Deset způsobů, jak nezaplatit solidární daň

Lidé s vysokými příjmy hledají cesty, jak se vyhnout dalším fiskálním požadavkům státu. Vláda jim totiž chce uložit sedmiprocentní přirážku k dani z příjmů u výdělků nad 100 tisíc měsíčně a zrušit stropy zdravotního pojištění. Pražský daňový poradce Roman Pecháček týdeníku Ekonom řekl, že jeho klienti mají o rady tohoto druhu zájem už od léta, od chvíle, kdy se o vládních plánech svět byznysu dozvěděl.

Změny v zákonech jsou navíc schváleny v podobě, které některé úhybné manévry usnadňují, zejména různé manipulace s výší základu daně. "Je těžké mluvit o nějakém účelovém obcházení zákona, když účel není z novely příliš jasný," říká Ivan Fučík ze společnosti Fučík & partneři.

Ministerstvo financí očekává příjem státního rozpočtu zhruba miliardu korun ročně od zrušení stropů zdravotního pojištění a skoro dvě miliardy korun od solidární přirážky k dani z příjmů. Zejména v druhém případě jsou daňoví poradci skeptičtí. "Osobně si myslím, že úspěchem bude dosažení poloviny této částky," řekl týdeníku Ekonom Petr Frisch ze společnosti Mazars.

Ministerstvo financí si však za odhady vyšších příjmů stojí. "Nemyslíme, že s tím budou zvláštní problémy. Vždyť až do roku 2008 se z částky nad 331 tisíc korun hrubého odvádělo 32 procent," připomíná Stanislav Špringl, ředitel ministerského odboru daně z příjmů.

Ani riziko, že se vysoké výdělky přelijí do dividend nebo že se zaměstnanci masově přemění v živnostníky a dál posílí švarcsystém, nepokládá za vysoké. "Tam, kde jde o závislou práci, to není tak jednoduché a úřady po tom jdou," tvrdí Špringl.

Podle daňových poradců oslovených týdeníkem Ekonom se lidé přesto budou pokoušet vyššímu zdanění v praxi vyhnout. Jaké tedy mají možnosti?

1. Prémie s předstihem

Za nejjednodušší způsob, jak novou úpravu obejít, považuje Roman Pecháček možnost, že firmy svým zaměstnancům, na nichž jim záleží, vyplatí vysoké odměny dopředu. Ještě do konce letošního roku. "Právě to svým klientům radíme a myslím, že takových firem bude dost," podotýká Pecháček. Úplně jednoduché to ale také není - pomalu končí listopad a ne každá společnost bude mít hned teď po ruce potřebné peníze.

2. Tři roky čekat

Určitou variantou, ačkoli pro zaměstnance o poznání méně zajímavou, by naopak bylo odsunutí výplaty bonusů až do roku 2016, kdy by solidární zdanění už mělo skončit. Tříletý odklad je ale pro zaměstnance nepříjemný, a k tomu není jisté, zda pracovní poměr tak dlouho vydrží. Petr Frisch z Mazars navíc upozorňuje i na politické riziko. "Co když po příštích volbách daně stoupnou ještě více," varuje. Není to nic nepravděpodobného, vždyť podle plánů ČSSD by zdanění bohatých mělo jít ještě nahoru.

Například supermanažeři s měsíčním příjmem jeden milion korun by pak státu podle propočtu společnosti Fučík & partneři neodváděli na dani z příjmů a sociálním a zdravotním pojištění jako v příštím roce 28, ale 41 procent. Za vlády ČSSD by tedy ročně neodvedli o 1,3 milionu korun, ale o přibližně tři miliony korun více než nyní.

3. Zájezd místo peněz

Pravděpodobnou reakcí může být co největší využití daňově osvobozených benefitů. Místo vyšší mzdy zaměstnavatel přispěje třeba až 20 tisíci na zahraniční zájezd, nebo zaplatí školku či návštěvy zdravotnických zařízení. Benefity se sice platí až ze zisku firmy po zdanění, neodvádí se z nich ale ani daň z příjmů ani pojistné. Tímto způsobem je možné ročně vyplácet desítky tisíc korun.

4. Dividendy jako plat

Podle Petra Frische lze čekat i přechod od běžné výplaty k vyplácení dividend, protože ty zůstávají zdaněny 15 procenty a pojistnému nepodléhají vůbec. "Nabízí se tedy řešení vytvořit pro vysokopříjmové zaměstnance speciální společnosti, které se budou podílet na zisku zaměstnavatele a tento zisk vyplácet jako dividendy," míní. I to má háček. Zisk je v podniku nejdříve zatížen 19procentní daní z příjmů právnických osob a teprve poté nastupuje zmíněné 15procentní zdanění dividend. Kombinovaná sazba vychází na 31,15 procenta, což nakonec pro podnik ani pro zaměstnance nemusí být výhodné.

To se může změnit, protože dvojí zdanění má možná trvat už jen jeden rok: Nečasova vláda chce od roku 2014, či 2015 zdanění dividend zrušit. Na druhé straně ale opět vstupuje do hry politická nejistota, případná levicová vláda by o takové úlevě neuvažovala.

5. Dvojí hra pro jednu firmu

Další možnost je rozdělení pracovní náplně na část, která musí být vykonávána v zaměstnaneckém poměru, a část, kterou může osoba se živnostenským listem fakturovat sesterské či dceřiné společnosti zaměstnavatele. V takovém případě lze uplatnit výdajový paušál, čímž se sníží základ daně. V každém případě bude nutné ohlídat, aby tento model respektoval zákaz švarcsystému.

6. Riskantní švarcsystém

Vyloučit přitom nelze ani posun za hranici legality, tedy k plnému švarcsystému. "Mnoho lidí to ale riskovat nebude. Při odhalení hrozí nejen placení úroků a penále z prodlení a doplacení pojistného, ale i vysoké pokuty. Pro zaměstnavatele až do výše 10 milionů korun," podotýká Roman Pecháček.

7. Plat ze zahraničí

Vyloučit zato nelze pokusy vyplácet část příjmu ze zahraničí. To sice neochrání proti vyšší daňové sazbě, peníze ale mohou být za jistých okolností podle expertů Mazars vyňaty z hrazení pojistného.

8. Přesunout majetek

Protože se solidární daň týká jen příjmů fyzických osob, u podnikatelů je možné čekat i pokusy o přeřazení příjmů do kategorií, které dále podléhají nižší sazbě. Podle Ivana Fučíka k takové překlasifikaci může dojít i tím, že poplatník přesune majetek používaný k podnikání ze své evidence a bude dosahovat příjmů z pronájmů a nikoli z podnikání.

9. Advokát, s. r. o.

V případě advokátů, daňových poradců, auditorů či soukromých lékařů očekává Ivana Ottová, partnerka poradenské společnosti Lerika Tax, snahu převést podnikatelské aktivity pod právnickou osobu, nejčastěji do podoby společnosti s ručením omezeným.

"Orientačně lze říci, že u fyzické osoby může celkové zdanění (včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění) činit až 40 procent ze skutečně realizovaného hrubého zisku. Zatímco při podnikání prostřednictvím právnické osoby to bude pouze 31 procent," tvrdí Ottová. K nejmarkantnějšímu rozdílu bude podle ní docházet u osob s ročním hrubým ziskem zhruba kolem 2,3 milionu korun.

"Z toho, kolik lidí nás v posledních dnech požádalo o konzultaci zaměřenou na tuto oblast, soudím, že této možnosti využije nemalá skupina poplatníků," řekla týdeníku Ekonom Ottová.

10. Nazvat věci jiným jménem

Ivan Fučík kritizuje ustanovení, které u svobodných povolání, například advokátů, tlumočníků či projektantů, zastropuje paušály částkou 800 tisíc korun ročně. Těmto lidem s ročním příjmem nad dva miliony korun pak najednou vyskočí daň z příjmů o 40 procent. Daňový poradce se může bránit třeba tím, že klientům nebude poskytovat advokátní či daňově poradenské služby, ale ekonomické poradenství, na něž se už tyto stropy nevztahují.

Josef Pravec
Jan Němec

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) si myslí, že na solidární dani vybere dvě miliardy korun ročně. Daňoví poradci tvrdí, že to bude jen asi polovina této částky. Foto: Martin Svozílek