Aktuální číslo časopisu Ekonom
Loni v březnu začali Syřané demonstrovat po vzoru dalších arabských zemí proti své vládě a jejich revolta následně dostala podobu krvavé války. Zatímco v jiných arabských zemích přineslo takzvané arabské jaro pád letitých režimů, v Sýrii po stovkách přibývají mrtví. Dnes už má občanská válka více než 30 tisíc obětí - vojáků, povstalců, ale hlavně civilistů. A trpí i okolní země.
"Obchod se Sýrií se zastavil," prohlásil ještě během léta po zmíněném pohraničním incidentu Mehmet Aslan, šéf hospodářské komory v turecké pohraniční provincii Gaziantep. Boje syrské vlády a rebelů o hraniční přechody a nakonec i uzavření těchto tras má podle tureckého tisku zdrcující dopady.
Nešlo jen o obrovský objem dosavadních tureckých vývozů do Sýrie. Jak napsal turecký deník Milliyet, také 90 procent tureckého exportu do Jordánska, Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů vedlo přes syrské území.
Turecko ale není jediná země, která kvůli konfliktu v Sýrii trpí. Pro Libanon je Sýrie dokonce jedinou možností, jak po zemi dopravit zboží do jiných koutů regionu - jižní hranice s Izraelem je pochopitelně kvůli válečnému stavu uzavřená.
Jak narušuje válka v Sýrii ekonomickou stabilitu regionu? Doplatí na ni negativně i české firmy?
Ptali jste se Břetislava Turečka, blízkovýchodního zpravodaje Českého rozhlasu. Na dotazy čtenářů serveru Ekonom.cz odpovídal v pondělí 5. listopadu od 14.00 do 15.00.
Online rozhovor
O Assadově režimu si nedělám žádné iluze, takových je po světě dost. Ale Assad má např. na rozdíl Bahrajnského krále či jiných diktátorů, na jejichž území jsou vojenské základny USA či tamní nerostné bohatství ovládají americké nadnárodní koncerny, smůlu. V Sýrii je navíc ruská základna a Sýrie je spojencem Iránu. Proto je proti němu vysoká podpora tzv. opozice, jejíž hlavní vojenské složky tvoří zahraniční komanda včetně teroristů z Al-Kajdy, které podporují jak USA, některé státy NATO, tak Izrael. Tito ozbrojenci vraždí civilisty, zinscenovali masakry, které mají vypadat, jako by to udělali vládní vojáci, popravují rukojmí, vypalují křesťanské kostely, zkrátka terorizují horším způsobem, než Assad. Myslíte, že podpora teroristů ze strany USA a dalších států, je to pravé ořechové?
Dobrý den, děkuji za otázky, které už tu na mě čekají. Teď k té Vaší: poměrně ostrými slovy shrnujete to, co se z velké části na Blízkém východě opravdu děje. K samotnému dotazu ale musím říci, že si nemyslím, že by Američané cíleně chtěli podporovat teroristy. Obávám se, že blízkovýchodní politika USA spíš vždy v tom kterém období hasí momentální požár (i kyž by leckdo řekl, že požár naopak rozdmýchává). Američtí experti jistě vědí, k čemu to vede, mají přeci dost špatných zkušeností a sledují zpravodajství ze Sýrie. Jenže situace je tak komplikovaná, že často asi nezbývá, než volit menší zlo. Všechno je relativní – Vy kritizujete, že USA podporují opozici, mnoha jiným lidem se ale zdá, že ji podporují málo, a že by samy měly aktivně vstoupit na bojiště. Nedělám si o motivaci a postupech velmocí (tedy ani USA) žádné iluze, ale ruku na srdce: mohou za této nesmírně propletené situace vůbec udělat něco správně?
Dobrý den,
je pravda, že za nedávným útokem na Sůdán stál Izrael a nakolik byla tato akce snahou ukázat Iránu, že izraelská armáda je odhodlaná provést podobný nálet na jejich jaderná zařízení? Může tato akce odradit Irán od snahy získat jadernou zbraň?
Děkuji
K autorství útoku na súdánskou zbrojovku se Izrael nepřiznal, ale ani ho nepopřel. Jako určité vodítko, že za tím Izrael nejspíš opravdu byl, mi je slovník použitý v následných článcích v izraelském tisku. Mnoho významných narážek, ale jen tak, aby prošly vojenskou cenzurou, protože články na podobná témata tu musejí přes cenzora povinně.
Ať už ten útok měl něco společného s Íránem nebo nikoli, nemyslím, že tohle Írán zastaví – pokud jadernou zbraň opravdu chce. Nevylučoval bych, že „zbraní“ v rukou Íránu je už samotná možnost, že bombu kdykoliv sestrojit může. Že Íránci chtějí bombu ke zničení Izraele, nemá logiku, byť to hodně různými řečníků tvrdí. Írán ji chce k zajištění přežití režimu, aby nedopadl jako Saddám Husajn, který jenom blufoval. Severní Korea jádro má a Západ se může každý rok přetrhnout, aby nasytil její obyvatele. To je pro Íránce lákavější model. Ukázat sílu, zajistit si srovnatelné prostředky, jaké mají USA a Izrael, a pak vyjednávat o dalším. Na Blízkém východě dnes není „rovnováha sil“, ale jakýsi poměr sil, jenž zatím svědčí ve prospěch USA a jejich spojenců. To je to, co chce Írán změnit. Súdánská zbrojovka na tom nic nezmění.
Proč podle vás nezasáhne Západ v Sýrii? Je tam občanská válka, při které umírají skoro tisíce lidí denně a svět tomu jen přihlíží... Jaký je pak rozdíl mezi Jugoslávií a Sýrií? Jenom ten, že Jugoslávii a Kosovo měla Evropa "za zadkem"?!
Pane Karle, nechci dělat mluvčího Západu. O jednom jsem ale přesvědčen – ani okamžitá vojenská intervence by Syřanům nepomohla. Možná dočasně, ale pak by se velmi pravděpodobně rozpoutalo ještě větší peklo. Vzpomeňte na Irák, kam USA se svými spojenci vyslaly statisíce vojáků, a jak to dopadlo… Kromě toho – jsem přesvědčený, že kdyby dnes Američané na záchranu Syřanů do té země vstoupili, okamžitě by je za „imperialistické válečnictví“ kritizovali často stejní lidé, které dnes popuzuje americká nečinnost. Za situace, kdy už proti sobě místy bojují i znepřátelené frakce opozice a dochází k etnicko-náboženským čistkám, už velmoci moc šancí na zastavení krize nemají.
Je bezpečné cestovat v prosinci do Libanonu?
Dobrý den, jako novinář bych tam jel, právě kvůli té situaci, která tam panuje. Jako obdivovatel Orientu bych ale v tuto dobu zvolil jinou zemi. Riziko, že Vám výlet něco zkazí, je podle mě neúměrné očekávanému přínosu. Ne že byste se rovnou musel(-a) stát terčem násilí. Ale stačí situace, kdy policie zakáže turistům vycházet z hotelu kvůli jejich vlastní bezpečnosti… kvůli demonstracím bývají zavřené památky a často i obchody, taxikáři šponují ceny… Už jen zasunutá obava pak takovou dovolenou zbytečně kazí. Něco podobného jsem loni na jaře radil lidem, kteří se mě ptali na cestu do Sýrie. Zrušili ji, a za pár dní to tam začalo. Dost mě mrzí, že jsem měl pravdu.
Dobrý den, zdravím vás a posílám dvě následující otázky:
1) Máte přehled o tom, jaká je celková obchodní bilance Česko - Sýrie? Respektive, jaká byla před válkou a jak utrpěla kvůli konfliktu?
2) Funguje nyní vůbec oficální syrská ekonomika, nebo se vše přesunulo na černý trh?
Děkuji.
Dobrý den pane Čížku, v aktuálním čísle časopisu Ekonom se tomu věnujeme – podle údajů Hospodářské komory byl letos český vývoz do Sýrie od ledna do srpna asi 25 miliónů dolarů. Propad prý určitý je, hlavní potíž oproti předválečnému stavu ale podle českých obchodníků představuje, že se Sýrie stala velmi rizikovou zemí, nikdo nechce pojišťovat investice, a navíc platí bankovní sankce EU, které výrazně omezují možnosti platit za jakékoli dodávky.
Ke druhé otázce – syrské úřady se snaží udržovat dojem normálnosti a státní aparát i služby pořád do určité míry fungují. V krizových zónách se ale všechno přesouvá tam, co sám uvádíte – rostou ceny, nedstává se i základního zboží a situace nahrává překupníkům všeho nedostatkového. Tam, kde povstalci úzeí kontrolují bezpečně a delší dobu, se pak sami snaží zajišťovat náhradní "státní aparát", pekárny atp.
jaka je pozice turecka v celem konfliktu? ma v syrii nejake vlastni zajmy? A jak by se podle vas postavilo nato k tomu, kdy by turecko zacalo aktivne vojensky branit sve uzemi pred utoky ze sousedni syrie? dekuji.
Zdravím Vás, Turecko pragmaticky – v rámci rozšiřování svého vlivu a popularity v arabském světě – obnovilo ještě za Bašára Asada pošramocené vztahy s Damaškem a stalo se pro Sýrii klíčovým partnerem. Možná si vzpomenete, jak Turecko chtělo spolu se Sýrií a Saúdskou Arábií urovnávat třenice v Libanonu, a dokonce i mezi Sýrií a Izraelem. Když se syrský režim začal hroutit a střílet do vlastních lidí, Turecko stejně razantně začalo podporovat opozici. Řekl bych, že Ankara si chce prostě i do budoucna zajistit klid na jižní hranici, odbytiště zboží, a zajistit, aby se Sýrie opět nestala týlovým zázemím tureckých kurdských rebelů. Kromě toho většina turecké veřejnosti sympatizuje se syrskou opozicí i když – a to se na Západě skoro nepíše – třeba turecká menšina alevitů vládní politiku vůči Sýrii kritizuje.
(Nemyslím si, že ze Sýrie někdo cíleně útočí na turecké území. Jsou to ojedinělé incidenty, a tak to bere zatím i Ankara. I kdyby to ale začala brát jinak, nečekal bych, že by NATO zrovna ve prospěch Turecka nějak aktivně zasáhlo, i když na to část syrských povstalců možná sází..)
Vy jste se do Sýrie dostal? Byl jste se tam osobně podívat, nebo máte všechny informace pouze zprostředkovaně?
Dobrý den, přes opakované žádosti o vízum jsem se (během konfliktu) do Sýrie nedostal, zdůvodnění syrských úřadů zní, že sídlím v "okupované Palestině". Mým zdrojem jsou tedy informace ze syrských opozičních i vládních médií, ze zdrojů a od mých kontaktů v Turecku, Libanonu a Jordánsku, někdy i z České republiky. Pro novináře je to mimořádně složité a jsem rád, že jsem se snad zatím nikdy výrazně "nesekl". Jen v ČR teď ale působí 3 syrské komunity - provládní, a dvě opoziční - sekulární a islamistická. Zdroje je tedy nutné hodnotit velmi opatrně.
Dobrý den, dovolte mi prosím jednu z části hypotetickou otázku: Nejsem si jistý, do jaké míry jste sledoval americkou předvolební kampaň, ale jak by se podle vašeho osobního názoru změnil přístup USA k Blízkému východu, pokud by se prezdientem stal pan Romney? Pokud si dobře vzpomínám, součástí jeho kampaně bylo mj. i zvýšení nákladů na armádu a zbrojení? Myslíte, že by se to pak "ventilovalo" dalším vojenským zásahem Američanů v Sýrii? Děkuji.
Dobrý den. Americké volby samozřejmě sleduji, už proto, že je ostřížím zrakem sledují Izraelci i Palestinci. Myslím ale, že tak jako trvrdá realita "osekala" mírotvorné plány Baracka Obamy, tak by osekala zpět k jakému si realitickému mainstreamu i mnohé radikální vize pana Romneyho. Mimochodem, i sami Izraleci k této věci připouštějí, že co do bezpečnostních záruk a zbrojních dodávek Obama udělal pro Izrael víc než jeho republikánský předchůdce Bush. A jestli se nepletu, americké zbrojní vývozy na Blízký východ se v uplynulém roce (s odkazem na Írán) snad zdvojnásobily - a to byl u moci Obama...
Dobrý den, mám tři dotazy, stačí stručnější odpověď.
1. Co je syrská opozice? Mluvíme v jednotném čísle, ale jak to chápu, je to řada (ne)ozbrojených skupin různých lidí s různými cíli a o nějaké jednotě se nedá mluvit... je to tak? Víme co vůbec opozice chce (krom sesazení Asada)?
2. Nedávno dostali vojáci Svobodné syrské armády v Aleppu první mzdu. Částečně byla ze zahraniční pomoci, ale z větší části byl původ neznámý. Můžeme alespoň odhadovat, odkud tyto peníze jdou?
3. Co znamená neklidná Sýrie pro Izrael? Je to pro něj jisté "oddychnutí", když de facto nepřítel má problémy "na svém písečku" a nemůže se například přetahovat o Golany? Nemůže to Izrael ponouknout k nějakému kroku vůči Íránu?
Zdravím Vás
1) V Sýrii působí asi 30 různě velkých ozbroejných povstaleckých skupin. Velmi pestrá je i politická opozice. Včera začala jednat v Kataru ve snaze sjednotit se, ale jak jsem sledoval noční zprávy, zatím to vypadalo spíš jako nové kolo dohadů. Různá křídla mají různou ideologii, etnický základ, sponzory s rozličnými záměry, a samozřejmě "každý by tomu chtěl šéfovat"
2) Má se za to, že většina peněz jde ze Saúdské Arábie a Kataru, a to i na zbraně. ZMíněné země to ostatně ani nepopírají.
3) Dnešní i tehdejší premiér Netanjahu byl asi před 13 lety nadosah dohody se Syřany ohledně Golan a mírové dohody. Tam by se to řešilo prgamaticky. Asasd byl pro Izrael dlouho pragmatik a na revoltu, ktrá ho měla odstranit, Izraelci koukali velmi podezíravě, byť se tu hodně mluví i o lidské stránce, o strádání bombardovaných a mučených Syřanů. a teď tu jsou velké obavy například z toho, že se v blízkosti Golan stane to, co na Sinaji - po páru Asada bezvládí, které využijí různí džihádisté k útokům na itzraelské cíle na Golanech.
Dobrý den,
mám dva dotazy:
1) Jaký předpokládáte vývoj situace v Afgánistánu?
2) Může demokratický systém fungovat v arabských zemích ?
Dobrý den,
1) Afghánistán asi zůstane dál rozpadlým polostátem. V roce 2004 jsem tam zažil prezidntské volby - ubozí horalé šli několik hodin sněhem hlasovat o svém prezidentovi v naději, že jim to zlepší život. Ukázalo se, že přes nasypané milardy dolarů se z řady příčin prostě Afghánistán ode dna hned tak neodlepí. Mohu-li být osobní, vždycky když si na ty lidi vzpomenu, je mi jich strašně líto, protože zrovna ti "moji" nikdy nedrželi v ruce zbraň.
2) Nejsem žádný politolog, ale mám někdy pocit, že naopak naše demokracie se často posouvají směrem k regionálně-kmenovému uspořádání arabských i dalších blízkovýchodních zemí. Různí "kmotři", dohazování kšeftů známým a příbuzným, účelové vytváření regionálních stranickcýh buněk - to je přes kopírák Pákistán, Irák... Formování přirozených vztahů do šablony politických stran u nás samozřejmě postoupilo dále a není tak násilné jako v Orientu. Ale ty podoby jsou občas ohromující...
Dobrý den, Jaký je rozníl mezi syrskými Alávity a tureckými Alevity, je-li jaký? Zvítězí-li v Sýrii opozice (sunnitští džihádisté) vznikne šíitský stát severně od Libanonu a sunnitský ve vnitrozemí?
Dobrý den, obě tyto komunity jsou šíité s příměsí některých mystických prvků, ale totožné nejsou, i v arabštině se oba názvy píšou jinak.
Nemyslím že vítězství syrské opozice by vedlo k ropzadu země na formální následnické státy. Pokud ale máte na mysli jakési enklávy, jaké měl za občanské války třeba LIbanon, tak to už tam je vlastně teď. Jednotlivé ostrůvky chrání ta která domobrana, násilně se přesouvá obyvatelstvo patříci ke znepřátelené skupině. Alavité proti sunnitům, sunnitší Arabové proti Kurdům, všichni proti Dúzúm a křesťanům...
To už je asi poslední otázka. Všem za ně děkuji a zdravím do Česka!
Související
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každou středu vám představíme nejzajímavější texty aktuálního vydání, které si můžete přečíst na webu ekonom.cz. Týdeník Ekonom vám už 33 let přináší zajímavý obsah, bez kterého nemůžete být, který vás rozvíjí a baví!
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
