orgán nad finančním trhem ČR jsme jediní, kteří vidí do bilancí bank a ostatních regulovaných subjektů finančního trhu, takže víme, co se ve finančním sektoru děje. Nicméně nejen že nemáme ambici být obecným poradním orgánem vlády ve všem, ale hlavně by to nebylo v souladu s obecnými demokratickými principy státu a rozdělení moci.
Vladimír Tomšík
Petr
Dobrý den,proč máme v této republice cizí banky,které odsud vysávají peníze pro své zahraniční pohublé maminky????Nedokázali by to k našemu prospěchu, naše vlastní, kapitalistické, demokratické,České Banky????
Při této odpovědi chci zdůraznit, že ČNB plně respektuje soukromé vlastnictví obecně, tj. samozřejmě i bank, a tudíž není pro nás tak důležité, zdali vlastníkem té či oné instituce je ten či onen subjekt, ale podstatné je, že daný subjekt dodržuje všechna pravidla podnikaní na finančním trhu. Konkrétně chci uvést, že každý vlastník má právo na výplatu dividendy, musí však prokázat, že např. má dostatek kapitálu a likvidity i pro případ, že se zhorší ekonomická situce (k tomu používáme naše tzv. zátežové testy bank).
Vladimír Tomšík
Jana
Dobrý den, pane Tomšíku, v pondělních Hospodářských novinách jsem si přečetla slova vašeho nadřízeného, pana Singera, že "záchrana Řecka je mrhání penězi" - jak byste tedy tuto situaci řešil vy? Mám to tedy chápat tak, že postoj ČNB k Řecku je takový, že by země měla zbankrotovat? Uvědomuhjete si, ale že by to vedlo k vyvolání dalších a možná ještě silnějších a drastičteějších ekonomických problémů? Že by se tím jenom rozpoutala spirála končící... kde asi?
ČNB nemá žádnou oficiální pozici k ekonomické situaci v Řecku. Můj osobní názor k této věci je ten, že konkrétně pro řeckou ekonomiku by bylo ekonomicky efektivnější uskutečnit vnější devalvaci než se vydat cestou devalvace vnitřní, která bude velmi nákladná (nominální i reálný pokles důchodů, vysoká míra nezaměstnanosti, atd.). Ano, vnější devalvace by znamenala opuštění eura. V této souvislosti chci podotknout, že existují prokazatelná empirická fakta, že dnešní eurozóna je velmi vzdálená od tzv. optimální měnové zóny, tzv. teoretického konceptu, který je ekonomům známý již 50 let.
Vladimír Tomšík
V. Bílek
Dobrý den, mohl byste mi prosím objasnit termín "zátěžové testy bank"? V Čem přesně to spočívá a jaká kritéria se posuzují? Chápu dobře, že se jedná více méně o pouhé formální účetní operace, tedy kontrolling a audit? Díky a přeji hezký den. Vladimír Bílek, Ostrava.
Zátěžové testy bank (ale i dalších subjektů na finančním trhu, např. pojišťoven) ukazují, jak se změní jejich hospodaření v případě nepříznivého vývoje ekonomického prostředí. Cílem je ověřit, zdali tyto instituce mají dostatečně pokryta rizika pro budoucí podnikání. Zátěžový test nám ukáže, jak velkou část vlastního kapitálu musí vlastník instituce doplnit, aby nebyla ohrožena stabilita banky či jiné instituce. Klíčové je, jak stanovit předpoklady těchto zátěžových testů. V souladu s příslovím "těžko na cvičišti, lehko na bojišti" musí naše zátěžové testy být přísné, ale nemá cenu dělat nerealistické scénaře. A proto vždy vycházíme nejprve z oficiální makroekonomické prognózy budoucího hospodářského vývoje a od ní odvozujeme možný další vývoj. Transparentně veřejnosti říkáme nejenom výsledky těchto testů, ale i jejich předpoklady. Na závěr chci jasně říci, že doposud naše zátěžové testy ukazují, že český finanční sektor je stabilní, dobře kapitálově vybavený a zůstává vysoce likvidní.
Vladimír Tomšík
dotaz
1 - co by se stalo, pokud byste sazbu snizili na 0,0 procenta? to by si banky od vas pujcovaly zadarmo? 2 - lze snizit sazbu do zapornych hodnot?
Varianta snížení sazeb na 0 % byla také v ČNB již diskutována, ale z formálních důvodu nakonec bylo rozhodnuto stanovit základní repo sazu na 0,05 %. Tím formálním důvodem je to, že repo sazba ČNB v několika případech vystupuje v některých předpisech jako činitel v součinu (např. pro výpočet penále). Zároveň připomenu, že česká měnová politika funguje v režimu stahování likvidity, takže banky si u nás ukládají přebytečnou likviditu v řádu cca 350 mld. Kč. A lze sazby snížit do záporných hodnot? Ano, lze. Praktické zkušenosti z jiných zemí (např. Dánsko a Švýcarsko) však ukazují, že to není optimální řešení. Ale nikdy neříkam nikdy...
Vladimír Tomšík
Michal Malý
Pokud se nemýlím, v mnoha názorech se shodnete s panem prezidentem Václavem Klausem. Sdílíte také jeho rozčarování, či snad pohrdání nad tím, že letošním laureátem Nobelovy ceny za mír je Evropská unie? Děkuji za odpověď.
ST
Pnae Tomšíku, ve Vaší knize "Ekonomie a zdravý rozum" navrhujete zavést účelovou daň na úhradu úroků státního dluhu a na splátky dluhu samotného. Mohl byste mi proto prosím ozřejmit dvě věci: 1. Proč považujete splácení dluhu za něco tak kruciálního, že by k tomu mělo být zavadeno extra zdanění? 2. Od koho a za co byste daň vybíral? A prosím buďte konkrétní! Děkuji vám vřele. S. Telc
xiks
Pěkný den z Přelouče. Měl bych tento dotaz: Jak jsem poslouchal jednotlivé kandidáty na prezidenta republiky a četl jejcih zveřejněné programy, skoro všichni uchazeči prosazují větší názorovou pestrost v Radě čnb. Máte stejný pocit, že nyní rada tzv. "táhne za jeden provaz"? Děkuji a přeji vše dobré.
Bankovní rada ČNB se skládá ze 7 členů a každý tento člen má individuální mandát. Jediné, co nás spojuje, je náš úkol daný Ústavou ČR - tj. zajistit cenovou stabilitu. Cílem není "táhnout za jeden provaz", ale cílem je právě to naplnění ústavního úkolu. Já osobně velmi vítám rozdílnost názorů, vždy to posouvá diskusi dopředu a rozšiřuje obzory a možnosti řešení. V této souvisloti je vhodné připomenout, že jsme jedni z nejtransparentnějších centrálních bank na světě (zveřejňujeme předpoklady prognózy, modely prognózy, jmenovité hlasování, zápisy a protokoly z jednání) a zároveň jsme i jedni z nejtransparentnějších veřejných institucí, když zveřejňujeme např. platy všech členů bankovní rady. To vše usnadňuje každému členovi bankovní rady vystupovat sám za sebe a mít i názorovou pestrost.
Vladimír Tomšík
kuba
pracujete jenom pro čnb, nebo ještě někde jinde? prozradíte za kolik?
Práce v ČNB je velmi časově náročná a tudíž primárně se věnuji této pracovní činnosti. Nicméně stále si velmi rád udržuji kontakt s akademickou sférou, neboť mi to velmi pomáhá si prodiskutovat a ujasnit některé dimenze teoretické měnové politiky, takže na snížený pracovní úvazek působím jako profesor financí i v akademickém sektoru. A musím říci, že můj plat za tuto činnost odpovídá poměrům v akademickém sektoru, ale mne baví učit a diskutovat problémy s kolegy z akademické sféry...
Vladimír Tomšík
anonym
Vysvětlete mi prosím jednu věc, vaši kolegové často odmítají komentovat kroky vlády nebo ministerstva financí s tím, že úkolem ČNB je "pouze" zajišťovat měnovou stabilitu a hlídat inflaci, ale vy sám jste nedávno v rozhovoru pro Hospodářské noviny třeba kritizoval stavební spoření a navrhoval jste, že se musí radikálně změnit. Proč tedy svá odborná! stanoviska ČNB nevydává ke každému ekonomickému zákonu nebo rozhodnutí vlády?!
R.H.
Dobrý den, Chtěl bych se Vás zeptat jaký vidíte smysl v dnešní oddělení monetární a fiskální politiky?...Když se totiž podívám na monetární politiku vidím expanzivní snahy a na druhou stranu když se podívám na fiskální politiku vidím restriktivní snahy. Nemyslíte, že tento rozpor státu spíše škodí? Děkuji za odpověď.
K. Koutský
Můžete zmínit prosím tři relevantní argumenty proti bankovní unii, kterou prosazuje EU? Děkuji.
Pro ČNB – jako orgán zodpovědný za dohled nad českým finančním trhem – jsou v případě vzniku bankovní unie zásadní následující body: (1) zajištění, aby nedošlo k narušení stability a zdraví jednotlivých bank a tím i finanční stability ČR díky navrhovanému principu nadřazení a uplatnění skupinového zájmu nad zájmem národním či zájmem jednotlivých dceřiných institucí, což bohužel návrh bankovní unie dnes jasně obsahuje; (2) pravomoce a nástroje národního orgánu dohledu v oblasti předcházení a řešení krizí jsou dle návrhů bankovní unie přesunuty na úroveň dohledu mateřských bank (home dohledu) či až na evropskou úroveň (Evropský orgán pro bankovnictví); (3) bankovní unie počítala se zapojením národního systému pojištění vkladů do řešení problémů v jiných státech (předstupeň fiskální unie…); (4) bankovní unie počítá s oslabením národního vlivu při tvorbě pravidel vnitřního trhu pro finanční sektor; (5) bankovní unie navrhuje nerovné zacházení na jednotném trhu EU (viz trvalá veřejná podpora pro instituce v bankovní unii prostřednictvím možnosti čerpání prostředků z fondu ESM). To vše jsou důvody, které jsou na pováženou! Osobně jsem přesvědčený o tom, že navrhované řešení v podobě bankovní unie není skutečnou odpovědí na problémy eurozóny (neschopnost některých vlád splácet své dluhy, vyčištění trhu od problémových bank, inherentní nedostatky samotné podstaty měnové unie). Není to ani v souladu se zásadou subsidiarity při péči o finanční stabilitu jednotlivého státu. Naopak to podporuje morální hazard a oslabuje zodpovědnost národních vlád za dlouhodobou fiskální udržitelnost.
Vladimír Tomšík
Radek T.
Dobrý den, zajímalo by mne, kdy Česká národní banka začne opravdu intervenovat? Děkuji, Radek
Jsme malá otevřená ekonomika, ve které má smysl za účelem splnění inflačního cíle sledovat vývoj tzv. indexu měnových podmínek (tj. vývoj úrokových sazeb a měnového kurzu). Ve chvíli, kdy již nebudeme dále snižovat sazby, tak je vaše otázka naprosto na místě. Ale já osobně mám z kurzu velký respekt, neboť objem devizových intervencí a z nich plynoucí aktuální výše kurzu jsou tokové veličiny. Když intervence spustíme a pak přerušíme či zastavíme, tak je vysoká pravděpodobnost, že se výše kurzu (toková veličina) vrátí zpět. Navíc nic v ekonomii není zadarmo a i devizové intervence mají vedlejší účinky. Obecně řečeno je jednoduché s intervencemi začít, ale je nutné mít na paměti všechny důsledky s tím spojené. Nicméně já jsem v zájmu naplnění inflačního cíle a stabilizace inflačních očekávání nikdy nevyloučil použití jakéhokoliv prostředku a tudíž jsem připraven podpořit i devizové intervence. Tím však zároveň říkám, že jsem ani nikdy nevyloučil použití dalších nástrojů měnové politiky, jako např. možnosti ovlivnění delšího konce výnosové křivky. ČNB vždy doposud prováděla operace pouze na krátkém konci výnosové křivky. V této chvíli se však i mně zdají případné devizové intervence jako nejúčinnější nástroj a jsem připraven je použít v případě potřeby. Vážení diskutující, pro rozhovor byl určen čas do 10 hod a protože již přetahujeme o více než 20 minut, budu muset se s vámi rozloučit. Děkuji za otázky a přeji hezké a klidné přicházející svátky. Zdraví V. Tomšík
Vladimír Tomšík
knihomol
1. Jaké máte dosud reakce na svou knihu Ekonomie a zdravý rozum? 2. Proč jste se rozhodl publikaci vydat? 3. Chystáte do budoucna novou knížku? Pokud ano, o čem?
lukáš
Dobrý den, pán viceguvernér. Prosím o váš komentář k mé tezi: Většina ekonomů, včetně vás - pokud se nemýlím - volá nyní po radikálním snížení zadlužování a pokud je to možné, tak také po splácení již nabraného dluhu. Ale jak vidíme na příkladu české vlády, tyto škrty zpětně poměrně zásadně omezují hospodářský růst. Nemůže se tedy stát, že země, které se primárně soustředí na splácení dluhu, tak prostě třeba 10 let téměř ekonomicky neporostou, ale ostatní země, které se budou zadlužovat, tak díky tomu ovládnou globální obchod, budou konkurenceschopnější a poté budou mít víc peněz na splácení svého dluhu a budou na tom vlastně lépe? Co si o tom myslíte?
lukáš
A ještě prosím jednu doplňující otázku - nejsou v současné době všechny státy tak moc zadlužené, že by si mohly své dluhy vzájemně jen naoko seškrtat a bez jakékoli faktické splátky by se šlo prostě dál s čistým kontem?
Ales
Dobrý den pane viceguvernére. Poslední dobou se neustále hovoří o devizových intervencích ČNB. Tento krok připustil i guvernér Singer i další členové, ovšem s tím, že nyní to není aktuální. Kdy by mohla ČNB přistoupit případně k devizovým intervencím? Mohou vůbec pomoci současné situaci? Jaký je Váš názor a postoj jako jednoho z členů rady? Děkuji
P. Kuželková
Co vám vadí na investičních pobídkách? Je to sice výdaj pro vládu, který se jí ale několikanásobně vrátí v přínosu know-how, zatraktivnění prostoru pro investory a především v zaměstnanosti několika desítek či stovek lidí!
aaa
Opravdu jste napsal ve své knize, že nedávná finanční krize je důsledkem "vládních selhání"? A co potom všechny ty super výhodné finanční balíčky, které rozpoutaly hypotékovou bublinu v USA a potažmo pak celou krizi? Kde je v tom prosím selhání národních vlád?
Související