Byly uplynulé krajské a senátní volby referendem o stávající vládě? Ano? Dobrá. Vezměme tuto tezi doslova. A vyhlašme tímto volby v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji za neplatné. Zákon o krajském referendu totiž určuje, že výsledek je platný, jen pokud v něm hlasuje nejméně 35 procent oprávněných voličů. A ve jmenovaných krajích se volební účast přes tuto hranici nevyšplhala. S doslovností referenda o vládě to tedy asi nebude tak horké, zejména mezi komunisty, kterým by toto "všelidové hlasování" rázem zneplatnilo obě jejich krajská vítězství.

Ale zatímco přímá demokracie vyžaduje účast "relevantní části občanů obce či kraje", nepřímé volby (zastupitelská demokracie) podobný požadavek nevznášejí. Volby jsou zkrátka platné, i kdyby k nim přišlo jen procento voličů a 99 procent zůstalo znechuceně doma.

Což není až tak nesmyslný nepoměr, jak by se mohlo zdát. Vždyť průměrná volební účast u druhého kola senátních voleb byla 18,6 procenta, ale třeba v okrscích Sokolov a Chomutov se jen těsně přehoupla přes 10 či 11 procent.

Pokud pak ke zvolení senátorem stačí 5,85 procenta hlasů všech oprávněných voličů, jak tomu je například u rekordmana letošních voleb, sociálního demokrata a starosty města Sokolov Zdeňka Berky, je namístě důvodně pochybovat o pojmu zastupitelská demokracie či alespoň o mandátu, který takový zákonodárce má. Přepočteno na hlasy, poslalo pana senátora na šest let do ctihodné rady starších ve druhém kole rovných 5373 lidí. Což zhruba odpovídá jedné průměrné fotbalové návštěvě na 1. FC Slovácko. Nejvíce hlasů vyslalo do senátu Danielu Filipiovou: přesně 19 284. To už je přece jen lepší skóre, které dokonce převyšuje kapacitu O2 Areny vyprodané na Jaromíra Jágra. I tak je namístě se ptát: Kolik lidí by asi přišlo k referendu o zrušení senátu?

Robert Břešťan
šéfkomentátor týdeníku Ekonom

Je namístě se ptát: Kolik lidí by asi přišlo k referendu o zrušení senátu?

Související
Zobrazit