Pokles stavebnictví se zrychlil. Vláda by proto měla udělat vše pro obnovení hospodářského růstu. Jednou z velkých možností je dostavba temelínské elektrárny. S trochou nadsázky můžeme totiž Temelín přirovnat k novodobé Hladové zdi. Ve 14. století nechal císař Karel IV. na Petříně postavit zeď, jež posílila systém opevnění metropole a dala práci lidem, kteří by jinak chodili žebrat a měli hlad. Prozíravý panovník tak dal dohromady potřebné s užitečným. Něco podobného učinila německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž vláda investuje velké peníze do rozšíření dálnic.

Dva nové reaktory jsou klíčové pro zajištění naší energetické soběstačnosti v horizontu desítek let. Česká republika nemá moc jiných možností. Pro masivní výstavbu vodních elektráren tu nejsou vhodné podmínky a budoucnost tepelných elektráren je nejistá. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů bude při současných technologických možnostech pouze doplňková, plyn dovážíme ze zemí, kde není jistota stabilních dodávek. Na rozšíření elektrárny by mohly v budoucnu pracovat až čtyři tisíce lidí. A předpokládejme, že polovina z nich by jinak skončila jako nezaměstnaní na úřadech práce a brala by podporu nebo sociální dávky.

Navíc na pracovní místa ve stavebnictví by navázala i další pracovní místa v průmyslu. Bude však třeba trvat na tom, aby zájemci o dostavbu Temelína dodrželi své sliby a sedmdesát procent zakázek svěřili českým firmám. Lidé pracující na stavbě nebo později v samotné elektrárně také budou muset někde bydlet, někde se stravovat a jezdit do práce. Díky tomu vzniknou nová pracovní místa i ve službách. Dostavba Temelína je tak velkou šancí k nastartování opětovného ekonomického růstu v České republice. Existují námitky proti Temelínu ve stylu elektřiny máme dost a ještě ji vyvážíme. Ale to přece nemůže vadit, to je stejné, jako kdybychom kritizovali výrobce aut, že vyrábějí i na export.

Libor Klug
ředitel společnosti SAWY group

Související
Zobrazit